Dokument: Projev Franze Fischlera na semináři Phare COPA/COGECA

Dokument: Projev Franze Fischlera na semináři Phare COPA/COGECA projekt

Využívám s radostí příležitosti abych mohl pohovořit o náměru, který mě v této době velmi zaměstnává, ale který je zároveň pro mě velmi citlivý: Rozšiřování EU a její stránka zemědělství. Chtěl bych poděkovat Copě za organizaci celé události a také Ekonomickému a sociálnímu výboru za uskutečnění semináře. Myslím, že je symbolické, že mluvíme o zemědělství v budově ESC (výboru). Je to symbol faktu, že zemědělství není izolovaný politický článek, zvláště vzhledem k jednání o rozšíření. Ale musíme stále vidět zemědělskou politiku v jejím ekonomickém a sociálním rozměru.

Evropa je velký dům - to jsou slova, která napsal před 70 lety můj spoluobčan a spirovatel Kurt Tucholsky. Naštěstí Tucholsky nemusel postoupit zkušenost strašné války, která vypukla několik let po jeho smrti a která rozdělila Evropu na dvě izolované části na déle než půl století. My všichni máme vlastní vzpomínky na období, kdy hranice mezi Východem a Západem byly téměř neprostupné, kdy mnozí disidenti komunistického režimu byli uvězněni a kdy sovětská vojenská moc byla nástrojem domácí politiky.

Vracím se k těmto faktům protože jen po 10 letech od pádu železné opony mnozí, jak se zdá, už zapomněli na stálý hrozný sen, kterým byla studená válka. V roce 1990 a po něm byli lidé plni radosti a nadějí a mnozí politici a státníci oznamovali mírové spojení Východu a Západu. Většina z toho se zdá být dnes zapomenuta. Noviny jsou plné podrobných zpráv o sebemenších detailech rozšiřovacích rozhovorů a někteří politici dávají přednost řečem o nebezpečí a nákladech rozšíření, jenom aby si zlepšili svůj politický profil na domácí scéně. Není proto divu, že na kandidátské straně začínají být občané zklamáni a nadšení se zde také ztrácí.

Plně souhlasím, že musíme připravit rozšíření nejvhodnějším způsobem a hladce. Ovšem, budu také mluvit o technických detailech rozšiřovacích rozhovorů. Ale nesmíme nikdy zapomenout, že nemluvíme jenom o zahájení jakéhosi administrativního aktu nebo nového justičního opatření. Mluvíme o unikátní příležitosti integrace celé Evropy, poprvé v historii, a to mírovou cestou.

Když toto bylo řečeno, dovolte mi začít s náčrtem, kde stojíme nyní, jaké jsou hlavní výzvy našeho společného postupu sjednocení Evropy. Od začátku jednání o zemědělství 14. června, se vyjímají zvláště tyto tři klíčové otázky:

1) obchodní otázky,

2) ustavení kvót,

3) a konečně otázka přímých plateb.

1) Otázky obchodu

V pohledu na otázku obchodu jsme udělali velký krok kupředu smlouvou o liberalizaci zemědělského obchodu, kterou uzavřela EU s devíti zeměmi SVE. Tato smlouva o přístupu "dvojité 0" vstoupila v platnost před deseti dny a posune události správným směrem, jak v kontextu přípravy rozšiřování, tak WTO jednání. Jako důsledek devět kandidátských zemí a EU zlikvidovaly reciproční cestou exportní podpory a dovozní tarify pro většinu zemědělského zboží, jako vepřové, drůbež, sýr a některé ovoce a zeleninu.

To znamená, že podíl vývozu bez tarifů z SVE do EU se zvýší z 37 % na 77 %. V opačném proudu, ty z EU do SVE se zvýší z 20 na 37 %. Jediné produkty, které nejsou zahrnuty do "dvojité 0" jsou takové, pro které je domácí, vnitřní CAP podpůrný systém. Nicméně tyto produkty by mohly být začleněny v další fázi.

Chtěl bych zdůraznit jedinou věc: likvidace obchodních bariér nemusí nutně vést k ohrožení obou trhů levnými produkty z druhé strany. Přístup "dvojitá nula" neznamená, že obě strany zůstanou s nulovým ziskem. Naopak, obě strany by měly získat z těchto smluv, které rozšíří celkový objem obchodu se zemědělskými produkty. To je také důvod proč EU pokračuje ve svém úsilí přesvědčit polské partnery, aby uzavřeli liberalizační dohodu. Není tu pochyb, že taková dohoda o likvidaci tarifu mezi Polskem a EU zjednoduší podstatně i rozhovory o vstupu.

Navíc, jsem přesvědčen, že oddalování liberalizace zemědělského obchodu nepomáhá našemu společnému úsilí. Až dojde k rozšíření v blízké budoucnosti, obě strany budou stejně muset odstranit obchodní bariéry. Ale přijmutí opatření v den vstupu, bude obtížnější. Oddalování zrušení poplatku na den vstupu dělá věci zbytečně komplikované.

Není také žádných pochyb, že přechodné dohody v oblasti obchodu nejsou přínosem. Podařilo se nám mezi jednotlivými členskými zeměmi EU odstranit celní kontroly již před lety. I některé kandidátské země odstranily vzájemné celní kontroly, jako Slovensko a ČR. Nedovedu si představit, že by hraniční kontroly mohly být znovu zavedeny kvůli rozšíření.

Jiný argument, který je často používán, je volání po tranzitním opatření v agrárním obchodě. Je fakt, že některé z kandidátských zemí nedosahují úrovně EU v oblasti zdravotní i zdraví zvířat. Pro mne je to jen jeden z mnoha argumentů, proč musíme zvýšit úsilí v předvstupní strategii. S pomocí SAPARD bychom měli zlepšit jak výrobní standardy, tak vnitřní kontrolu v oblasti původu. Jak vidíte máme dvě možnosti: buď zlepšit výrobní standardy v kandidátských zemích nebo zavést hraniční kontrolu. Dávám přednost první možnosti.

Zlepšení výrobních standardů je důležité a nutné nejen pro budoucí společný trh. Země SVE získají z lepších standardů již nyní v rámci podmínek Evropských smluv a smluv "dvojité 0." Není zde žádná jiná bariéra pro vaše exporty do EU než jen rozdíl ve standardech. Zlepšení standardů znamená zlepšit vaše vývozy.

2) Určování kvót

Druhou důležitou otázkou je určování kvót. Otázkou referenčního období, které by mělo být vybráno pro určení produkčních kvót v kandidátských zemích. Mnozí požadují kvóty, které jsou mnohem vyšší, než současná produkční množství. Jejich požadavek je založen na číslech produkce z 80 let, jako potenciální produkce pro budoucnost. Ačkoliv nic ještě nebylo rozhodnuto, chtěl bych upozornit na následující: Jak všichni víme, produkce v 80 letech proběhla za podmínek komunistického centrální plánování.

Zkušenosti ukazují, že statistická čísla z tohoto období nejsou zdaleka důvěryhodná. Je rovněž obtížné převzít potenciální produkci jako čísla pro určení kvót. O co se snažíme je určit kvóty, které odpovídají potřebám trhu, a ne o podporu další produkce. Měli bychom uvažovat o těchto faktorech až budeme vybírat nejlepší referenční období.

3) Přímé platby

A konečně poslední překážka v cestě rozšíření: otázka přímých plateb. Kandidátské země hledí na tuto otázku z pohledu o stejném jednání. Jako Komisař pro zemědělství odpovědný za 15 členských států mohu říci zcela jasně - bez rovného a stejného zacházení nebude žádná CAP. A jsem rozhodnut i nadále pro rovnocenné jednání ve vztahu ke všem členům, starým i novým.

Chci teď poukázat na některé fakty k úvaze:

Chci připomenout fakt, že Finanční vyhlídky, které EU přijala v loni na léta 2000 - 2006, nezahrnují žádné přímé platby pro kandidátské země. Co je však důležitější, že si nemyslím, že přímé platby, tak jak je známe pod CAP, by byly vhodné pro rozvoj, kterým nyní procházejí kandidátské země. Přímé platby by značně ztížily nynější restrukturační úsilí v kandidátských zemích. Byla by to špatná pobídka a určité sociální riziko, kdyby farmář vydělával mnohem více díky přímým platbám, než pracovník v průmyslu ve stejném regionu.

Dále jsem přesvědčen, že existuje jiný nástroj pro rozvoj venkova, který je mnohem efektivnější než přímé platby: mluvím o strukturální pomoci. Investice prostřednictvím strukturální pomoci mají násobící efekt, jsou to investice do budoucnosti vašich zemí. Přímé platby nejsou produktivní a konzumní: jsou to platby udělené bez přípravy farmářům na budoucnost (a to platí jak pro farmáře v EU, tak v SVE). Tedy proto doporučuji soustředit se na strukturální pomoc, kdy chceme kompenzovat důsledky rozšíření.

SAPARD:

Víme, že potřebujeme více informací z kandidátských zemí abychom mohli hodnotit všechny možné dopady. A také musíme ve větších detailech zkoumat následky přímých plateb pro venkovskou ekonomiku. A nakonec budeme muset najít uvážená rozhodnutí, která budou v zájmu zemědělství rozšířené Evropy až budou vaše země planými členy. A věřte mi, jsem poslední, kdo by mohl přijmout rozdělení EU na členy první a druhé třídy v dlouhodobém průběhu. Proto si myslím, že bychom se měli soustředit na jiné možnosti jak sloužit zájmům lidí na venkově. Finační vyhlídky nezahrnují přímé platby protože se soustřeďují na jiné prostředky podpory: SAPARD

Podle mého názoru, bychom se měli soustředit na nejlepší použití tohoto nástroje. Hlavním cílem tohoto programu je podpora rozvoje venkova. V porovnání k přímým platbám má výhodu v tom, že z něho mají výhody všichni občané venkova ať už jsou to farmáři nebo ti, kteří chtějí přejít do jiného oboru. Vše závisí na nápadech místních lidí. Jak všichni víme, restrukturalizace venkova venkovské ekonomiky bude nutná, s rozšířením nebo bez něho. Uvnitř EU zhruba 5 % lidí pracuje v zemědělství, to je tedy důvod, proč byl zaveden program, který pomáhá ve vytváření alternativních zdrojů příjmů. Ve všech kandidátských zemích je podíl mnohem větší a také potřeba restrukturalizace venkova a rozvoj je o to nutnější.

Bez ohledu na fakt, že podpory rozvoje venkova - SAPARD - vykovávají ještě jiné úlohy: Poskytujeme místním úřadům dobrý nástroj jak se seznámit s administrativními procedurami EU programů, a tak učinit snadnější pozdější jednání o programech Komise po přijetí. A konečně pomůže kandidátským zemím zlepšit standardy produkce, které jsou tak důležité pro hladký beztarifní obchod mezi EU a členskými státy. Tak fondy SAPARD mohou být použitý pro investice do místného zpracování potravin a do veterinárních a fytosanitárních struktur. Zkrátka, SAPARD je možným nástrojem pro odstranění některých překážek ve vstupních jednáních.

COPA Phare projekt:

Ale SAPARD není jediným nástrojem v procesu rozšiřování. Jako další opatření můžeme pozorovat výměnu know-how a nápadů mezi členskými státy a kandidátskými. To mě přivádí přímo k organizátorům tohoto semináře a jejich partnerských asociací z SVE. Spolupracujeme v rámci projektu Phare. Tento projekt, který byl původně předpokládán na jeden rok vyplnil a někdy i překročil očekávání, které jsme měli na začátku. Zcela jasně podporuji posilování asociací, které brání zájmy těch, kteří pracují v zemědělství. Proto jsem byl velmi potěšen myšlenkou celého projektu konzultovat vaše partnery v SVE v otázce rozvoje podobných reprezentačních struktur v jejich zemích. To neslouží jen zájmům farmářů. Práce vašich asociací je také příspěvkem do občanské společnosti a demokracii. Konečně, práce zájmových skupin zemědělství slouží jako spojovací článek mezi prací Komise a farmářů. Vaše asociace v SVE určitě vyplní podobnou úlohu v projektu, tak jak byl pojat v letošním roce. Také zprávy o pokroku programu ukazují pozitivní výsledky. Ze všech těchto důvodů předpokládám, že celý projekt by měl pokračovat. Musím dodat, že Phare program nespadá pod moji odpovědnost, ale pod mého kolegu Komisaře Verheugena, který je odpovědný za rozšiřování, ale stejně myslím, že šance jsou velké, že program COPA bude financován z Phare. Zůstává otázka, zda přerušení programu bude možno zabránit. Doufejme, že najdeme řešení i v tomto problému.

Dovolte mi opakovat bod, který jsem učinil během mé poslední návštěvy Polska: jednání o rozšíření by neměly být cvičením v konfliktech a bojem o výhru bodů. Místo toho by měly být procesem, kde obě strany hledají řešení, která jsou spravedlivá a rovná a která kladou základ k vzájemnému stálému partnerství. To neznamená, že tu nebudou obtížné otázky, které musíme řešit, znamená to jen, že se k nim musíme stavět konstruktivně a s dobrou vůlí.

Franz Fichler, projev na semináři Phare COPA/COGECA, který se konal 10. - 12. července 2000