Sapard se ztrátovými podniky nepočítá

Sapard se ztrátovými podniky nepocítá

Peníze na investice do nových technologií slíbila farmárum predvstupních zemích Evropská unie. Zemedelci by si tak mohli vylepšit hlavne velmi kritizované podmínky pro chov zvírat podle zásad welfare a ekologické rešení svých odpadu. "Mnohé podniky dosud chovají prasata v technologiích, které se budovaly na pocátku sedmdesátých let. Tehdy se preferovalo, aby prasnice mela co nejméne pohybu. Takové ustájení jí neumožnuje se ani otocit, v horším prípade zustávají po celou dobu zapáskované," ríká Jindrich Korínek ze ZOD Borovany. Takové podmínky ale dnes nepripouští v rámci welfare zvírat EU, prasata musí mít volný pohyb a musí být chována ve skupine, v které se narodí. Pokud zemedelský podnik tyto podmínky nesplní do dohodnuté doby (CR bude pravdepodobne v této oblasti žádat o prechodné období), bude mít smulu.

Nadšení zemedelcu z možnosti vybudovat si neco lepšího cástecne za cizí finance ale pomalu opadá, protože o SAPARD se už dlouho hovorí, ale nedeje se nic. "Evropská komise akceptovala plán rozvoje až ve ctvrté verzi. Problém byl v tom, že se podrobné podmínky pro jeho prípravu vyjasnovaly "za pochodu". Až teprve osobní konzultace, kterou jsme vedli na zacátku tohoto roku v Bruselu, pomohla vyjasnit, co je od nás požadováno," ríká Milena Vicenová z odboru implementace programu SAPARD na Ministerstvu zemedelství. Tím však ješte všechno zdaleka nekoncí. K Plánu se ješte musí vyjádrit všechny clenské zeme EU. Pak teprve uzavre Ceská republika s Evropskou komisí víceletou dohodu o financování. Posledním krokem bude akreditace SAPARD agentury. Optimisté tvrdí, že první peníze by se mohly vyplácet již tento rok a že zemedelci o letošní prídel neprijdou. Skeptici se ale odvolávají na velkou byrokracii v Unii, která by proces mohla pozdržet minimálne do roku 2001. V podobné situaci je ale i napríklad Litva, Aivars Lapins, který má v této zemi SAPARD na starosti, upozornuje na podobné nedostatky: "Problém je v nepripravenosti Evropské unie," ríká Lapins.

Za další "podraz" od Evropské unie považuje Ceská republika pridelenou výši prostredku. Z celkových 520 mil. eur, které EU každorocne uvolní, dostane totiž Ceská republika jen 22 milionu. Stejná výše byla urcena i pro Lotyšsko, daleko více má Madarsko a Litva. "SAPARD zaplatí Unie odbyt svým vlastním firmám. Jinou technologii než evropskou naši farmári moci kupovat nebudou," pochybuje o efektivnosti programu Miloslav Kucera, stínový ministr ODS. Jakkoli se dá o užitecnosti SAPARD pro ceské zemedelství pochybovat, rozhodne je alespon dobrým príkladem, jak z financní podpory vyradit ztrátové podniky a nechat je stát ješte více vzadu. Jednou z hlavních požadavku Evropské komise je totiž podmínka, aby si zemedelský podnik celou investici byl schopen financovat sám. To je ale nemožné pro nemalý pocet subjektu, které mají závazky u bank nebo u státu. Ne všechny podniky si ale lámou hlavu nad tím, kde sehnat na projekt peníze. Prestože se totiž o SAPARD mluví už nekolik let a Ministerstvo zemedelství se snaží o jakousi propagandu, na otázku, zda se na SAPARD pripravují, odpovedela ekonomka zemedelského družstva v Žerotíne: "SAPARD? To je neco s rostlinou?"