Svět bude v roce 2030 schopen uživit osm miliard lidí

Svet bude v roce 2030 schopen uživit osm miliard lidí

Právo nehladovet má každý clovek na této planete. A to dokonce zaruceno jedním z nejduležitejších svetových dokumentu - Chartou OSN. V letošním roce se tohoto práva nedostávalo více než 700 milionum lidí. Podle zprávy Svetové organizace pro výživu a zemedelství (FAO), vydané 9. srpna, se však tento pocet v príštích letech bude stále snižovat. Drtivá vetšina lidí, kterí se za celý svuj život dosyta nenajedí, žije v Asii a v Africe. Ale zatímco se v Asii vzhledem k stoupající kupní síle, zemedelským reformám a dobrým sklizním trvajícím od pocátku 80. let pocet hladovejících snižuje, roste naopak v Africe. Co však bude za deset, patnáct, dvacet let, až se pocet obyvatel planety zvýší z dnešních šesti miliard na sedm ci osm? Uživíme se? Podle FAO ano. V roce 2030 má mít lidstvo k dispozici dostatek potravin, aby zvládlo rust populace na zmínených osm miliard. Experti ve své prognóze casto odkazují na úspechy uplynulých trí desetiletí. V tomto období se pocet obyvatel Zeme zdvojnásobil, ale pocet trvale podvyživených a hladovejících se v letech 1970-2000 snížil v rozvojových zemích až na osmnáct procent puvodního stavu. Méne pozitivní ovšem je, že se stále více rozevírají nužky mezi spotrebou potravin a zpusobem výživy lidí v rozvinutých a rozvojových zemích. Pred triceti lety pripadalo na jednoho obyvatele Zeme ciste matematicky asi 2300 kalorií na den. Dnes je to 2700. Vzestup však lze zpochybnit jinými císly. Ve skutecnosti totiž pripadá na jednoho Západoevropana 3500 kalorií a obyvatele Spojených státu 3600, zatímco obyvatel Afriky jižne od Sahary se musí spokojit denne s 2100 kaloriemi. Presto se zdá, že letité úsilí FAO konecne prináší pozitivní výsledky. Od rímské konference o svetové výžive v roce 1996 se darí udržovat a prosazovat strategii proti hladu a podvýžive. Zajímavá císla prinesla letošní zpráva FAO i o výhledech týkajících se rocního rustu produkce potravin. Ten podle odborníku poklesne za tricet let z dnešních 2,2 procenta na 1,5 procenta, ale stále ješte bude vyšší než procento nárustu poctu obyvatel planety. Budoucí rozšírení produkce potravin FAO spojuje s rustem intenzifikace zemedelství a umele zavlažovaných ploch. V Jižní Americe a Africe mají být navíc získány zcela nové velké rozlohy využívané pro zemedelské úcely. Zpráva ovšem jasne uvádí, že jen pouhý rust zemedelské produkce problém výživy obyvatel Zeme sotva vyreší. Rostoucí poptávka po obilí v rozvojových zemích vyvolá ocekávaný sedmdesátiprocentní nárust oproti soucasné produkci. Jenže také, a to není príliš povzbudivý jev, povede k vysoké závislosti této oblasti na rozvinutých státech. To všechno vyvolává i znepokojující otázku. Nehrozí nebezpecí, že v zájmu nasycení svetové populace bude lidstvo nadále devastovat prírodu, a odsoudí tak planetu k záhube? Zvýšený tlak na prírodní zdroje zustane až do roku 2030 zachován. Užívání pesticidu a umelých hnojiv ci mýcení lesu se ale podle FAO zpomalí. Naopak znacne vzroste podle odhadu FAO oproti soucasnosti význam morí. Podle odhadu bude v roce 2030 celosvetová spotreba ryb dosahovat 130-160 miliard tun. Rybolov, který by ovšem trvale nezdecimoval stavy ryb ve svetových oceánech, muže rocne zajistit pouze 100 miliard tun. Zbylých 50-60 milionu by mely vyprodukovat obrovské rybí farmy.