Maďaři slaví tisíc let vlastního státu

Madari slaví tisíc let vlastního státu

Oslavy tisíce let od založení madarského státu ozvláštnila bezprecedentní událost: východní církev uznala kanonizaci vyhlášenou Rímem po rozdelení obou církví v roce 1083.

Presne 917 let poté, co rímská církev prohlásila zakladatele madarského státu Štepána I. za svatého, se k tomuto kroku odhodlala i reckokatolická ortodoxní církev. Štepána I. Svatého vcera slavnostne v Budapešti svatorecil konstantinopolský patriarcha Bartolomej I. Stalo se tak pri oslavách tisíciletí madarského státu pripadajícího na 20. srpna. O vznik státu se zasloužil práve Štepán (asi 9751038) z dynastie Arpádovcu. "To dokazuje, že Madarsko, opírající se o víru a presvedcení svatého Štepána, si preje stát se mostem mezi východem a západem, mezi východní a západní církví," prohlásil v parlamentu madarský prezident Ferenc Mádl po setkání s ortodoxním patriarchou. Štepán I. byl prohlášen za svatého v roce 1083. Již v roce 1054 však došlo k rozdelení katolické církve na západní rímskou a východní reckou (tzv. schizma). Tehdy rímský papež Lev IX. zavrhl konstantinopolského patriarchu.

Kanonizace krále Štepána I. východní katolickou církví je bezprecedentním krokem. Není totiž bežné, aby Konstantinopol uznala svatorecení provedená Rímem po schizmatu.

Ortodoxní katolická církev také v sobotu oznámila, že prohlásila za svatého biskupa Ioretheose, který byl v 9. století vyslán z Konstantinopole (dnešního Istanbulu) šírit krestanství do Karpatské kotliny.

Diplomat a válecník

Král Štepán I. za své vlády respektoval západní i východní tradice a udržoval dobré diplomatické styky s Rímem, Konstantinopolí i Jeruzalémem.

Jako zakladatel uherského státu zlomil moc kmenových nácelníku a opanoval Nitransko a cást Sedmihradska. Založil také ostrihomské arcibiskupství.