Zemědělci hrají každý sám za sebe

Zemedelci hrají každý sám za sebe

Nejpocetnejší skupina podnikatelu, která se podílí zhruba ctvrtinou na domácí zemedelské prvovýrobe - soukromí farmári, se stále spolu nemohou domluvit. Škodí tím jen sami sobe.

Soukromí rolníci k sobe nedokáží najít prístup. Posledním dukazem se stal prubeh akce Dožínky 2000 s predsedou Poslanecké snemovny Václavem Klausem. Výmluvne o tom hovorí i dení uvnitr Agrární komory. Dožínky soukromých zemedelcu jako alternativní akci k tradicním dožínkách v rámci mezinárodního agrosalonu Zeme živitelka zacal puvodne organizovat Svaz vlastníku pudy a soukromých rolníku v dobe, kdy byl Klaus ješte premiérem. Postupne se z tohoto setkání vyvinula tradice, na kterou navazovala i letošní akce, spojená navíc s uctením památky bývalého predsedy konzervativní Agrární strany Antonína Švehly. Tu opet svolal svaz vlastníku spolu s Uniií farmáru CR - jenže bez úcasti nejvýznamnejší domácí nevládní organizace hájící zájmy soukromníku - Asociace soukromého zemedelství CR. Asociace tedy zorganizovala dožínky vlastní, takže soukromníci se sice s predsedou parlamentu setkali na ruzných platformách a dvakrát - 24. a 26. srpna, sami se sebou však ne. Dožínky soukromých zemedelcu se pritom týkají tech podnikatelu, kterí nejsou cleny Agrární komory. Avšak i ti farmári, kterí v komore zustali, se zacínají probouzet, protože nejsou spokojeni se svou pozicí uvnitr komory. Zhruba pred 14 dny proto vznikla na Mladoboleslavsku iniciativa, která má za cíl podíl soukromníku ve vedení a rozhodování komory zvýšit. To se jim také nakonec povedlo, i když názory soukromníku uvnitr komory na smysl tohoto kroku se ruzní. Svou podstatou totiž patrí komorní soukromníci spíše do asociace. Predseda Stanislav Nemec rekl, že s asociací dosud nikdo nejednal. "Zvýšení vlivu soukromníku v agrární komore je vec, o kterou jsme se snažili pred ctyrmi roky, a zjistili jsme, že to nejde," uvedl k mladoboleslavské aktivite Nemec. Podle jeho názoru nelze sedet na dvou židlích, i když je samozrejme vecí každého, v jaké organizaci bude pusobit. "Asociace je jim (soukromníku z komory) otevrená," konstatoval Nemec. Hospodarící farmári pritom nejsou z tohoto vývoje nijak nadšeni a príciny tríštení sil soukromého zemedelství vidí predevším v osobních emocích nekterých predstavitelu jednotlivých zájmových organizací. V soucasné dobe totiž existuje v zásade pet linií, po kterých se obhajoba zájmu soukromníku odehrává. Cást z nich se pokouší prosadit svuj zájem v Agrární komore. Mimo komoru pak stojí další ctyri organizace. Pocetne nejvetší je Asociace soukromého zemedelství, která je v zásade nástupcem zaniklého Sdružení soukromých zemedelcu. Praktické zemedelce sdružuje také Svaz vlastníku pudy a soukromých rolníku a Unie farmáru, které sice spolu komunikují, ale nejsou již v soucasné dobe hospodársky významné. Poslední platformou je obcanské sdružení Farmárské centrum, spojení farmáru a odborníku, které je však spíše servisní informacní agenturou.