Pravda o Zetoru

LN 13.1.2000

Pravda o Zetoru

Ad LN 4. 1. 2000: Rozhlasová debata o Zetoru informace, nebo tlachy?

V reakci na clánek Václava Žáka, v zásade nepravdivý, se pokusím dokázat, že "Zetor" do bídy neprivedl žádný soukromý vlastník, nýbrž stát. V a. s. Zetor od roku 1990 nenabyl žádný soukromý vlastník takového akcionárského podílu, aby mohl úcinne ovlivnovat a urcovat vývoj firmy. V roce 1997 bylo základní jmení a. s. sníženo o víc než 4 miliardy na úhradu ztráty. Ke stejnému datu bylo toto jmení zvýšeno o 3 miliardy 686 milionu ze státního rozpoctu, tedy z penez danových poplatníku. Spolecnost tehdy mela "hvezdné predstavenstvo", mezi jehož šesti cleny byli: predseda Jan Vrba (bývalý ministr prumyslu CR), místopredseda Miroslav Polácek (generální reditel Zetoru), Zdenek Bakala (šéf Patria Finance), Vladimír Šulc (reditel Konsolidacní banky) a Jirí Francek (jeho námestek). Byli v predstavenstvu od roku 1994 a za jejich pusobení probíhala jednání s potenciálním strategickým partnerem, firmou John Deere. Výsledkem byly i teritoriální dohody mezi Zetorem a firmou John Deere, na jejichž základe prišel Zetor o nekteré trhy. Financní injekce na pocátku roku 1997 mela postavit Zetor na nohy, ale to se nestalo. Vláda není podnikatelský subjekt, rozhoduje nepružne a se zpoždením, a tak rozpoctová injekce pomohla uhradit ztráty jen do pocátku roku 1996. Rok 1996 skoncil už úcetní ztrátou pres 1,5 miliardy korun, které pri oddlužení Zetoru chybely. V té dobe byla vypracována naprosto nerealistická strategie, podle níž mel Zetor vyrábet 17 tisíc traktoru a v roce 1999 dosáhnout zisku cca 200 milionu. Techto cílu Zetor nedosáhl, naopak ztráty se prohlubovaly. Za prvních 11 mesícu lonského roku presáhla ztráta 1,25 miliardy. Za špatné hospodarení Zetoru nese odpovednost stát, resp. jím delegovaní clenové orgánu této akciovky. Konsolidacní banka vlastnila do konce roku 1996 79 % základního jmení Zetoru, v roce 1997 její podíl vzrostl na 97 %, nacež se snižoval ve prospech firmy Motokov International, a. s. Ta dnes vlastní 47,75% podíl a Konsolidacní banka 49,99 %. Ani a. s. Motokov International nebyla soukromá, do lonské privatizace CSOB ji ovládal stát. CSOB totiž vlastnicky ovládala Finop, a. s., která prímo i prostrednictvím firmy Motokov, a. s., ovládala Motokov International. Že by CSOB i ostatní zmínené instituce podnikaly a jednaly jako soukromé firmy, muže se domnívat jen naivka nepoucený príklady Komercní banky, Ceské sporitelny ci Poldi Kladno, Škody Plzen, Tatry Koprivnice atd. I za jejich neúspechy lze hledat nekoncepcnost, neduslednost a selhání státních ci kvazistátních institucí. Nyní je treba ucinit politické rozhodnutí: co s firmou, která má zakázky na prodej 10 tisíc traktoru rocne, avšak od roku 1990 ztratila pres osm miliard? S utopenými náklady (pres 7 miliard) a potrebou 1,5 miliardy na obnovení výroby je problém podobný jako u Temelína. Zetor bude stát danové poplatníky víc než 7 miliard, at už dojde ke konkursu (v nejhorším prípade k zastavení výroby traktoru), nebo vláda rozhodne o rozpoctové injekci ve výši 1,5 miliardy. Zavádející clánek Václava Žáka zasluhuje reakci jen proto, aby neprispíval k matení ctenáru. Prípadnou Žákovu omluvu za nepodložené a iracionální výpady ci jeho názory na problém Zetoru však považuji za bezcennou.

Jirí Schwarz, prezident Liberálního institutu