Mrtvé ryby tahali včera už i z Dunaje
15.02.2000 | Lidové noviny
LN 15.2.2000
Mrtvé ryby tahali vcera už i z Dunaje
Pomoc k odstranení obrovských ekologických škod dostanou od Evropské unie pravdepodobne jen Madarsko a Rumunsko.
PRAHA Hladina pokrytá tisícovkami mrtvých ryb. Tak vcera vypadal soutok reky Tisy s Dunajem na jugoslávském území 50 kilometru od Belehradu. Kyanidová skvrna, která 30. ledna unikla z rumunského zlatého dolu a znicila prakticky veškerý život v rece Tise, se vcera dostala do Dunaje. Kyanid na Tise a Dunaji umocnil znecištení jugoslávských rek zpusobené lonskými nálety Severoatlantické aliance behem kosovské krize. Bombardování tehdy zasáhlo ropné rafinerie a továrny. Podle odborníku mohou být následky znecištení kyanidem mnohem drastictejší než pozustatky války.
Na brezích Tisy a Dunaje vládne panika
Jugoslávská mesta a vesnice podél Tisy a Dunaje zachvátila panika. Platí zde prísný zákaz používání vody, chytání ryb a jejich prodeje. Kyanid pravdepodobne zasáhne i studny v okolí obou rek. Restaurace na severu Srbska již stáhly rybí pokrmy ze svých jídelnícku. "Situace se stabilizovala. Do postižených míst dodáváme pitnou vodu," rekla LN Sanja Lucicová, asistentka starosty v Novém Sadu. Ocití svedkové vypovídají, že Dunaj, stejne jako Tisa, je pokryt mrtvými rybami. Reky opouštejí ptáci. Presto by však znecištení Dunaje, jedné z nejvetších evropských rek, mohlo být minimální. Kyanid se totiž v rece postupne rozptyluje. Jugoslávští politici situaci využívají ve svuj prospech. Západ se tímto zpusobem zbavuje odpadu, shoduje se provládní tisk. "To, co zde máme, již není znecištení, ale otrava," rekl belehradskému opozicnímu rádiu B292 Attila Juhasz, starosta jugoslávského mesta Senta. Nebezpecí ohrožení zdraví, prípadne života už pomíjí. "Maximální koncentrace, kterou jsme namerili, je 0,06 miligramu na litr vody. Povolené maximum je 0,1 miligramu," uvedla pro britskou rozhlasovou stanici BBC srbská námestkyne ministra zemedelství Živka Ilicová. Na madarském území bylo z reky vytaženo na tri sta tun mrtvých ryb. Problémem zustává, jak s nimi naložit. Tisa je ted relativne cistá, život z ní však na dlouhou dobu zmizel. Dohady o budoucnosti postižených rek se liší. Bezprostrední katastrofa nepotrvá déle než pár dní. Znovuobnovení citlivého ekosystému reky však muže trvat desetiletí. Zejména težké kovy vydrží v koryte reky nekolik let. Podle srbského ministra životního prostredí Branislava Bražice se život do Tisy vrátí nejdríve za pet let. Katastrofa zacala pred dvema týdny v Rumunsku na prehrade u zlatého dolu poblíž mesta Baia Mare. Kyanidový roztok, jenž se využívá k oddelení zlata od horniny, se vinou silných deštu dostal do tamní reky, která privádí vodu do madarské Tisy. Australská težební spolecnost Esmeralda, která vlastní v Baia Mare 55 procent akcií dolu (45 procent vlastní rumunský stát), svou vinu popírá. "Pokud by šlo o otravu kyanidem, byly by ryby mrtvé," ríká mluvcí spolecnosti Chris Codrington. Na záberech CNN a madarské televize se prý ryby poté, co byly vytaženy z vody, ješte mrskaly. V Rumunsku prý žádné mrtvé ryby nebyly hlášeny. Firma vcera do zlatého dolu vyslala tým ekologu, který má prokázat její nevinu. Na místo ve ctvrtek priletí i evropská komisarka pro životní prostredí Margot Wallströmová. "V soucasné dobe také zkoumáme, zda by finance ze strukturálních fondu mohly být v rámci predvstupní pomoci poskytnuty na odstranení této katastrofy," rekla komisarka. Zatím EU pravdepodobne poskytne odborníky, kterí pomohou Rumunsku a Madarsku pri odstranování následku havárie. Wallströmová dodala, že Evropská komise dosud v této souvislosti neobdržela žádnou oficiální žádost o pomoc. Jugoslávie, která nejedná o vstupu do unie a vztahuje se na ni rada ekonomických sankcí, pomoc z Bruselu zatím nedostane. Všechny tri postižené státy Madarsko, Rumunsko a Jugoslávie požadují náhradu za poškození životního prostredí. Vcera dul poprvé navštívili rumunští experti v doprovodu rumunského a madarského ministra životního prostredí. "Nemužeme hovorit o kompenzacích, dokud nevycíslíme výši zpusobených škod," ríká rumunský ministr Anton Vlad.
miš, reuters
Další články v kategorii
- PENAM obdržel prestižní titul SuperBrands 2024 (15.10.2024)
- V Nizozemí se objevil sérotyp 12 viru KHO (15.10.2024)
- O podporu za škody po jarních mrazech zažádala první den asi šestina ovocnářů (15.10.2024)
- Sdružení místních samospráv po jednání s ASZ ČR podpoří projednání vládní novely mysliveckého zákona (15.10.2024)
- Vláda chce od ledna zvýšit mzdy pracovníkům z ciziny. Zemědělci mají obavy (15.10.2024)
- Skupina poslanců navrhla zákaz prodeje energetických nápojů dětem do 15 let (15.10.2024)
- Podle organizace WWF klesl za 50 let počet volně žijících zvířat o 73 procent (15.10.2024)
- Antarktida se mění. Zeleně skokově přibylo, ukazují satelitní data (15.10.2024)