Extrémní sucho ohrožuje úrodu

Počasí, které pro zemědělce znamená katastrofu, může způsobit vzrůst cen obilovin

Pojišťovací ústavy neposkytují zemědělcům pojištění rizik v důsledku déletrvajícího období sucha. Neexistují totiž podle nich kritéria, jak sucho prokázat a změřit.

Většina území České republiky se již dvaadvacet dní nedočkala vydatnějších srážek. Suché a na květen extrémně teplé počasí ohrožuje především kvalitu, ale i celkový objem sklizně hlavních zemědělských plodin. Pokud se v nejbližších dnech počasí nezmění, bude katastrofální sucho nejhorším od roku 1947. Tato situace se přitom blíží, protože minimálně v příštích sedmi dnech má podle meteorologů současné počasí vydržet.

Nejdramatičtější situace je na jižní Moravě a na Mladoboleslavsku, tedy v oblastech s intenzívní zemědělskou výrobou. Pokud podle zemědělců nejpozději do deseti dnů nezaprší, budou sucho provázet další negativní vlivy, například přemnožení hrabošů. Zemědělci tvrdí, že nižší a méně kvalitní sklizeň se určitě podepíše na zhoršeném odbytu jejich produkce, ale také na vyšší ceně obilovin.

Kupříkladu zemědělci v okrese Mladá Boleslav pociťují podle tamější ředitelky Okresní agrární komory Dagmar Mocové citelné ohrožení veškeré rostlinné výroby. "Nejvíce je již nyní poškozen jarní výsev, kde doslova žloutnou pole a i kdyby přišla voda ihned, tak se porosty nevzpamatují. Cukrovka někde ještě nevzešla," řekla včera Mocová. Tento region přitom v březnu postihly rozsáhlé záplavy. Podle Jana Váni, soukromého zemědělce z Kroměříže, nepršelo v této oblasti přesně ode dne, kdy zemědělci chtěli začít sít. "Na části sklizňových ploch nyní nevzchází ječmen a ostatní jarní obiloviny. Na zhruba 300 - 400 hektarech museli pěstitelé zaorat již zasetý mák," uvedl Váňa. Nejpostiženější jsou podle něj okresy s nízkou lesnatostí, protože sucho provázejí poměrně silné větry, které půdu ještě více vysušují. Váňa odhaduje, že pokud nezaprší do konce příštího týdne, dá se situace přirovnat k havárii.

"U nás budou kvůli suchu nižší výnosy i nižší sklizeň a asi to bude čím dál horší," řekla ředitelka znojemské Okresní agrární komory Yvonne Urbanová. O něco lepší situace je třeba na Třebíčsku, které má vlhčí klima a vyšší lesnatost. Domácí pojišťovny přitom neposkytují pojištění rizik plynoucích z dlouhodobého sucha. Podle představitelů ústavů se proti suchu pojišťují pouze farmáři v USA. Pojišťovny považují sucho za nepojistitelné riziko. "Sucho je způsobeno celým komplexem obvykle celoplošných povětrnostních vlivů, které se těžko prokazují," řekl mluvčí České pojišťovny Michal Urban.

V ostatních evropských zemích se rizika ze sucha prý rovněž nepojišťují. Zvýšené ztráty se nevyhnou ani lesníkům, a to nejen kvůli zvyšujícím se výskytům požárů, ale také při jarní sadbě lesních dřevin, jejichž úhyn se v tomto počasí zvyšuje. Jak HN řekl tajemník České lesnické společnosti Karel Svoboda, sucho také kromě dalších vlivů celkově oslabuje lesní porosty. "A jak známo, oslabené porosty napadá kůrovec," řekl Svoboda. Prevencí častějších požárů podle něj je, aby se lidé v lesích chovali slušně a neodhazovali odpadky.

Z bilance obilovin na letošní hospodářský rok vyplývá, že stát počítá s určitým přebytkem. Komplexní nabídka obilovin činí pro letošní rok asi 8,8 milionu tun. Potřeba ČR je zhruba 6,58, z toho 2,05 milionu tun k výrobě potravin, 356 tisíc na osivo a 4,15 milionu tun na krmivo. Vyvézt by stát měl 900 tisíc tun.