Vyčištění rybníků zaplatilo město z rozpočtu

Vycištení rybníku zaplatilo mesto z rozpoctu

Dva rybníky ve Vinori, které byly více než dvanáct let znecištené, se zacnou napouštet. Pražská radnice zaplatila za likvidaci ekologických škod kolem ctyriceti milionu korun ze svého rozpoctu, prestože viník znecištení je znám.

Praha - Koncem tohoto mesíce se po více než dvanácti letech napustí dva poslední rybníky v Praze-Vinori, Velká a Malá oburka. Vodní kaskádu na Vinorském potoku, kterou tvorí rybníky Biologický, U Pohanku, Velká a Malá Oburka a Cukrovarský rybník, znecištovaly do prelomu osmdesátých a devadesátých let težké kovy, jako jsou chrom, med a kadmium. Odborná verejnost znala tuto oblast jako jednu z lokalit, které jsou kadmiem znecištené nejvíc na svete. Jeho koncentrace byla až stokrát vyšší, než dovolují povolené limity. V roce 1997 zacali pracovníci nekolika specializovaných firem pracovat na rozsáhlých sanacních pracích, které skoncily teprve minulý rok. "Jsem velmi rád, že rybníky již jsou vycištené. Jediné, co mne mrzí, je fakt, že sanacní práce za ctyricet milionu korun zaplatilo hlavní mesto, a ne ten, kdo je zaplatit mel," rekl starosta Vinore Jaroslav Krajl. Kdo tedy muže za znecištení a proc nezaplatil za ekologickou likvidaci škod, které zpusobil? "Viník byl a je jasný. Je jím bývalý státní podnik PAL," rekl vedoucí odboru výstavby pražského magistrátu Václav Vondrášek. V roce 1992 vodohospodárský odbor magistrátu rozhodl o udelení pokuty a narízení nápravných opatrení ne státnímu podniku PAL, ale již jeho nástupci, akciové spolecnosti P AL . Rozhodnutím vlády prešel v devadesátých letech všechen majetek ze státního podniku do akciové spolecnosti. "Problém je v tom, že Ministerstvo životního prostredí rozhodnutí o udelení pokuty a nápravných opatreních akciové spolecnosti v roce 1994 zrušilo a nerespektovalo ani názor svého legislativního odboru, který tvrdil, že tato zátež má prejít práve na tuto akciovou spolecnost," rekl Vondrášek. Dodal, že ministerstvo argumentovalo tím, že akciová spolecnost není právním nástupcem státního podniku a že provedená merení dokazují zavinení pouze neprímo, protože težké kovy do Vinorského potoka protékaly nejprve deštovou kanalizací, a ne prímo ze závodu. Paradoxní je fakt, že v roce 1988 tehdejší Ministerstvo lesu a vodního hospodárství, tedy predchudce Ministerstva životního prostredí, již jednou o udelení pokuty, tehdy ješte státem rízenému podniku, rozhodl. "Akciovou spolecnost PAL rídí zástupci z Fondu národního majetku. Jejím stoprocentním vlastníkem je dodnes stát. Spolecnost vlastní i provoz galvanovny, která znecištení zpusobila. Chteli jsme problém rešit. Snažili jsme se zrídit fond životního prostredí, do nehož bychom presunuli cást našich akcií a který by se o životní prostredí staral obecne. Bohužel, nikdo z dalších zainteresovaných subjektu se k tomu nevyjádril," rekl Tomáš Jindra, bývalý predseda predstavenstva akciové spolecnosti PAL. "V prípade, že by se sanace této ekologické záteže vložila prímo do privatizacního projektu, hradil by ji s nejvetší pravdepodobností Fond národního majetku, z penez na podobné ekologické záteže vyclenených. Pražští radní nakonec rozhodli, že si nápravu techto ekologických škod zaplatí hlavního mesto ze svého rozpoctu," rekla Katerina Vaculová, vedoucí odboru životního prostredí pražského magistrátu. "Ano, Fond národního majetku ze svých penez likvidoval ekologické škody, ale pouze v prostoru podniku, nikoliv ve Vinorské kaskáde," rekl pracovník magistrátu, který si neprál uvést své jméno. Dodal, že zbývá ješte od težkých kovu vycistit celý úsek až do Labe, kde není v porádku ani jedna z vodních ploch.

Robert Keil