Podminoval Clinton agrární politiku USA?

Prezident Bill Clinton podepsal návrh na zvýšení podpory příjmů amerických farmářů pro letošní rok o 7,1 miliardy dolarů. V příštích pěti letech by měly prostředky na stejné účely vzrůst o 8,2 miliardy dolarů. Mění USA filozofii agrární politiky, která dosud operovala s globální redukcí peněz pro zemědělce, neboť jsou - jak USA tvrdí - součástí tržního prostředí jako jakýkoli jiný typ podnikání?

Podle komisaře Evropské unie pro zemědělství a rybolov Franze Fischlera ano. Ten v reakci na Clintonův podpis hovoří dokonce o podminování americké agrární filozofie a poukazuje, že od roku 1996 se podpora farmářů v USA zvýšila o 700 procent. Nyní jde podle Fischlera o podporu 16 tisíc dolarů na farmáře ročně, což je třikrát více, než činí přímé platby v Evropské unii.

Věc samozřejmě zdaleka není tak jednoznačná, jak by se mohlo zdát z těchto na první pohled hodně vysokých čísel. I stávající podpora farmářů v USA po započtení všech podpůrných mechanismů, včetně 7,1 miliardy dolarů, je oproti Evropě zhruba poloviční, protože EU má řadu nástrojů, které působí na ekonomiku zemědělství nepřímo. Ačkoli se nám může zdát více než sedm miliard sumou astronomickou, není to v amerických poměrech zase tolik a hlavně - takové navýšení podpory podepisují američtí prezidenti každý rok. Rozdíl je pouze v tom, že dosud šlo o částky nižší, kolem pěti miliard, a jednorázové. Nyní je podpora avizována na pět let dopředu. Právě proto nejde o bezvýznamný signál.

Oficiálním důvodem navýšení prostředků je celosvětový dlouhodobý pokles cen zemědělských komodit čili tržeb zemědělců. Peníze tedy mají zajistit farmářům lepší ekonomickou situaci. Podstatné však je, v jaké struktuře - a tady je třeba jasně říci, že tyto prostředky míří do podpory pojištění, tedy na stabilizaci podnikatelského prostředí v dlouhodobém horizontu. Jaký rozdíl od ČR, která se soustřeďuje především na hašení požárů, v zásadě na provozní problémy, přičemž řada podpůrných programů přímo či nepřímo zakládá možnosti vzniku požárů dalších. Americký příklad je tedy v prvé řadě signálem politiky, která myslí dopředu - a v tom je inspirativní.

Tuto inspiraci je možné ilustrovat na problému kompenzace škod vzniklých letošním suchem. Právě státní účast na pojištění, například klimatických rizik, by byla systémovým řešením možných komplikací. Pokud je pro farmáře riziko snížení produkce, například vývojem počasí, neovlivnitelné a nemá proti němu zaručeny obranné mechanismy, je logickým vyústěním buď nedobrovolný krach, nebo dobrovolné ukončení tak rizikového podnikání. Tak by se zřejmě zachovali američtí farmáři, ale takový postoj je při vysoké konkurenceschopnosti amerického zemědělství pro USA nepřijatelný. Proto jim stát přidá peníze. Tím udrží objem produkce pro export a navíc zachová pověst USA jako země, kde se ani farmáři nemají špatně.

Druhý signál je ovšem pro ČR ještě podstatnější. Je to trend pozvolného, ale stálého navyšování státní podpory farmářů i v tak liberální zemi, jako jsou USA. Nyní jsou na tom z pohledu takzvaného ekvivalentu produkčních subvencí naši a američtí farmáři přibližně stejně. EU podporuje zemědělství asi dvojnásobně. Je samozřejmě otázka, zdali EU objem podpory udrží. Střednědobě lze předpokládat, že asi ne. Stejně tak je ale pravděpodobné, že liberální země budou podporu mírně zvyšovat, což je zřejmě průchodný model i pro nás.

Klíčová bude struktura podpory. Ta by měla klást podstatně vyšší akcent na stabilizaci podnikatelských podmínek (viz příklad USA) a na podporu veřejného zájmu z pohledu životního prostředí a venkova jako celku, v němž je zemědělství pouhým segmentem a ne dominantním výrobním programem. Je to cesta, jak spojit zájem společnosti se zájmy zemědělců tak, aby byly ve vzájemném souladu. A je to i nejlépe sjízdná cesta do glorifikované EU - prostě proto, že unii bude taková filozofie nejméně komplikovat život. A navíc neznamená podnikatelskou smrt pro domácí zemědělce.

Zřejmě i tak liberální země jako Spojené státy budou v příštích letech zvyšovat podporu zemědělců.