Ve hře jsou pozemky za miliardy

Zákonem o transformaci Povodí se rozhoduje o značném majetku

Státní akciové společností jednotlivých správ povodí nejdůležitějších českých toků byly v minulém roce ziskové.

Lidé se nemusí obávat, že by v budoucnu nemohli chodit podél řek. Vyplývá to nepřímo z návrhu zákona o správách povodí, který transformuje současné akciové společnosti Povodí do státních podniků. Návrh zákona prošel na začátku tohoto týdne Poslaneckou sněmovnou přes odpor ODS a KDU-ČSL již druhým čtením.

Současný stav umožňoval generálním ředitelům akciových společností jednotlivých povodí prodat i strategický vodohospodářský majetek, tzn. i rozsáhlé pozemky kolem řek, jelikož byly zapsány v katastrálních knihách na tyto společnosti. Na právoplatnosti takovéhoto aktu nemohl změnit nic ani odpor dozorčích rad. "Rozhodnutí těchto orgánů nebylo pro kupce závazné, rozhodující byly zápisy ve veřejných listinách, to znamená ve výpisu z obchodního rejstříku a katastrálních knih," sdělil HN vodohospodářský expert Petr Forman.

Současný kritizovaný stav vznikl v roce 1993. Tehdejší ministr životního prostředí František Benda založil pět akciových společností Povodí, do kterých vložil státní majetek bez ohledu na platné privatizační zákony. Sporné založení akciových společností dnes kritizuje většina zúčastněných stran.

Do vlastnictví těchto společností byly kromě movitého majetku a provozních budov převedeny i významné řeky, nemovitosti a vodohospodářské stavby. "To vše bez vědomí vlády a v rozporu jak s právní tradicí u nás, tak v celém civilizovaném světě. V žádné zemi totiž nejsou rozhodující řeky v majetku obchodních společností, ale vesměs v držení veřejné ruky, tedy státu," tvrdí Petr Forman.

Od té doby se ministerstva zemědělství a životního prostředí snaží o nápravu tohoto stavu. První usnesení vlády na změnu této situace bylo vydáno ještě za premiéra Klause. Ani dalších sedm vládních usnesení i v průběhu vládnutí Josefa Tošovského a Miloše Zemana nic na původním stavu nezměnilo.

Tuto situaci se snaží změnit zákon o správách povodí. Ne všechny zainteresované strany však souhlasí s transformací akciových společností na státní podniky. "Já bych pokládal za nejúčelnější, kdyby byly zachovány stávající akciové společnosti a zároveň byly řádně ošetřeny práva akcionáře a povinnosti představenstva," míní předseda Svazu vodního hospodářství Jiří Rosický.

Poslanec a stínový ministr zemědělství ODS Miloslav Kučera také nepovažuje současný stav za vyhovující, ale neřešil by tento problém v zákoně o správách povodí. "Já bych tyto změny projednával současně s návrhem zákona o vodách," řekl včera našemu listu. Jeho stranický kolega Milan Zuna návrh označil za krok zpět a vytkl mu "znárodňovací charakter".

Vedení akciových společností Povodí s novou právní úpravou nesouhlasí. Podle generálního ředitele Povodí Ohře Ladislava Nováka transformace umožní "některým aktivitám" přístup k velkému majetku a. s. Povodí. "Z našich informací vyplývá, že existuje několik privatizačních projektů na lukrativní majetek, například splavné úseky Labe a Vltavy, hydroelektrárnu Nechranice či vodní dílo Horka. Za těmito snahami stojí právě ti, kteří chtějí a. s. Povodí zestátnit," řekl nedávno Novák.

Všechny akciové společnosti Povodí vykázaly vloni zisk, například Povodí Labe skončilo s hospodářským výsledkem 35 milionů korun.