Týden v Evropě (15.9.2000 - 21.9.2000)

Týden v Evropě

(15. 9. - 21. 9. 2000)

Úvahy o konkurenci na trhu pohonných hmot

Orgány Komise a členských států EU odpovědné za ochranu hospodářské soutěže na svém jednání dne 29.9. zváží způsob zajištění účinné konkurence na trhu pohonných hmot. Podle komisaře Mario Montiho tato schůzka prozkoumá, jakým způsobem by mohly zákony EU a členských zemí o ochraně hospodářské soutěže přispět k větší konkurenci na trhu pohonných hmot. Nasnadě je takové uplatňování pravidel hospodářské soutěže, které by řešilo nezákonnou součinnost mezi ropnými společnostmi v oblasti rafinace ropy a prodeje a distribuce ropných produktů. Národní orgány odpovědné za ochranu hospodářské soutěže některých zemí již přijaly proti cenovým kartelům opatření. Komise si dovede představit, že na trhu ropy přijme opatření proti paralelnímu stanovování cen nadnárodními společnostmi, ale takové případy se prokazují jen obtížně. [Podkladové materiály: MEMO/00/55]

· Evropské fórum zástupců příslušných odvětví by mělo posoudit všechny faktory ovlivňující konkurenceschopnost v oblasti dopravy, doporučila Rada pro dopravu ve dnech 20. a 21. září.

Výzva Srbům k podpoře demokracie

EU vyzvala lid Srbska, aby využil příležitosti voleb dne 24. září a hlasováním za demokratické změny se odvrátil od politiky Slobodana Miloševiče. Tento posun povede k odvolání sankcí EU, podpoře hospodářských a politických reforem - včetně pomoci při obnově země - a podpoře při znovuzačlenění země do mezinárodního společenství, prohlásila Rada pro všeobecné záležitosti dne 19. září.

· Komisař Chris Patten ve dnech 21. a 22. září navštívil Kosovo, Sarajevo a Záhřeb. Jde o jeho pátou návštěvu tohoto regionu od října roku 1999. [Podkladový materiál: MEMO/00/56]

Opel čelí pokutě ve výši 43 mil. euro za blokování prodeje

Komise uložila společnosti Opel Nederlands pokutu ve výši 43 mil. euro ( 1,5 mld. Kč) za to, že brání v prodeji automobilů lidem z dalších členských států EU. Nizozemský dovozce automobilů značky Opel, pobočka společnosti General Motors, bránil lidem ze zahraničí v zakoupení automobilu v Nizozemsku, kde jsou ceny (bez daně) často mnohem nižší než v jiných zemích EU, prohlásila Komise dne 20. září. Dovozce v období od září 1996 do ledna 1998 uplatňoval strategii přímých pokynů a bonusů, aby zabránil prodeji automobilů z Nizozemska do jiných zemí. Komisař Mario Monti prohlásil, že zasahování do práva spotřebitele nakupovat zboží levně v jiných členských zemích - což je jedna z výhod společného trhu - představuje závažné porušení právních předpisů EU o hospodářské soutěži. Evropský soudní dvůr v červenci potvrdil pokutu ve výši 90 mil. euro, kterou Komise uložila společnosti Volkswagen za pokusy bránit italským dealerům v prodeji automobilů zákazníkům z Německa a Rakouska. [Podkladový materiál: IP/00/1028]

Přístup na trh výrobkům z nejméně rozvinutých zemí (NRZ)

48 nejchudších zemí světa by mělo získat bezcelní přístup na trhy EU pro všechny výrobky s výjimkou zbraní, navrhla Komise dne 20. září. Již dnes je EU největším dovozcem zboží z NRZ - v roce 1998 dovezla 56 % jejich vývozu v hodnotě 8,7 mld. euro. Pro většinu výrobků platí volný přístup, ale současný systém z něj vylučuje asi 10 % z 10 500 položek celního sazebníku a přibližně jedno procento objemu obchodní výměny. V důsledku návrhu by se volný přístup (tj. bezcelní a nepodléhající kvótám) rozšířil na 919 položek, které v rámci platných sazebníků EU podléhají clu. Tato změna by se v případě banánů, cukru a rýže realizovala ve třech fázích. Nový seznam vylučuje 25 položek celního sazebníku, které se týkají zbraní. [Podkladový materiál: IP/00/1034]

Návrh zásad poskytování azylu

Komise dne 20. září předložila první opatření týkající se postupu udílení azylu. Návrh směrnice je zaměřen na zavedení rovných podmínek stanovením minimální úrovně postupu členských států při udílení a odnímání statutu uprchlíka. Každá členská země EU bude nadále uplatňovat svůj vlastní systém a sama se rozhodne, jakým způsobem vyhoví standardům a požadavkům kladeným v navrhované směrnici na příslušné orgány a postupy. Členské státy se na zasedání Evropské rady v roce 1999 v Tampere dohodly na zvedení společného systému přiznávání azylu. Do konce tohoto roku by mělo být vydáno Sdělení o dalších fázích. [Podkladový materiál: IP/00/1032]

Pravidla WTO musí být konzistentní

Pravidla Světové obchodní organizace (WTO) musí řešit všechny formy vývozních subvencí v oblasti obchodu se zemědělskými výrobky, prohlásila Komise ve svém pozičním dokumentu dne 19. září. Exportní úvěry, potravinová pomoc a státní obchodní podniky mohou mít záludný a deformační vliv, přesto nejsou dosud nikterak řízeny, prohlásil komisař Franz Fischler. V příkrém kontrastu s tím podléhá refundace exportu v EU přísným a transparentně uplatňovaným pravidlům WTO a EU o nich v plném rozsahu Světovou obchodní organizaci informuje. EU snížila výdaje na refundaci exportu z 55 % celkové hodnoty zemědělského exportu v roce 1992 na 9,4 % v roce 1998. Fischler prohlásil, že EU je připravena zvážit další omezení refundace exportu za předpokladu, že budou řešeny vývozní subvence ve všech svých podobách. Dokument bude Zemědělskému výboru WTO předán dne 29. září. Další podrobnosti na adrese http://europa.eu.int/comm/dg06/external/wto/backgrou/index_en.htm [Podkladový materiál: IP/00/1018]

Strategie boje proti chorobám

Komise dne 20. září zahájila strategii zaměřenou na zefektivnění politiky boje EU proti HIV/AIDS, malárii a tuberkulóze v rozvojovém světě. Cílem je oslabit zdravotní a hospodářský vliv těchto tří nemocí, které si v současné době vyžádají každým rokem více než 5 milionů životů a způsobují přes 300 milionů případů onemocnění. Sdělení podporuje využití stávajících metod k lepší ochraně lidí proti infekci a staví se za široké zpřístupnění diagnózy a léčby a za posílení investic do výzkumu zaměřeného na hledání dlouhodobých řešení, jako jsou např. vakcíny. [Podkladový materiál: IP/00/1031]

Evropský den bez automobilů

Osm set měst a obcí podpořilo 22. září Evropský den bez automobilů. Cílem této akce bylo zdůraznit význam zkvalitnění ovzduší, negativní vliv hustého automobilového provozu v centrech měst a potřebu trvale udržitelného urbanistického rozvoje. Skupina komisařů a jejich zaměstnanci se zúčastnili jízdy na kolech Bruselem. Další podrobnosti na adrese http://www.eta.co.uk/ and http://www.22september.org/

Konzultace o záměrech v oblasti rybolovu

Rybáři, vědci a nevládní organizace se zúčastnili projednávání otázek řízení zásob ryb v EU, které se konalo 21. září. Komise toto setkání zorganizovala s cílem podpořit dialog o nejlepším způsobu zajištění budoucnosti rybolovu tím, že se společenstvím ryb umožní se vzpamatovat z příliš intenzivního rybolovu. Dosavadní programy řízení rybářských flotil řeší chronicky předimenzovanou kapacitu tohoto odvětví nedostatečně efektivně, což vede k vyčerpávání zásob ryb. Rozhodnutí přijatá Radou ministrů také vedou k zeslabení účinnosti návrhů předložených Komisí, které vycházejí z vědeckých doporučení na takové objemy úlovku, které rybí společenství ještě unesou.

· EU a Grónsko prodloužily vzájemnou dohodu o rybolovu do konce roku 2006.

Roční míra inflace klesá

Roční míra inflace v EU poklesla z červencových 2,2 % na srpnová 2 %, přičemž v eurozóně byl zaznamenán pokles z 2,4 % na 2,3 %, uvádějí statistiky Eurostatu zveřejněné dne 18. září. Nejnižší inflaci měla Velká Británie (0,6 %), následovaná Švédskem (1,4 %) a Německem (1,8 %). Nejvyšší inflace byla zaznamenaná v Irsku (5,7 %) a ve Španělsku a Portugalsku (3,6 %). V srpnu roku 1999 dosáhla inflace v EU i v euro zóně výše 1,2 %. [Podkladový materiál: ES 107/2000]

„Zelené" faktory v ekonomice

Hospodářská politika EU by měla více respektovat ekologické cíle, navrhuje dokument Komise. Ve Sdělení o zařazení „zelených" otázek do hospodářské politiky se navrhuje, aby ministři financí brali v rámci svých prací na strukturální reformě v úvahu i dopady na životní prostředí. Kontrola veřejných financí by se také měla zaměřit na to, jak daňová a výdajová politika působí na stav životního prostředí. [Podkladový materiál: IP/00/1029]

Lepší podmínky chovu prasat

Komise brzy navrhne lepší podmínky chovu prasat, prohlásil dne 19. září komisař David Byrne. Se záměrem uvést směrnici z roku 1991 do souladu s vědeckými poznatky a zkušenostmi členských zemí budou tyto plány zřejmě zahrnovat i pravidla pro chov prasnic v sociálních skupinách a zákaz omezování jejich pohybu. Návrhy zohledňují neustálé silné požadavky na přísnější pravidla v EU. [Podkladový materiál: IP/00/1019]

Zemědělské projekty pro země střední a východní Evropy

Programy rozvoje venkovských oblastí v Polsku, Maďarsku, Bulharsku, České republice, Lotyšsku a Slovinsku, z části financované Evropskou unií, byly schváleny. Programy s roční výší podpory ze strany EU dosahující 520 mil. euro (18,4 mld. Kč) až do roku 2006 pomohou kandidátským zemím připravit jejich zemědělství a potravinářství na vstup do EU. Komisař Franz Fischler prohlásil, že cílem je co nejrychlejší převod finančních prostředků do rukou příjemců tak, aby bylo možno zahájit realizaci těchto programů. Viz internetové stránky Europa na http://europa.eu.int/comm/dg06/external/enlarge/index_en.htm [Podkladový materiál: IP/00/1009]

Zprávy o rozšiřování EU

Předsednictví EU prohlašuje rozšíření EU za svou prioritu, ale jako podmínku vyžaduje úspěšné završení mezivládní konference

Francouzský ministr pro evropské záležitosti Pierre Moscovici dne 5. září znovu Evropský parlament ujistil, že rozšíření EU zůstává v čele priorit francouzského předsednictví EU. Jak uvedl, prvořadým cílem předsednictví je udělit vyjednáváním o přistoupení nový impuls. „Perspektiva rozšíření EU je zásadní otázka, před kterou v následujících letech budeme stát," prohlásil. „Ve vyjednávání postoupíme co nejdále - samozřejmě s Lucemburskou šestkou, se kterou se snažíme dosáhnout pokroku v nejobtížnějších kapitolách acquis, a také s Helsinskou šestkou, se kterou chceme udržet rytmus vyjednávání a otevřít čtyři až devět dalších kapitol v závislosti na úrovni připravenosti jednotlivých kandidátských zemí." Francouzské předsednictví má také v úmyslu připravit celkový přehled o stavu vyjednávání pro summit v Nice, „aby se práce nadcházejících předsednictví účinně nasměrovala a vytýčila cesta k završení vyjednávání," potvrdil francouzský ministr.

Moscovic ještě před tím v Paříži řekl francouzským velvyslancům: „Perspektiva velké Evropy s 20, 25 či 30 členy je nyní již realita, i když dosud nebyl stanoven její horizont. Opakuji, jde o historickou povinnost a příležitost pro celou Evropu. Je však zřejmé, že tento vývoj s sebou nese ze známých důvodů i jistá nebezpečí," prohlásil a pokračoval tím, že trvá na zásadním významu dohody o institucionální reformě EU na summitu v Nice jako základním předpokladu rozšíření EU.

Stejně opatrný tón bylo možno vycítit z poznámek francouzského ministra zahraničí Huberta Védrina, který v současné době předsedá Radě ministrů EU, v článku uveřejněném na začátku září v několika předních evropských denících. V nich hovořil ve prospěch rozšíření EU, ale stejnou měrou jako rozšíření samé zdůraznil i úlohu rozšíření EU jako katalyzátoru reformy EU. Před rychle se blížícím prosincovým summitem v Nice, kdy francouzské předsednictví bude čelit náročnému úkolu završení právě probíhající revize smluv EU v rámci mezivládní konference, byla jeho opatrnost zcela zřetelná: „Rozšíříme-li EU s tím, že budeme přehlížet kritiku (nedostatků ve způsobu, kterým si EU řídí své záležitosti - pozn. red.), budeme odsouzeni k nezdaru. Vystavíme se nebezpečí zničení všeho, čeho jsme během posledních 40 let dosáhli. ´Stále těsnější Unie´ zdaleka nedosáhneme, zato však ji rozředíme natolik, že se z ní stane jen volně koordinovaná obchodní zóna. V tomto smyslu představuje rozšíření EU příležitost; tu je nutno uchopit k realizaci naléhavých reforem. Dlužíme to jak kandidátským zemím, tak sami sobě," uvedl. „Neúspěch na mezivládní konferenci by ohrozil naše dosavadní výdobytky, rozpoutal odstředivé síly a pravděpodobně způsobil vykolejení, či nejméně zpoždění rozšíření EU jako takového", varoval francouzský ministr.

Naléhavé problémy v oblasti životního prostředí

Plenární schůze Evropského parlamentu se stala scénou další závažnější debaty o jednom z nejcitlivějších témat rozšíření EU - ochraně životního prostředí. Toto téma se objevilo při naléhavé diskusi Parlamentu vedené o jaderné elektrárně Temelín v České republice. Jejím výsledkem bylo přijetí velmi kritické rezoluce Evropského parlamentu, která vyzývá k opatrnosti při uvádění JETE do provozu. Rezoluce vyjadřuje obavy z výhledu na zahájení zkušebního provozu temelínského výrobního bloku č. 1 před provedením úplného posouzení jejího dopadu na životní prostředí. Vládu ČR vyzývá, aby JETE nepřipojovala na elektrizační síť do doby provedení přijatelných postupů ochrany životního prostředí. Dále vyzývá k podrobné informovanosti veřejnosti o celé záležitosti a plnému respektování všech mezinárodních dohod o jaderné bezpečnosti.

Ministerstvo zahraničí ČR reagovalo prohlášením, že znění rezoluce Evropského parlamentu akceptuje, ale zároveň uvedlo, že obsahuje mylné a nepřesné informace. Mezitím se Evropská komise snaží zůstat nad věcí: stále tvrdí, že rozhodnutí jednotlivých států o využití jaderné energetiky sama o sobě nepředstavují záležitost související s přijetím do EU. Podpora, které se usnesení těší, však dokládá, jak silně emotivně se vnímají právě tyto oblasti diskusí o rozšíření EU.

K vyvolání podobných obav došlo dne 8. září, kdy byl zveřejněn dlouhý seznam ohnisek možného poškození životního prostředí v kandidátských zemích Rumunsku, Maďarsku a Slovensku (i na Ukrajině), uvedený ve zprávě o nebezpečí znečištění životního prostředí z technologických procesů v průmyslu (zpráva byla vypracována v důsledku havárie v rumunském Baia Mare). Zpráva mezinárodní komise ustavené za účelem vyhodnocení problému také vyzývá ke změnám legislativy EU, což ještě více zkomplikuje přístupová jednání o kapitole o životním prostředí a mohlo by dokonce vést ke změnám nadcházejících pravidelných posudků na kandidátské země. „Je třeba se zabývat závěry zprávy o Baia Mare a zjistit, zde je nutné pravidelné posudky doplnit," prohlásil dne 8. září mluvčí Komise pro oblast životního prostředí.

Kandidátské země usilují o rychlejší vyjednávání s EU

Přední kandidátské země vyvíjejí silný tlak proti tomu, co vnímají jako odpor EU proti dostatečně rychlému postupu vyjednávání o přistoupení. Dokonce již své návrhy začínají předkládat nadcházejícímu švédskému předsednictví. Náměstek ministra zahraničních věcí ČR a zároveň hlavní vyjednavač jejího členství v EU Pavel Telička 5. září ve Stockholmu vyzval EU, aby rozhovory o členství urychlila a stanovila konečný termín pro jejich uzavření. Prohlásil, že jako referenční bod pro obě strany je třeba stanovit nějaký scénář. Telička uvedl, že do konce letošního roku předpokládá ve vyjednávání České republiky s EU dořešení kapitol zemědělství, životního prostředí a hospodářské soutěže.

Vstupte do diskuse o rozšíření EU!

Evropská komise rozšířila svůj program Dialog o Evropě o téma rozšíření EU. Vyzývá veřejnost (http://europa.eu.int/comm/enlargement/index.htm), aby své názory na toto téma vyjádřila během období od začátku září dokonce října. Klade tuto otázku: „Zkvalitní podle vašeho názoru rozšíření EU praktický život obyčejných lidí v EU a v kandidátských zemí? Pokud ano, jaké přínosy by rozšíření EU mohlo mít a proč? Skrývá rozšíření EU i nějaká nebezpečí? Z jakých důvodů?"