Týden v Evropě 1. 12. - 7. 12. 2000

Strucné zprávy z EU

Evropská rada se zabývá reformami pro rozšírení

Vedoucí činitelé EU doufají, že na summitu v Nice v dnech 7. až 9. prosince dospějí k dohodě o reformě institucí a systému rozhodování v EU. Motivací změn, mezi něž patří rozdělení hlasů v Evropské radě, rozšíření počtu oblastí podléhajících hlasování kvalifikovanou většinou a velikost a struktura Komise, je potřeba připravit struktury EU na rozšíření. Členské státy tyto reformy a nezbytné navazující změny Smlouvy zakládající EU projednávají na mezivládní konferenci zahájené v únoru. Summit Evropské rady v Nice má na pořadu jednání i celou řadu dalších vnitřních a zahraničněpolitických otázek. Na summitu se sejdou hlavy států a vlád všech 15 členských států EU. Viz

http://europa.eu.int/comm/nice_council/index_en.htm

Pokrok v oblasti prechodu hrácu mezi fotbalovými kluby

Komise se domnívá, že k vyvážení potřeb sportu a volného pohybu pracovníků přispějí mezinárodní pravidla přechodu hráčů mezi fotbalovými kluby. Dne 6. prosince přivítala nejnovější návrhy předložené nejvyšším mezinárodní orgánem kopané, asociací FIFA, jako pozitivní krok směrem k řešení respektujícímu právní řád EU. Uznává platnost pravidel FIFA, která se pokoušejí bránit fotbalovým klubům v „přetahování“ hráčů od konkurenčního klubu během soutěží. Uvědomuje si význam stabilních smluv, které poskytují ochranu mladým hráčům a podporují trénink. Pravidla FIFA však na druhé straně nepožívají žádné výjimky z právního řádu EU a základního principu volného pohybu. Komise obdržela již v tomto směru několik stížností, a proto přede dvěma lety vyslovila k současnému transferovému systému FIFA své námitky zaměřené na úpravu těchto pravidel tak, aby se zajistil jejich soulad s právním řádem Společenství, nikoliv na jejich zrušení. Pracovníci Komise se mají sejít se zástupci FIFA, UEFA a hráčské unie FIFpro dne 13. prosince v Bruselu. [Podkladový text: IP/00/1417]

Zákaz kostní moucky v krmivu

Rada pro zemědělství na svém zasedání dne 4. prosince zakázala použití masokostní moučky v krmivu hospodářských zvířat s platností od 1. ledna 2001 po celé EU. Zakazuje krmení hospodářských zvířat chovaných, šlechtěných nebo vykrmovaných za účelem produkce potravin zpracovanými živočišnými bílkovinami. Platnost tohoto patření se předpokládá do 30. června 2001 a nevztahuje se na rybí moučku, která se přidává do krmiva prasat, drůbeže a ryb. Ministři také podpořili návrh Komise zavést program výkupu dobytka za účelem jeho likvidace. Jde o dobytek starší 30 měsíců, který neprošel vyšetřením na BSE (tyto kusy nesmí vstoupit do potravinového řetězce). Program bude z 70 procent financovat EU a ze 30 procent členské státy. Úhrada vyplacená producentům se co nejvíce přiblíží tržním cenám a představuje nákladově efektivní alternativu intervenčního nákupu a uskladnění.

U příležitosti své návštěvy České republiky se dne 8. prosince bude v Informačním středisku EU v Praze komisař pro zdravotnictví a ochranu spotřebitelů David Byrne zabývat otázkou BSE. Mezi pozvanými jsou zástupci tisku a nevládních organizací. [Podkladový text: MEMO/00/101]

Komise vyhodnocuje pět testů na BSE a příbuzné choroby. Od 1. července 2001 se zavádí povinnost testovat veškerý dobytek starší 30 měsíců, utracený v EU. [Podkladový text: IP/00/1409]

Prístup na Internet v EU prudce vzrostl

Komisař Erkki Liikanen přivítal 55 % nárůst počtu domácností v EU, které si zřídily přístup k Internetu. Komisař předložil výsledky průzkumu, podle něhož mělo v říjnu přístup k Internetu 28 procent domácností; v březnu to bylo pouze 18 procent. Při té příležitosti prohlásil, že uplynulý rok byl v Evropě rokem Internetu. Uvedené údaje byly zveřejněny společně s nejnovějším přehledem o pokroku iniciativy eEurope.

Tato iniciativa byla přijata na summitu ve Feira a urychlila schvalování klíčových právních předpisů souvisejících s informačními technologiemi, jako je např. otevření trhu místních přípojek telekomunikačních sítí konkurenci. Komisař Liikanen se však také zmínil o potřebě zlepšit zabezpečení počítačových sítí a spolupráci se zeměmi kandidujícími na členství v EU. Viz http://europa.eu.int/comm/information_society/eeurope/documentation/update/index_en.htm [Podkladový text: IP/00/1388]

Prísnejší pravidla k zamezení úniku ropy

Komise dne 6. prosince předložila soubor opatření zaměřených na boj proti haváriím na moři a následnému znečištění životního prostředí. Plavidla plující tranzitním pobřežním pásmem budou podléhat přísnější oznamovací povinnosti, kterou podporuje evropská agentura pro námořní bezpečnost. Přispěje to k uplatňování a sledování bezpečnostních norem, sběru informací a zajištění kontrol. Fond pro ropné znečištění kromě toho v případě způsobených škod poskytne kompenzace ve výši až 1 mld. eur, což je mnohem více, než stanoví mezinárodní limit schválený v 70. letech ve výši 20 mil. eur. Do fondu budou přispívat dovozci ropy. [Podkladový text: IP/00/1412]

„Snížení kvót na rybolov je nevyhnutelné“

S cílem ochrany a obnovy rybí populace Komise na příští rok navrhla pro některé druhy ryb drastické snížení kvót jejich výlovu. Komisař Franz Fischler vysvětlil, že jiné cesty není: k udržení rybolovu jako odvětví jsou zapotřebí ryby a letos se rybářům nepodařilo naplnit kvótu stanovenou pro výlov tresky. Komise také navrhuje snížení výlovu těch druhů ryb, které se v mořích vyskytují společně s nejohroženějšími druhy a spolu s nimi se dostávají do úlovku. Kvóty na druhy žijící v horních vrstvách vody, jako jsou např. sleď obecný a makrela a na druhy využívané při průmyslovém zpracování ryb, např. smaček, treska modrá a některé druhy šprot zůstanou v podstatě beze změny. Komise také navrhuje technická opatření, včetně zákazu výlovu tresky baltské v létě a zvýšení hranice podměrečnosti platýzů. Poprvé navrhuje kvóty na některé druhy ryb žijící v hlubokých vodách, které rostou pomalu a jsou velmi zranitelné. Komise nakonec se zástupci odvětví projednala řadu opatření zaměřených na obnovu nejvíce vyčerpaných populací ryb. Do lovných sítí vsazené panely se čtvercovými oky např. umožní únik nedospělým rybám, chráněné chovné části moří podléhající zákazu rybolovu poskytnou ochranu rybám v době tření a mladým rybám. [Podkladový text: IP/00/1396]

Zákon o státní pomoci se zjednodušuje

Podle pravidel EU přijatých dne 6. prosince mohou za předpokladu splnění některých podmínek členské státy poskytovat státní pomoc obchodním společnostem bez souhlasu Komise. Na základě tří nařízení se z obvyklé oznamovací povinnosti vyjímá státní pomoc v případě malých a středních podniků (MSP), pomoci na školení a grantů ve výši méně než 100 tisíc eur. Obecně je státní pomoc v evropském právu omezena, neboť v některých případech způsobuje deformaci hospodářské soutěže. Pomoc MSP a školení představují dvě oblasti, ve kterých mají Komise i členské státy dostatek zkušeností na to, aby stanovily kritéria výjimek. Patří mezi ně např. mezní počet 250 zaměstnanců a roční obrat 40 mil. eur pro střední podniky a limity na objem pomoci stanovené v závislosti na sledovaných cílech a dotčeném regionu.

Pro účely školení činí limit pomoci 25 procent nákladů uznatelných na školení konkrétně zaměřené na současné pracoviště a 50 procent v případě obecnějšího školení. V případě MSP se tyto limity zvyšují o 10 až 20 procent, v chudších regionech o 5 až 10 procent a o 10 procent pro některé typy znevýhodněných pracovníků. Třetí nařízení zakotvuje prahovou hodnotu, pod níž se granty již nepovažují za státní pomoc, neboť nehrozí deformací hospodářské soutěže ani neovlivňují obchod mezi členskými státy. Toto pravidlo nevylučuje možnost příjemce grantu přijímat navíc i podporu na základě jiných schválených programů pomoci, netýká se však zemědělství, rybolovu ani dopravy. Tyto změny povedou k uvolnění zdrojů pro závažnější případy.

Zprávy o rozšírení

Zemanova cesta do Nice

Předseda vlády ČR Miloš Zeman dne 7. prosince pojede na evropskou konferenci v Nice „protože nejet by bylo nezdvořilé“. Avšak dne 29. listopadu dal jednoznačně najevo, že velké výsledky od tohoto setkání neočekává.

Zeman odmítá jakékoliv tvrzení, že by jeho menšinové vládě došel dech k završení reforem a přivedení země k členství v EU. Kromě pokračující snahy o trvalé hospodářské oživení země vidí jediné zbývající problémy v ochraně životního prostředí („a to je jen otázka nákladů“) a boje proti rozsáhlé hospodářské kriminalitě („náš nejtěžší problém“ - i když není o nic horší než v dalších kandidátských zemích a „je jen vnímán jako horší“). Tvrdí, že tyto otázky budou pro vládu během dalších dvou let představovat hlavní úkoly.

Zeman na celý proces rozšíření EU nahlíží především jako na politickou hru. Na hospodářská porovnání uvedená ve strategickém dokumentu EU reaguje evidentně podrážděně: „Jsme na tom o něco hůře než Maďarsko, o nic hůře než Polsko nebo Slovinsko a - ó nebesa! - rozhodně o nic hůře než Estonsko,“ prohlašuje. „Je to fraška!“ Uvádí, že Komisař EU odpovědný za rozšíření Günter Verheugen mu sdělil, že tuto urážlivou část sepsalo „jiné oddělení“.

Zelená SAPARDU

Dne 29. listopadu Evropská komise přijala sdělení, které komisaře pro zemědělství Franze Fischlera opravňuje k podpisu několikaleté a roční dohody o financování s kandidátskými zeměmi střední a východní Evropy. Několikaletá dohoda o financování podrobně stanoví způsob předání řízení programů rozvoje venkova do rukou kandidátských zemí, včetně nezbytných pravidel finanční kontroly. Poprvé v historii EU bude vnější pomoc řízena na plně decentralizovaném základě, což na obou stranách vyvolá potřebu nesmírného legislativního a administrativního úsilí.

Historicky první setkání volených romských zástupců vedlo 1. prosince v Praze k vytvoření evropské sítě parlamentářů, starostů a místních radních romského původu. „Doufáme, že ustavení této sítě usnadní spolupráci a výměnu zkušeností a informací mezi romskými politiky,“ prohlásil velvyslanec Gerard Stoudmann, ředitel Úřadu OBSE pro demokratické instituce a lidská práva, který byl společně s ministerstvem zahraničí ČR organizátorem setkání. „Může jít také o významný krok směrem k překonání celkové politické roztříštěnosti romských komunit v Evropě.“

Rada EU pro spravedlnost a vnitro se dne 1. prosince dohodla na zrušení vízové povinnosti Bulharska a na stejném kroku v případě Rumunska, jakmile splní další podmínky. Vízová povinnost bude zrušena po nabytí účinnosti předpisu EU o vízech, který se stále projednává.

Ministři financí zemí EU na zasedání rady ECOFIN ve dnech 26. a 27. listopadu v Bruselu schválili deklaraci o makroekonomické a finanční stabilitě kandidátských zemí. Deklarace bere na vědomí formální žádost o pomoc během příprav na členství, zejména pomoc při stanovení strategie hospodářské integrace. Podle rady ECOFIN bude úspěch záviset na odhodlání nejdříve zajistit makroekonomickou stabilitu a následně stabilitu finanční, neboť v kandidátských zemích jsou finanční systémy stále ještě nedostatečně vyvinuté. Bylo dohodnuto vést během každého předsednictví dialog souběžně se vstupními rozhovory.

Podle polského ministra pro životní prostředí Antoni Tokarczuka potřebuje Polsko na splnění ekologických požadavků EU asi 35 mld. dolarů.

Informační centrum Evropské unie při Delegaci Evropské komise v České republice 13.12.2000