Družstevní podíly by měly jít vypořádat věcným majetkem i dluhop

Družstevní podíly by měly jít vypořádat věcným majetkem i dluhopisy

Lidovci navrhují kompromis, sociální demokraté se však obávají o rozpočet.

Posun v projednávání novely zákona o úpravě majetkových vztahů v zemědělských družstvech, která má urychlit a usnadnit vypořádání dosud nevyrovnaných podílů jejich nečlenů, by mohl přinést lidovecký návrh počítající s pomocí státu. Poslanec KDU-ČSL Jan Grůza se snaží zkombinovat prvky tří nedávno předložených novel a zajistit tak průchodnost úpravy v Poslanecké sněmovně i v Senátu. Pokud se kompromis ukáže být přijatelný, tak by zmíněné podíly stanovené při transformaci družstev počátkem 90. let bylo možné vydávat dvěma způsoby. Jak ve věcném majetku, zejména v podobě hospodářských budov a zvířat (jak to žádá levice), tak prostřednictvím dluhopisů Pozemkového fondu ČR (o což usiluje část ODS a US).

Stát zastoupený fondem by oprávněným osobám vyplácel peníze prostřednictvím cenných papírů rozdělených na tři stejné díly a splatných vždy do tří, pěti a deseti let. Vlastník by tedy část peněz získal poměrně brzy, třetinu až s velkým odkladem. Od družstev by stát vymáhal postoupené pohledávky po celých deset let. Právě tato pomalost má odstranit hrozbu konkursů v nesolventních družstvech, kterých se tolik obává levice i lidovci.

Neuspokojení vlastníci by se po předchozí nedohodě s družstvem mohli obracet buď na soud, nebo, pokud se smíří s dluhopisy, přímo na Pozemkový fond. Možné by bylo i propojení všech způsobů vypořádání, a také soudy by získaly jasnou oporu pro své jednání a mohly by rozhodovat o kombinaci věcného a finančního plnění.

Grůza se neobává extrémní zátěže na státní rozpočet. Na 80 procent nároků původně 300 tisíc oprávněných osob je prý již uspokojeno uzavřenými dohodami. Stát by podle hrubých odhadů musel hledat pro Pozemkový fond mezi dvěma až pěti miliardami korun. Po předběžných konzultacích poslanec tvrdí, že jeho návrh, byť s různými modifikacemi, může být přijatelný pro široké politické spektrum. "Pokud bude odmítnut, tak se obávám, že už žádné jiné řešení nepřijde. U každé samostatné novely existuje velké riziko následné ústavní stížnosti," varuje.

Sociální demokrat Ladislav Skopal, který původně navrhl vypořádání respektující majetkovou strukturu družstva, se domnívá, že lidovecký návrh může být podkladem pro další diskusi, požaduje však jeho úpravy. "Mám strach, abychom v Parlamentu neslibovali lidem více, než pak budeme schopni reálně na vládě požadovat. Tím mám na mysli peníze z rozpočtu," konstatoval. Zástupci ČSSD se domnívají, že objem vydávaných dluhopisů by měl být limitován. Jejich dřívější záměr, aby nároky bylo možné vypořádat částkou do deset tisíc korun, však Ústavní soud zamítl, když pravice upozornila, že jde o skryté vyvlastnění. Skopal soudí, že nevelké podíly je možné vypořádat rovnou v penězích. U velkých je prý však nezbytné přistoupit na vydávání hmotného majetku už proto, že také do družstev se přinášel právě takový majetek, a nikoliv finanční prostředky.

Liberálové zatím prosazují buď úplné převedení pohledávek na dluhopisy a následné vymáhání peněz od družstev pod hrozbou konkursů, nebo rychlé vypořádání ve věcném majetku vynuceném tvrdými sankcemi, například zablokováním přístupu ke státním dotacím a rychlými exekucemi. Věřitelé na schválení novely čekají již dva roky - soudní vymáhání blokovaného majetku totiž zůstává velice zdlouhavé.