OECD: Eurozóně hrozí mírné zpomalení růstu

Švédský premiér chce urychlit rozšíření EU, německý kancléř trvá na sedmiletém zákazu mobility pracovních sil

Náš největší dovozce, jedenáct zemí Evropské měnové unie, nevykazuje přesvědčivý růst produktivity.

Miroslav Prchal

Stockholm/Paříž/Berlín, 27. 12. 2000

Předseda švédské vlády Göran Persson včera znovu potvrdil, že jeho země považuje za prioritu svého blížícího se půlročního předsednictví Evropské unie její rozšíření o nové členy. Slibuje si od toho zejména prosazení vstupu tří baltských zemí do unie - kromě Estonska v první vlně i Litvy a Lotyšska -, což podle ČTK pomůže ze Skandinávie vytvořit jednu z hospodářsky nejdynamičtějších oblastí Evropy.

Německý kancléř Gerhard Schröder na Štědrý den v listu Bild vyzdvihl, že rozšíření EU přinese Němcům nové vývozní možnosti, zároveň však opakoval svůj kontroverzní požadavek sedmiletého zákazu volného pohybu pracovních sil mezi svou zemí a novými členy unie. Prohlásil, že rozšíření "nám přidá i starosti stran německého pracovního trhu. Ten je napjatý. Nemůžeme jej jednoduše otevřít, pokud nechceme, aby nejlepší lidé z Polska a České republiky odcházeli za prací do západní Evropy, přestože je jich zapotřebí v jejich zemích. Proto chceme zavést odstupňovaný flexibilní systém sedmiletého přechodného období. V něm chceme vpustit do země jen omezené kontingenty pracujících. Podobné přechodné období platilo i pro Španělsko, Portugalsko a Řecko" v době, kdy vstupovaly do unie.

Vstup třinácti adeptů o členství v unii je ovšem zatím otázkou bližší či vzdálenější budoucnosti. Vzhledem k významu obchodních styků s Evropskou unií, a zejména s eurozónou, je většina kandidátských států především závislá na svém vývozu do nejvyspělejší části starého kontinentu. Jaké jsou pak vyhlídky, že hospodářský růst eurozóny zvýší absorpční schopnost pro dovozy ze zemí střední a východní Evropy? To záleží na vzestupné konjunkturní křivce.

Jak však vyplývá z nejnovější studie Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), jejíž jsme členy, eurozóna vykazuje letos mírné snížení tempa svého ekonomického růstu. Vyvolal to nejen vzestup cen ropy, ale i kolísající kurs eura. I když v letošním roce hrubý domácí produkt eurozóny překonává čísla z předchozích dvou let, nezaměstnanost klesá na nejnižší úroveň za poslední dvacetiletí a míra inflace je překvapivě stabilní, a to i přes ropnou krizi a oslabující euro, projevují se přesto známky vyčerpání hospodářského potenciálu a začínají působit tlaky na zvýšení mezd.

Podle studie pařížského výzkumného centra OECD není zřejmé, zda země eurozóny - Německo, Francie, Itálie, Španělsko, Nizozemsko, Belgie, Portugalsko, Rakousko, Finsko, Irsko a Lucembursko - dostatečně zvyšují produktivitu své ekonomiky vyšším využíváním informačních a komunikačních technologií.

Podle posledních, říjnových údajů Eurostatu překvapivě klesla v eurozóně průmyslová výroba, a to o jednu desetinu procenta. Evropská ústřední banka z tohoto i dalších údajů vyvodila, že jedenáctka musí počítat se zmírněním tempa svého hospodářského vývoje a se zesílením nejistoty v prognózách růstu.