Týden v Evropě 8. 12. - 14. 12. 2000

Týden v Evropě 8. 12. - 14. 12. 2000

Stručné zprávy z EU

Summit v Nice schválil reformy pro přípravu na rozšíření

Reformy obsažené ve smlouvě, které mají dláždit cestu rozšíření EU, byly schváleny na summitu v Nice ve dnech 7. - 9. prosince. Evropská rada, v níž zasedly hlavy států nebo vlád 15 členských států, rozhodla o institucionálních změnách ve třech hlavních oblastech. Za prvé, hlasování kvalifikovanou většinou bylo rozšířeno na dalších 35 oblastí. Zahrnují obchodování s některými službami, aspekty azylové a imigrační politiky, řízení Evropského soudního dvora a rozhodnutí o jmenování lidí do významných pozic (jako je předseda Komise). Rozhodnutí o většině problémů však bude i nadále vyžadovat jednomyslnost, včetně daňové politiky, sociálního zabezpečení a jeho souvislostí s hraničními kontrolami. Za druhé, počet hlasů pro každou zemi se změní a s ohledem na nové členy. Celkový počet vzroste ze současných 87 (z 15 členských států) na 342 (při 27 členských státech). Velká Británie, Německo, Francie a Itálie by měly mít po 29 hlasech, další v pořadí jsou Španělsko a Polsko (po 27). Součet potřebný pro kvalifikovanou většinu se zvýší ze 65 na 255 hlasů a pro blokovací menšinu ze 26 na 88 hlasů. Za třetí, Komise bude složena z jednoho člena z každé země s maximálním počtem 27. Další oblasti reformy zahrnují smlouvu, která umožní skupinám zemí pracovat v těsnějším spojení na společných cílech (zesílená spolupráce), s ustanoveními, která mají zamezit riziku fragmentace. Změny Smlouvy jsou předmětem ratifikace každým členským státem. Další oblasti, o nichž se bude dále diskutovat, zahrnují přesnější definici kompetencí EU a členských států a úlohu národních parlamentů. Další mezivládní konference je plánována na rok 2004. Evropská rada znovu potvrdila politickou prioritu, kterou dává rozšíření, a úmysl být připravena přijímat nové členy od konce roku 2002. Přivítala postup předvstupních vyjednávání a podpořila strategii zpracovanou Komisí. Summit v Göteborgu ve dnech 15. - 16. června 2001 zhodnotí tento proces a spolu se zasedáním v prosinci 2001 by měl přispět k úspěšnému zvršení tohoto procesu. Hlavy států a vlád z kandidátských zemí se v Nice setkaly se svými protějšky z členských států EU. Vedle institucionální reformy a rozšiřování byla společně Komisí, Radou a Parlamentem vyhlášena Charta základních práv. Evropská rada rovněž přednesla svou obvyklou zprávu a pokroku ve všech politických oblastech EU, mezi nimi i o společné evropské bezpečnostní a obranné politice. S ní související rozhodnutí by měla být přijata tak, aby systém začal fungovat co nejdříve v roce 2001. Summit schválil Evropskou sociální agendu, která obsahuje priority pro příštích pět let, a shodl se na dalším postupu při navrhování statutu evropského podniku. Před březnovým stockholmským summitem, prvním pravidelným jarním zasedáním Evropské rady, které má být věnováno hospodářským a sociálním záležitostem, se hodnotila hospodářská a zaměstnanecká politika. Bylo rovněž přijato rozhodnutí, aby se postupně přešlo k pořádání zasedání Evropské rady v Bruselu. Summit v Nice vyhlásil, že do roku 2002 bude založena Evropská agentura pro bezpečnost potravin a vzal na vědomí nedávno přijatá opatření v boji s BSE. S politováním summit konstatoval stagnaci rozhovorů o klimatických změnách. A konečně, diskuse o zahraničních otázkách se soustředila na Středomoří, západní Balkán a rozvojovou politiku. Návrh Smlouvy z Nice je k dispozici na adrese

http://europa.eu.int/comm/nice_council/index_en.htm, kde lze nalézt rovněž Závěry zasedání Evropské rady.

Omezený pokrok, říká Prodi

Těžce dosažený závěr složitého a zdlouhavého summitu v Nice je úspěchem sám o sobě, řekl předseda Evropské komise Romano Prodi 12. prosince. Vidí mnoho pozitivních kroků, jako přijetí strategie rozšíření, ale lituje, že obrana momentálních zájmů odvedla pozornost od dlouhodobé vize pro Evropu. Konečným cílem summitu v Nice bylo a zůstává znovusjednocení Evropy, řekl Prodi poslancům Evropského parlamentu ve Štrasburku. V delší perspektivě Komise předloží návrhy, které se stanou předmětem diskuse o dalším zlepšování institucí a rozhodovacího procesu, jak byl přijat v Nice. Přes všechny své nedostatky byl summit krokem správným směrem, který pomůže změnit Evropu v rozsáhlou oblast míru, stability a významného ekonomického potenciálu. [Podkladový text viz SPEECH/00/499]

O ”klik” dále k webovým stránkám s doménou .eu

Doménové jméno “.eu” na internetu se o krok přiblížilo 12. prosince, kdy byl Komisí navržen registr nutný ke spuštění systému. Plán zahrnuje vytvoření právního rámce pro registrování spolu s nezbytnými politickými opatřeními. Komise má být odpovědná za řešení spekulativních a nekalých registrací a za postupy při řešení případných sporů. Další specifické problémy související s doménami druhé úrovně (jako jsou např. “.press.eu” “event.eu”), by mohly být řešeny v rámci samotného registru. Komise je v pravidelném kontaktu s ICANN, celosvětovým orgánem, který řídí politiku pojmenovávání na internetu, aby zajistila, že domény nejvyšší úrovně “.eu” začne fungovat, jakmile bude ustaven registr. Změna umožní větší počet registrací internetových jmen a povzbudí používání přípony “.eu” k označování evropských organizací, řekl komisař Erkki Liikanen.. [Podkladový text: IP/00/1444]

Orgány zodpovědné za provoz telekomunikací musí zajistit, že noví operátoři mohou na lokálních uzlech instalovat vybavení, které odpovídá zprávě o liberalizaci telekomunikací v členských státech, vydané 7. prosince. Tato zpráva zdůrazňuje i další oblasti konkurence, které je třeba sledovat, stejně jako podstatný pokrok na trhu. [Podkladový text: IP/00/1424]

Komisař Nielson na návštěvě Jugoslávie

Komisař Poul Nielson navštívil ve dnech 11. - 15. prosince Srbsko, Kosovo a Černou horu, aby se zde setkal s politickými představiteli a mezinárodními agenturami. Řekl, že bylo a je důležité upevnit pokrok ve vztazích k Jugoslávské federativní republice, který je patrný od pádu Miloševičova režimu. Dodal, že jedním z cílů je připravit půdu pro ještě těsnější spolupráci. Komise v říjnu oznámila rychlou pomoc Srbsku ve výši 200 mil. eur (9,92 mld. Kč). Pomoc zahrnuje podporu pro energetická zařízení, léky a potraviny, stejně jako pokračující humanitární pomoc uprchlíkům a lidem bez domova. [Podkladový text: IP/00/1430]

ICI pokutováno částkou 10 mil, eur za svůj cenový plán

Komise znovu uvalila na ICI pokutu ve výši 10 milionů EUR (345,82 milionů CZK) za neoprávněné slevy, které tato společnost uplatňovala s cílem narušit konkurenční podmínky v oblasti prodeje kalcinované sody sloužící k výrobě skla. ICI a belgická firma Solvay pracovaly s podvojným systémem tvorby cen - nabízely “náborové” dodávky s podstatnou tajnou slevou, která se v některých případech rovnala téměř polovině oficiální ceny; slevy byly podmiňovány tím, že zákazníci budou podstatnou část základního množství uvedené komodity (ne-li všechno) od dominantního výrobce odebírat za normální cenu. Jinak mohli zákazníci nakupovat kalcinovanou sodu i od konkurenčních dodavatelů - ti ale, aby mohli efektivně konkurovat dominantnímu rivalovi, museli s velkou slevou prodávat všechno, ne pouze zmíněné “náborové množství”. Pokuty uložené v roce 1990 za tato závažná porušení evropských zákonů na ochranu hospodářské soutěže byly Evropským soudem v dubnu letošního roku zrušeny, a to z čistě procedurálních důvodů. [Podkladový text: IP/00/1449]

Posilující lék pro farmaceutické firmy v EU?

O “nedostatky v konkurenci” ve farmaceutickém průmyslu v EU v porovnání s jejich konkurenty z USA se diskutovalo 11. prosince v Bruselu. Setkání zainteresovaných osob včetně významných osobností tohoto odvětví, zástupců průmyslových podniků a politiků mělo za cíl analyzovat tento problém na základě expertní zprávy. Klíčovými tématy byl dopad jednotného trhu na farmaceutické výrobky, hovořilo se rovněž o interakci mezi průmyslem a výzkumnou sférou.

Zpráva nazvaná Celosvětová konkurence farmaceutických výrobku, evropská perspektiva je na http://pharmacos.eudra.org/pharmacos/docs.htm#news [Podkladový text: IP/00/1437]

Návrh na povinné užívání bezpečnostních pásů

Podle Směrnice navržené 11. prosince by mělo být používání bezpečnostních pásů povinné pro všechny uživatele vozidel, ať už kdekoliv namontovaných, a to po celé EU. Směrnice by měla rovněž vyžadovat vybavení a používání dětských autosedaček nebo dětských zádržných systémů. Tyto změny, které jsou součástí strategie snižování počtu úmrtí na silnicích prostřednictvím zavádění optimálních zkušeností, by měla ukončit úlevy, které se v současné době požívají některé země EU. Výzkum ukázal, že cestující, kteří používají bezpečnostní pásy, mají větší přínos i z ostatních bezpečnostních opatření, jako jsou airbagy a vyztužené karosérie. [Podkladový text: IP/00/1440]

Černobylská jaderná elektrárna končí 15. prosince provoz. Byla schválena půjčka Euratomu ve výši 585 USD na pomoc financování dvou náhradních jednotek. [Podkladový text: IP/00/1458]

Podle návrhu z 13. prosince se budou v rámci celé EU uplatňovat na krev a krevní produkty přísné standardy pro spolu s rigorózními bezpečnostními pravidly. [Podkladový text: IP/00/1455]

Půjčky malým podnikům v kandidátských zemích ze Střední a východní Evropy budou podpořeny částkou 134 mil. eur (4,6 mld. Kč). [Podkladový text: IP/00/1436]

Kalendář

Zasedání Evropského parlamentu 11.-14. prosince Štrasburk

Rada pro zdravotnictví 14. prosince Brusel

Rada pro rybářství 14.-15. prosince Brusel

Summit EU-US 18. prosince Washington

rada pro životní prostředí 18.-19. prosince Brusel

Summit EU-Kanada 19. prosince Ottawa

Rada pro zemědělství 19.-20. prosince Brusel

Rada pro dopravu 20.-21. prosince Brusel

Novinky o rozšiřování

Summit přinesl slova a činy v zájmu rozšíření

Na poslední chvíli schválenou Smlouvou z Nice odstranily členské státy EU poslední formální překážku rozšiřovacího procesu EU.

Dohoda o smlouvě nastala pozdě a její jednotlivé části postrádají mnohé, v co doufala jak předsedající země, tak i Komise a Parlament. Ale téměř všichni se shodují na tom, že je to dost pro to, aby rozšiřování postupovalo dál.

Summit v zásadě přijal Komisí navrženou strategii a zdůraznil “princip diferenciace, založený na přednostech jednotlivých kandidátských zemí” a “možnost dostižení”. Summit se shodl, že ty země, které jsou nejlépe připravené, budou i nadále usilovat o rychlejší postup.

EU říká, že nyní “bude reálné přivítat ty nově členské státy, které budou připraveny na konci roku 2002, v naději, že se zúčastní příštích parlamentních voleb”, které jsou plánovány na polovinu roku 2004.

Ve snaze zmírnit některé nejakutnější obavy EU o rozšíření, představitelé EU rovněž vyzvali Komisi, aby “navrhla program pro hraniční regiony, aby se posílila jejich ekonomická konkurenceschopnost”.

Stručné novinky o rozšiřování z Nice

Praha ochutnala něco z atmosféry summitu v Nice, když přibližně 50 anarchistů a odpůrců globalizace obsadilo ve středu před zahájením summitu prostory českého zastoupení Evropské unie, aby protestovali proti summitu EU.

Podle estonského ministra zahraničí Toomase Ilvese “zpomalovat proces rozšiřování a vyčkávat, až někdy ve vzdálené budoucnosti snad všechno vyřeší jakýsi velký třesk - takový přístup jen poškozuje vlády, které na sebe vzaly politické riziko a angažovaly se v přípravách na členství. Zpomalování dává těmto vládám signál, že na tom nezáleží, nereformujte se, vždyť je to jedno, počkáme a nakonec se do Unie stejně dostanete.”

Představitelé EU rozhodli, že Evropská konference bude pokračovat jako “užitečný rámec pro dialog mezi členskými státy unie a zeměmi, které čekají na členství”. Navrhli ji ještě rozšířit, “aby země zapojené do stabilizačního a asociačního procesu zemí EFTA byly pozvány jako budoucí členové”.

Zdokonalení finanční kontroly

Je třeba zvýšit pomoc EU vrcholným kontrolním institucím v kandidátských zemích “aby nedocházelo ke konfliktním signálům a k duplicitám v práci”. Prohlásila to komisařka pro rozpočet Michaele Schreyerová.

Decentralizovanou implementaci nástrojů pro poskytování pomoci před vstupem, které vyžadují spolehlivé systémy finanční kontroly, považuje Komise za “testovací fázi pro realizaci strukturální politiky po přistoupení”.

Toto téma je také výrazně zastoupeno v jednáních o přistoupení - v kapitole o finanční kontrole. Od počátku jednání se spolupráce v této oblasti na základě bilaterálních dohod rozšířila do podoby kontaktní skupiny evropských orgánů finanční kontroly, na jejíž práci se podílejí zástupci Komise, členských států i kandidátských zemí; zároveň byla rozvinuta také informační síť. Ve většině kandidátských zemí tudíž mohly být zpracovány komplexní koncepce veřejného zajišťování vnitřní finanční kontroly. Následně tyto země přijaly zákony a předpisy, kterými byla ustavena struktura a stanoveny postupy vnitřní kontroly a vnitřního auditu pro veškerou činnost vlády.

Jestliže kandidátská země úspěšně zpracovala všechny koncepční a legislativní aspekty a dostatečně pokročila v ustavování institucionálního rámce, může se daná kapitola prozatím uzavřít a EU následně potvrdí plně decentralizovanou realizaci pomoci EU.

Fischler trvá na dalším postupu v zemědělství

Za nejzávažnější ze stávajících hlavních problémů v jednání o zemědělských otázkách označil komisař pro zemědělství Franz Fischler ve vystoupení 7. prosince v Dánsku volání všech kandidátských zemí po přímých platbách. Zdůraznil, že v období do doku 2006 se s žádnými přímými platbami nepočítá a že v každém případě by “okamžité a kompletní uplatnění systému přímých plateb ihned po přistoupení působilo kontraproduktivně, protože by mohlo zhatit reformní pokusy, které nyní probíhají například v Polsku a v Rumunsku”. Jasně však vyjádřil svůj názor, že “z dlouhodobého hlediska by bylo nepřijatelné mít dva zemědělské systémy - jeden v EU a druhý v nových členských státech ze střední a východní Evropy. Po uplynutí přechodného období by se náš systém měl plně zavést i v nově přistoupivších zemích”.

Jiný ze závažných problémů spočívá v tom, že kandidátské země požadují mnoho přechodných opatření. V této souvislosti komisař Fischler upozornil, že v jednání o těchto otázkách zaujme EU tvrdý postoj a bude z hlediska acquis ve veterinárních a fytosanitárních otázkách vyžadovat nejen úplnou transpozici do zákonů jednotlivých nových zemí, ale zároveň i posílení správních struktur a postupů. Třetí závažná otázka souvisí s tím, jak stanovit způsob aplikace společné zemědělské politiky v kandidátských zemích, zvláště pokud jde o řízení nabídky. Je třeba se také shodnout v odpovědi na otázku, jaké referenční období uplatnit při stanovení kvót a mezních hodnot produkce, “ale podle našeho názoru by nejvhodnější mělo být poslední období”.

Minulý týden představitelé bankovních zaměstnanců a zaměstnavatelů v EU navštívili Prahu, kde se účastnili kulatých stolů s českými protějšky o problematice sociálního dialogu a sociálních otázkách. Účelem této diskuse bylo podpořit dialog mezi zaměstnavateli a zaměstnanci v ČR jako v zemi ucházející se o členství v EU.

Problematika podnikové kultury se v kandidátských zemích zatím snaží vybojovat si své místo na slunci a vládní představitelé nevěnují vždy dostatečnou pozornost rozvoji malých a středních podniků. K tomuto závěru dochází zpráva Evropského vzdělávacího fondu vydaná pod názvem "Entrepreneurial training for the growth of small and medium-sized enterprises - Lessons from Central and Eastern Europe" (Podnikatelská příprava na růst malých a středních podniků - poučení ze střední a východní Evropy). Ve zprávě se říká, že po prvním období na počátku devadesátých let, kdy počet nových podniků rychle narůstal, se v mnoha transformujících se ekonomikách dostal rozvoj ého podnikání do útlumu. Jedním z důvodů podle této zprávy je kvalita profesní a podnikatelské přípravy podnikatelů.

Informační centrum Evropské unie při Delegaci Evropské komise v České republice

European Union Information Centre of the Delegation of the European Commission to the Czech Republic

Rytířská 31, 110 00 Praha 1, Česká republika

Tel.: (+420 2) 216 10 142 Fax: (+420 2) 216 10 144

e-mail: info@iceu.cz

http://www.evropska-unie.cz