Dvě třetiny Řeků vítají euro místo drachmy

Aténská vláda nesmí po vstupu do EMU polevit v přísné rozpočtové politice a v liberalizaci veřejných služeb

Řecko se včera stalo dvanáctou zemí v Evropě, která za rok nahradí svou drachmu novou měnou euro.

Atény/Praha, 2. 1. 2001

Nejchudší země Evropské unie, Řecká republika, se od včerejška stala členem Evropské měnové unie, což socialistická vláda pokládá za svůj obrovský úspěch, dosažený za cenu mnoha obětí.

Poté, kdy se od roku 1999 staly součástí tzv. eurozóny další tři hospodářsky méně vyvinuté země unie - Irsko, Španělsko a Portugalsko - a Atény vypadly pro nedodržení náročných vstupních podmínek, se řecká vláda rozhodla pro politicky riskantní tvrdě úspornou fiskální politiku, a proto dohnala dvouleté zpoždění. Pozoruhodné ovšem je, že pro toto utahování opasků ve veřejných výdajích získal premiér Costas Simitis podporu většiny řeckého obyvatelstva. Podle nedávného průzkumu schvalují vstup své země do eurozóny takřka dvě třetiny obyvatel slunné Hellady.

V eurozóně tak k 302 miliónům obyvatel přibylo 10,6 miliónu Řeků, což ovšem přináší jen dvouprocentní zvýšení hrubého domácího produktu (HDP). Je jistě obdivuhodné, že rozpočtový deficit Řecka loni klesl na méně než jedno procento HDP. Veřejné zadlužení je dokonce nižší než v Itálii a Belgii, které už členy eurozóny jsou. Rizikem je ovšem cenový vývoj, byť v posledních dvanácti měsících do loňského listopadu klesla inflace na meziročních 2,8 procenta.

Jak napsala agentura Bloomberg, investoři mají z řeckého členství v EMU obavy, neboť prý prozrazuje, že eurozóna spíše přitahuje slabší evropské ekonomiky místo silnějších. Jak známo, Británie, Švédsko a Dánsko zatím na přijetí eura nepřistoupily. "Východoevropské země, jako Polsko, Česká republika a Maďarsko, se snaží o přijetí do EMU. Z toho je zřejmé, že eurozóna se s velkou pravděpodobností bude rozšiřovat na východ a jih, spíše než na prosperující sever," dodává Bloomberg. Jak agentuře řekl jeden analytik, jehož ústav operuje v Řecku, investoři mají strach i z toho, že evropská měnová jednotka euro "se rozředí".

Premiér Costas Simitis, uznávaný ekonom, tyto názory nesdílí. V novoročním poselství podtrhl, že jeho země již zcela splňuje podmínky pro zavedení eura. Nepřímo tak polemizoval i s šéfem Evropském banky Wimem Duisenbergem, který Řecko varoval, že musí pokračovat ve svém úsilí o zlepšení výkonnosti místního hospodářství a zejména o zkrocení inflace.

Aténská vláda chystá další hospodářské reformy včetně privatizace poštovních služeb a leteckého průmyslu. V místních telekomunikacích si stát chce zachovat pouze menšinový podíl.

Jediné, v čem kabinet Costase Simitise může narazit, je plánované uvolnění pracovněprávních předpisů, které mají usnadnit propouštění zaměstnanců a deregulovat práci na částečný úvazek. Začátkem prosince vyhlásili proti těmto záměrům 24hodinovou stávku zaměstnanci dopravy, nemocnic a bank .

Miroslav Prchal