Prognózy vývoje eurozóny nejsou jednoznačné

Německo kritizuje Evropskou centrální banku, že opakovaným zvýšením úrokové sazby utlumilo hospodářský růst

Brusel/Berlín, 4. 1. 2001

Listopadový pokles míry nezaměstnanosti v Evropské unii na nejnižší úroveň za posledních osm let, který byl včera oznámen v Bruselu, je další dobrou zprávou po té, že euro na světových trzích nadále posiluje vůči dolaru a jenu. Přesto nejsou analytici jednotni v názoru, zda loňská vzestupná konjunktura v eurozóně bude pokračovat také letos, anebo dojde k ochabnutí tempa hospodářského růstu.

Guvernér francouzské ústřední banky Jean-Claude Trichet například prohlásil, že eurozóna v letošním roce vykáže "robustní, neinflační, a proto trvalou expanzi", a sice kolem tří procent hrubého domácího produktu (HDP). Tato prognóza by byla samozřejmě příznivá pro české exportéry, jejichž odbyt do značné míry závisí na prosperitě a koupěschopnosti zemí Evropské měnové unie. Tento optimistický výhled však na rozdíl od jiných centrálních bankéřů a politiků nesdílejí četní nezávislí ekonomové, kteří naopak předvídají pokles HDP. Své prognózy opírají především o snížení tempa průmyslové výroby v prosinci, kdy klesla na nejnižší hodnotu za posledních 18 měsíců. "Toto zpomalení, jež začalo loni v létě, potrvá do poloviny roku 2001," řekl agentuře Bloomberg ekonom Patrick Mange z investiční banky Merrill Lynch.

V anketě, kterou uspořádal Bloomberg, předvídá 17 předních odborníků, že HDP eurozóny v letošním prvním čtvrtletí vzroste o tři procenta ve srovnání s obdobím červenec - září 2000, kdy tento ukazatel činil 3,4 procenta. Míra inflace by v prvních třech měsících 2001 měla klesnout na 2,2 procenta z hodnoty 2,9 procenta loni v listopadu. Také nezaměstnanost má jít dolů na 8,6 procenta z 8,8 procenta loni v říjnu.

Proč se hospodářský růst v eurozóně vlastně zpomaluje? Norbert Walter, hlavní ekonom Deutsche Bank, včera kritizoval "intervenční politiku Evropské centrální banky (ECB)", která v předchozích 14 měsících sedmkrát zvýšila hlavní úrokovou sazbu a podvázala růst. K těmto výtkám se připojil i renomovaný německý ústav DIW. Příliš restriktivní měnová politika ECB prý nevhodně zbrzdila německou konjunkturu, takže letošní růst HDP dosáhne jen 2,5 ve srovnání s loňskými třemi procenty. DIW naléhavě vyzval Evropskou centrální banku, aby urychleně snížila hlavní úrokovou sazbu. Podle některých analytiků však k tomuto kroku banka nesáhne, alespoň ne v prvním čtvrtletí. Počká prý na zpomalení hospodářského růstu a pak teprve euro zlevní.

Jaké jsou vyhlídky, že jednotná měnová jednotka euro, která na Nový rok oslavila druhé výročí svého zrodu, si udrží svůj nynější vzestupný kurs? Vždyť vlastně od okamžiku, kdy začala jako zúčtovací jednotka fungovat v jedenácti zemích EU, takřka neustále oslabovala. Je tomu jen několik měsíců, kdy země skupiny G7 společně intervenovaly za euro, když se na světových finančních trzích potápělo. Přitom hospodářské fundamenty eurozóny byly v dobrém stavu, byť jedenáctka pokulhávala za tempem, které dosahovaly Spojené státy. Nyní ovšem ekonomika USA oslabuje, což je voda na mlýn směnného kursu eura. Přesto je tato měna i přes své posilování stále ještě asi 20 procent pod počátečním kursem.

Někteří experti předvídají, že euro dosáhne parity s dolarem již letos v červnu, jiní do konce roku. Část z nich dokonce soudí, že se letos bude euro prodávat za 1,05 až 1,10 amerického dolaru. Jak včera napsal list International Herald Tribune, prognózy o návratu k paritě evropské a americké měny jsou "fixovány na psychologický efekt náhlého zhodnocování eura", ale vyplývají i z přesvědčení, že vzhledem k objemu vnitřního obchodu v eurozóně bude tato část EU "imunní vůči faktorům, jež vyvolávají zpomalení americké a japonské ekonomiky".

Miroslav Prchal