V západní Evropě vymírají ptáci

Ornitologové žádají změny v subvencování zemědělství unie, dříve než dojde k jejímu rozšíření na východ

Masívní subvence poskytované v rámci Společné zemědělské politiky (CAP) Evropské unie se musí změnit ještě před přijetím nových členských zemí do EU, žádají britští ornitologové. CAP totiž podle nich štědře podporuje intenzívní hospodaření na půdě, jež v západní Evropě nenavratitelně poškozuje přírodní prostředí. Přispívá například také k dramatickému vyhynutí řady ptačích druhů, které tam žijí již celé tisíciletí. To může vyvolat tragickou nerovnováhu v koloběhu přírody.

Jak uvedl Paul Donald z Britské společnosti na ochranu ptactva, kterou v těchto dnech zveřejnily BBC News, "podpora zemědělství musí být ve zvýšené míře oddělena od podpory produkce, protože farmáři musejí být subvencováni za ochranu přírody, fauny i flory". Graham Wynne z téže společnosti prosazuje, aby alespoň čtvrtina z podpor na zemědělskou výrobu v zemích patnáctky "byla investována do lidí a do životního prostředí". Dodal, že "moderní zemědělství, zvláště to subvencované, nepřineslo žádné výhody malým farmářům, mladým farmářům, organickým farmářům (tj. vyrábějícím bez chemikálií) a životnímu prostředí".

Podle Paula Donalda společná zemědělská politika se musí změnit předtím, než do EU vstoupí východoevropské země, jinak by prý "došlo k ekologickému kolapsu unie".

Přitom však Donald přiznává, že "k největšímu vyhynutí ptáků dochází v západní Evropě, zejména v šesti z nejhorších deseti členských zemí, kde subvence v rámci CAP nejvíce podnítily intenzifikaci zemědělské výroby".

Proces ničení fauny je podle studie Britské společnosti na ochranu ptactva, která zkoumala poměry ve třiceti evropských zemí, daleko nejhorší ve Velké Británii. Tam dochází k ničení fauny už od roku 1970, kdy se v této zemi začalo přecházet na intenzívní způsob obdělávání půdy.

Studie zmíněné britské společnosti uvádí, že proces zániku některých ptačích druhů a další fauny, jež si po tisíciletí udržely odolnost i vůči nejničivějším faktorům, je z ekologického hlediska závažnějším jevem než změny podnebí, zamořování životního prostředí a odlesňování.

Evropská unie slovně uznává nezbytnost integrace ekologických požadavků a cílů Společné zemědělské politiky. Ale dokument Evropské komise o této problematice z minulého roku přiznává, že rostoucí část subvencí do zemědělství tvoří výdaje na umělá hnojiva a pesticidy. Ty ovšem způsobují "zamořování spodních vod i půdy, což ničí některé důležité součásti ekosystému. Z toho důvodu dochází i ke zvyšování nákladů na drahou nápravu životního prostředí, a to i na úkor spotřebitelů a daňových poplatníků." Zpráva Evropské komise dokonce připouští, že "ničení živých plotů, kamenných zídek a příkopů, jakož i odvodňování mokřin nejen přispívá ke ztrátě přirozeného prostředí pro mnoho ptáků, rostlin a jiných druhů fauny a flory, ale zároveň vede k nadměrnému využívání vodních zdrojů a k pokračující půdní erozi".

Varování britských ornitologů však přináší nejen varování z hlediska ekologického, ale poukazuje i na závažné negativní ekonomické aspekty.