Euro ztrácí podporu občanů unie

Západoevropští politici hájí společnou měnu jako politický projekt sloužící integraci kontinentu

Nejmenší nadšení vyvolává společná měna v Německu, největší v Lucembursku.

Praha/Londýn, 16. 1. 2001

Silné emoce doprovázejí současný vzestup společné evropské měny. Občané unie jsou rozděleni na dva silné tábory, přičemž většina veřejnosti se staví proti euru, jelikož je nespokojena s tím, že vytlačuje národní měny. Oproti nim stojí politici, kteří hájí společnou měnu jako politický projekt, který je prospěšný už jenom proto, že podporuje integraci Evropy.

Podpora eura mezi občany stále klesá. Tuto skutečnost potvrdily i výsledky mezinárodního šetření agentury Harris, které byly včera zveřejněny. Anketa v Británii, Francii, Španělsku, Německu, Itálii, Řecku a Lucembursku ukázala, že v průměru je jen 41 procent lidí pro euro, zatímco 52 procent jednotnou měnu odmítá. Ve stejném průzkumu před 18 měsíci podporovalo euro 53 procent respondentů, proti bylo jen 36 procent.

Podpora jednotné měně klesla ve Francii z 64 na 50 procent. Pod hranici 50 procent je podpora eura v Řecku, Itálii a Španělsku. Většina Britů (62 procent) je spokojena s tím, že jejich země na euro nepřistoupila. Nejmenší nadšení vyvolává euro v Německu (29 procent), největší v Lucembursku (72).

Jednotná měna nahradí národní měny ve 12 zemích EU začátkem roku 2002 (kromě Británie, Dánska a Švédska). Nedůvěru vůči euru vyvolal podle agentury Harris především pokles kursu eura vůči dolaru a další vývoj se dá jenom těžko předvídat. Zastánci eura věří, že umožní unii se lépe prosazovat na mezinárodních trzích, především vůči USA a Japonsku. O to se při víkendovém jednání s 25 svými asijskými kolegy snažili ministři financí Francie a Německa, Laurent Fabius a Hans Eichel. Včera se kvůli tomu setkali i s japonskými podnikateli. Snažili se jim vysvětlit výhody investování do eura, které bude čím dál silnější. Eichel se přitom opírá o předpoklad, že vyhlídky ekonomického růstu eurozóny jsou vynikající. Evropa by letos měla v tempu růstu kolem tří procent předstihnout Spojené státy, což již začíná odrážet i kurs eura. "Pozitivní trend vnější hodnoty eura v minulých týdnech ukazuje, že trhy již reagují na měnící se výhled," řekl. Fabius se domnívá, že "existuje jasná možnost k nastolení parity mezi eurem a dolarem během několika týdnů". Francouzský ministr se také domnívá, že stále poroste úloha eura jako rezervní měny. "Nyní tvoří pouze 12,5 procenta všech rezerv, ale jeho úloha v budoucnu poroste. Proto se nyní vyplatí do něho investovat," vysvětlil.

Euro hraje významnou roli i ve veřejném mínění zemí, které se na něm nepodílejí. Zřetelně je to vidět například v Norsku. V této zemi se totiž loňské rozhodnutí spřátelených Dánů o nepřistoupení ke společné měně podílelo na tom, že se rapidně snížila podpora vstupu země do EU. Podle posledního výzkumu institutu MMI je pro tento krok pouze třetina občanů, což je nejméně za poslední dva roky. Odmítnutí eura však není jediný důvod neobliby unie v Norsku, důležitá je podle institutu i vynikající hospodářská situace země s téměř nulovou nezaměstnaností, posilující přesvědčení, že unie není příliš potřebná. Občané také nepříznivě hodnotí zvládnutí krize okolo nemoci šílených krav. "Přesto je jasné, že dánské "ne" zahájilo trend změny veřejného mínění," uvádí institut MMI.

Situaci hodnotí jako vážnou i Evropská komise, jejíž předseda Romano Prodi (sám národohospodář) považuje kampaň přibližující společnou měnu občanům za jednu ze svých priorit, na niž jsou již určeny milióny eur.

Jaroslav Lenert