Kejda je "drahocenná" šťáva

Při aplikaci kejdy byla dlouhou dobu kritériem účinnost. Stále více se ale dostává do popředí hnojení podle potřeby. Aplikace vlečenými hadicemi a podobné metody aplikaci zdražují, do produkčního cyklu se ale dostane více živin.

Doby, kdy se kejda ještě likvidovala, jsou již jistě pryč. Přesto by se ale mohla účinnost živin z kejdy ještě zvýšit. Znalost obsahů živin je základním předpokladem cíleného hnojení. Pracuje se zde často se směrnými hodnotami. Přesto se ale podle různých způsobů krmení a podmínek ustájení obsahy od průměrných hodnot více nebo méně odchylují. Kdo chce hnojit přesně, musí kejdu nechat analyzovat. Protože i u stejných druhů zvířat se obsahy dusíku a fosforu liší o součinitel 3 až 5. Proto by se kejda měla nechat jednou ročně analyzovat. Náklady na analýzu nejsou velké ve srovnání s hodnotou živin obsažených v kejdě. U objemu 1 000 m3 se může jednat 4 000 až o 5 000 EUR. Pro odběr vzorků platí to samé jako pro aplikaci. Kejda musí být homogenní. Účinnost dusíku závisí na druhu kejdy, rostlinám dostupným obsahům dusíku a podmínkách pro aplikaci. Rostlinám dostupná množství dusíku, nazývaná také součinitel průmyslových hnojiv, se snižují o ztráty při aplikaci a o podíl, který je zjištěn v půdě. U kejdy prasat je možno započítat asi 60 až 70 % a u kejdy skotu 40 až 50 % dusíku pro příští vegetační období. Nižší účinek kejdy skotu na výnos je dán menším množstvím NH4-N a vyššími ztrátami plynného amoniaku. U fosforu a draslíku lze započítat celá množství. Obecně je dusík z kejdy lépe využit při jarním hnojení než při aplikaci na podzim. Pro zabránění vysokým ztrátám amoniaku by měla aplikace provádět za vlhkého chladného počasí.