Česko má nejvíce sněhu za posledních 40 let

Na území České republiky je největší množství sněhu za posledních 40 let. Ani tak velké množství sněhu ale podle hydrologů nemusí způsobit rozvodnění řek. Pro vznik povodní na jaře je důležitá souhra velké zásoby sněhu, náhlého výrazného oteplení a dešťových srážek. Ani tak velké množství sněhu ale podle něj nemusí způsobit rozvodnění řek. Pro vznik povodní na jaře je důležitá souhra velké zásoby sněhu, náhlého výrazného oteplení a dešťových srážek. Jarní povodně hrozí v těchto dnech Maďarsku, kde se na východě země vzedmuly hladiny několika řek a spodní vody zaplavily především zemědělskou půdu. Záplavy způsobilo oteplení, které přišlo po vydatných sněhových srážkách.

Maďarsko má ale jiný terén než Česká republika - téměř celá země leží v přibližně stejné nadmořské výšce. "Když tam napadne sníh, je ho méně než u nás. Když ale potom sníh taje, děje se tak najednou na celém výškovém stupni, do kterého Maďarsko spadá," vysvětlil hydrolog.

V Česku naopak je terén různě vysoký, a sníh tedy odtává nejprve v nížinách a poté v podhůřích. V horách vydrží nejdéle. Na jaře pak záleží na způsobu oblevy. "V našich podmínkách jsou z hlediska možnosti jarních povodní vždycky důležité srážky, nestačí jen oteplení. Intenzivní srážky jednak přidají vodu a jednak výrazně podporují tání sněhu, protože ohřívají sníh více než jen okolní vzduch," řekl Daňhelka.

Sníh ale má také schopnost určité množství srážek zadržet. "Z hlediska povodní by u nás nebyly nebezpečné horské říčky, ale spíše podhorské toky. Že by najednou roztálo všechno, co je na vrcholcích Krkonoš nebo Šumavy, je nepravděpodobné," uvedl hydrolog.

Výrazná jarní povodeň byla například v roce 2003, kdy na řece Mrlině na Nymbursku hydrologové zaznamenali padesátiletou povodeň. To potvrzuje Daňhelkova slova o tom, že jarní povodně se vyskytují spíše na tocích v nižších oblastech. Velká povodeň byla také na jaře roku 2000 na Jizeře a horním toku Labe. Podle současné předpovědi by ale mělo ještě nejméně deset dní trvat zimní počasí a ani potom meteorologové neočekávají prudké oteplení a vydatné srážky. Podle Daňhelky je ideální jarní počasí s nočními teplotami pod nulou a denními nad nulou. Přes den sníh taje, ale v noci opět zamrzne, a voda se tak postupně dávkuje do toků, které ji jsou schopny pojmout.