Sójové boby zdroj proteinu pro prasata

Využití sójových bobů se v poledních pěti letech velmi rychle zvýšilo hlavně v krmivech pro zvířata (asi o 5 % ročně). V roce 2003 se, podle USDA, v krmivech pro zvířata použilo 139 mil. t sójových bobů. Do krmiv pro prasata byly ve velké míře aplikovány sójový šrot a šroty z dalších luskovin jako zdroje proteinu s vysokou stravitelností, stabilními cenami a dodávkou. Jejich užití u prasat je však omezeno jak dobře známými tak méně známými antinutričními faktory. Antinutriční faktory. Je známo, že surové sójové boby a špatně zpracovaný šrot potlačují růst hospodářských zvířat. Obecně se jako antinutriční faktory uvádějí proteázové inhibitory, lektiny, goigotreny, saponiny a fytát.

Proteázové inhibitory sójových bobů jsou proteiny se střední molekulární hmotností, specificky zaměřené proti trypsinu. Lektiny, nazývané také hemaglutininy, jsou glykoproteiny, které mají schopnost vázat molekuly obsahující glycidy na epitelových buňkách střevní mykózy.

Existuje mnoho zpráv o zpracování sójových bobů za účelem denaturace dvou hlavních, za tepla labilních, sójových antinutričních faktorů –trypsinu a lektinů. Relativně málo je známo o dalších antinutričních faktorech jako jsou saponiny, goigotreny, fytát a nestravitelné glycidy. Tyto faktory nejsou inaktivovány tepelným zpracováním.

Sójovým saponinům není věnovaná velká pozornost, protože podle odborníků je jejich vliv na užitkovost zvířat příliš malý.

Fytát sójových bobů snižuje využití fosforu a dalších minerálních látek a zvyšuje množství vylučovaného fosforu a dalších minerálních látek do prostředí.

Nestravitelné glycidy v sójovém šrotu a dalších luskovinách nepříznivě ovlivňují užitkovost prasat. Běžně obsažené glycidy v sójovém šrotu - alfa-galactosidy, beta manany a beta galaktomanany jsou špatně tráveny endogenními enzymy, mohou zvýšit osmotický tlak ve střevu a urychlit průchod tráveniny střevem a snižovat využití živin. Nestrávené glycidy procházející tenkým střevem mohou být metabolizovány mikroorganizmy v tlustém střevu, násobit účinek podávaných prebiotik (oligosacharidů), podporovat tvorbě plynů a někdy i vznik průjmů. Účinným postupem pro redukci nežádoucích glycidů je kyselá extrakce sójového šrotu. je účinným postup pro redukci. Tepelné ošetření šrotu kontrolovanou teplotou, dobou působení a vlhkostí a následované vodní extrakcí zaručují vyloučení většiny důležitých antinutričních faktorů.

Alergičnost sójových proteinů byla poprvé zjištěná u lidí před více než 70 lety. Výzkumem se zjistilo, že každý přijatý protein s vysokou molekulovou hmotností je potenciálním antigenem pro střevní imunitní systém.

Sójové proteiny, glycinin a beta konglycinin odpovídají za hyper citlivé reakce prasat;

někteří odborníci se domnívají, že selata po odstavu by měla být krmena dávkami bez nebo s minimálním obsahem sójového šrotu a jeho hladina by se měla zvyšovat postupně. Pro snižování alergičnosti a pro podporu užitkovosti prasat po odstavu by se měla snížit molekulární hmotnost sójového proteinu užívaného v krmivech prasat po odstavu. Molekulární hmotnost sójových produktů se účinně snižuje hydrolýzou

Další komerčně dostupné zdroje sójových proteinů jsou sójové fermentované produkty, vznikající fermentací sójových bobů nebo sójových extraktů mikroorganizmy jako je Rizhopus thailandesis, Aspergillus orizae a další. V těchto zdrojích pochází jedna část proteinu ze strávené sóji a druhá část z mikrobiální biomasy.

Fermentované sójové produkty mají nízký obsah antinutričních faktorů, ale mohou být nositeli alergických proteinů vzniklých z vlastní mikrobiální fermentace.

Sójové oligopeptidy. Vhodnost sójových bobů, které jsou zdrojem proteinu v krmivech pro prasata, je pro aplikaci prasatům v období odstavu limitovaná. Na počátku odstavu selata vykazují nízký příjem krmiva, s kterým jsou spojeny morfologické a histologické změny v tenkém střevu. Hladovění samo o sobě snižuje výšku klků a zvyšuje paracelulární propustnost tenkého střeva, což se projeví porušenou integritou orgánů a následně nedostatkem vyvinutých enterocytů. Špatný vývoj enterocytů omezuje kapacitu trávení dietetických proteinů.

U odstavených prasat se dá očekávat, že se dietetický doplněk sójových peptidů projeví zlepšením integrity tenkého střeva a růstu. Při užití sójových peptidů se, ve srovnání se sójovým proteinovým koncentrátem, dosahuje u prasat v prvních dvou týdnech po odstavu lepší užitkovosti. Výsledky pokusů dokazují, že zlepšení stravitelnosti sójových produktů souvisí s vývojem trávicího systému. Bylo zjištěno, že hydrolyzované proteiny umožní lepší obnovu střevního epitelu po koli bacilóze.

Výsledky dokazují, že sójové oligopeptidy mohou zlepšit zdraví a užitkovost časně odstavených prasat. Sójové oligopeptidy působí, ve srovnání se sójovými proteinovými izobáty, příznivěji a jsou výborným proteinovým zdrojem pro časně ostavená prasata.