Přivydělat si můžete také na chmelu

Kdo rád vzpomíná na brigády na chmelnicích a chtěl by si znovu zkusit jejich atmosféru, má možnost. V plném proudu už je drátkování, další práce budou následovat. Pozor jen na to, že chmelařské podniky si často zajišťují brigádníky až dva měsíce předem. Pracovníky jim vybírají zejména agentury, jezdit podle nich znovu začínají školáci a na polích pracuje i spousta Slováků. „Dříve jsme se snažili zajistit lidi na brigády svépomocí, hlavně přes různé školy, vypomáhali nám jejich studenti. Jenže zákon, který byl krátce po revoluci schválen, nám vzal vítr z plachet. Mohly to najednou dělat pouze školy, které měly zemědělské zaměření a tuto činnost prováděly v rámci praxe. Proto se na chmelnicích začali objevovat třeba Ukrajinci,“ říká společník firmy Chmel Podlesí Čestmír Hess.

Nezaměstnaní zájem nemají, studenti ano

Podle chmelařských podniků přitom bývá problém sehnat lidi, kteří chtějí tuto práci vykonávat. Využívají proto agentur, které jsou pro ně sice dražším, ale jediným způsobem, jak kvalitní lidi sehnat. Jedná se totiž o poměrně fyzicky namáhavou práci, kdy lidé stráví na poli až dvanáct hodin denně.„Je třeba dělat rychle, což znamená, že na poli jsme celý den. Zkoušeli jsme dávat nabídku i na pracovní úřady, ale odtud je lidí málo a nemají zájem takto pracovat,“ dodal Hess s tím, že brigádník si denně vydělá od tří do sedmi set korun.

Stejnou zkušenost má i ředitel Chmelařského institutu na Lounsku Jiří Kořen. „Studenti by na brigády rádi opět jezdili, jedná se o poměrně jednoduchý způsob, jak si vydělat. Je to ale problém, protože se musí uvolňovat ze školy, což vždycky nejde. S lidmi z pracovních úřadů zase nemáme dobré zkušenosti. Ze sta těch, kteří odtamtud přijdou, vydrží tak dva tři lidé. Vzhledem k tomu, že je tak vysoká nezaměstnanost, je to dost překvapující,“ postěžoval si Jiří Kořen.

Potřebné lidi tak dodává severočeským chmelařům například pracovní agentura Kappa. Sežene jich přes dva tisíce ročně. Své obchodní zastoupení má na Lounsku a Litoměřicku, tedy přímo v oblasti, kde se chmel pěstuje. „Najímáme hlavně studenty, a to z Čech i ze Slovenska, kteří jezdí na chmel v rámci své praxe. Na zavádění chmele, což se děje právě teď, je potřeba lidí více než v létě, kdy se chmel sklízí. To pak obstarává hlavně mechanizace,“ přibližuje každoroční praxi Dagmar Urbancová z ústecké pobočky Kappy.

Na chmelu si mohou vydělat i evidovaní uchazeči o práci

Podle nového zákona o zaměstnanosti mohou být uchazeči o místo na úřadě práce i nadále evidováni, přestože si vydělávají při nějaké brigádě. Musí pouze splnit některé podmínky a svou činnost nahlásit. Řada lidí to ovšem stále neví. „Nový zákon o zaměstnanosti umožňuje uchazečům, aby krátkodobě pracovali. Zatímco ale dříve za to byli z evidence vyřazováni, teď v ní mohou nadále zůstat. Brigáda na chmelu tak pro ně může být slušným přivýdělkem,“ upozorňuje Marie Schmalzová z lounského úřadu práce. Podle jejích slov by ovšem měly být i samotné podniky lépe informovány o nových možnostech v zákoně o zaměstnanosti. „Chystám se rozeslat zemědělským podnikům dopis, ve kterém jim vysvětlíme formulaci zákona, aby o všech nových možnostech věděly,“ dodala Schmalzová.