Čtvrtinu energie z Temelína nahradí obilí

Současné přebytky obilí, které stát draze vykupuje do Státního zemědělského intervenčního fondu, by mohly jako topivo posloužit pro tisíce domácností; hlavně na venkově. Jen současné přebytky obilí ve výši dvou milionů tun by vydaly za pět milionů megawatthodin energie, což je přibližně čtvrtina energie ročně vyrobené Temelínem. Spalovat obilí ve svých uhelných elektrárnách už zkouší elektrárenská společnost ČEZ. Topení biomasou podle odborníků dokáže ušetřit konečnému spotřebiteli až polovinu nákladů na vytápění oproti jiným ušlechtilým palivům.

V tuzemsku je přitom obilí, které lze použít i jako standardní ekologická paliva, permanentní přebytek, momentálně leží v sýpkách přes dva miliony tun přebytečného obilí, které vykupuje Státní zemědělský intervenční fond a snaží se jej prodávat do zahraničí. Maximálně však prodá jen desetinu z přebytečných zásob, tedy asi 200 tisíc tun.

Pro spalování je navíc vhodné i znehodnocené obilí, pro potravinářské a krmné účely již nepoužitelné. Nad celým projektem využití biomasy v systému " Energeticky soběstačné obce" hodlá přebrat záštitu ministerstvo průmyslu a obchodu a vážně se jím zabývá parlamentní komise pro hospodářskou politiku. První zkoušky se spalováním přebytečného obilí provedla počátkem dubna i elektrárenská společnost ČEZ.

"V Česku je na dva miliony tun obilí, které nikdo nechce. V přepočtu jde zhruba o pět milionů megawatthodin tepla. Například rodinný domek spotřebuje na jednu topnou sezonu jen asi pět tun obilí, na jeho vypěstování postačí hektarové pole. Při využití tohoto obilí pro vytápění lze dosáhnout až 50procentní úspory nákladů oproti jiným ušlechtilým palivům, jakými je třeba plyn či olej, nebo i mírné úspory oproti topení uhlím," vysvětlil Vladimír Verner, ředitel společnosti Verner, která se zabývá výrobou topných systémů. Dodal, že nejde o žádnou novinku, podobné technologie se úspěšně využívají řadu let. V Česku jsou podle něj v tomto směru už i energeticky soběstačné obce - například Žlutice na Karlovarsku či Dešná u Jindřichova Hradce. Jeden hektar pole energetického obilí přitom zabezpečí teplem rodinný domek na celou sezonu.

Pro sklizeň energetického obilí navíc není zapotřebí zvláštní technika a pro pěstitele není nutné nakupovat nové vybavení. Zemědělci tak mohou pěstovat obilí na potraviny nebo krmení a další část na palivo. Pokud by se obilí během pěstování z jakéhokoli důvodu znehodnotilo. Je stále možné jej se ziskem využít jako kvalitní palivo. " Česko má navíc v tuto chvíli k dispozici okolo milionu hektarů ladem ležící orné půdy vhodné k pěstovaní obilí a další hektary nevyužitých luk pro sklizeň sena. Pokud by se využilo jen 50 procent tohoto rozsahu, získá se energie, kterou ročně vyrobí elektrárna typu Temelín," dodal Verner.

Při užití obilí jako topiva by nemuselo být nutné zemědělce dotovat. " Za palivové obilí či seno lze totiž získat vyšší příjem nežli z dotací. To se týká i dotací poskytovaných za sklizeň trvalých travních porostů, například v horských oblastech. Pro malé odběratele je zajímavá cena až do 3500 korun za tunu. Zde proto vzniká pro zemědělce velmi zajímavý prostor jak tento potenciálně lukrativní produkt nabídnout," uzavřel Verner.

Fakta o biomase

V celé České republice je nyní zhruba 70 výtopen na biomasu. Zájemci o tento druh vytápění navíc mohou získat dotace na využití biomasy pro energetické účely, a to jak z Evropské unie, tak Fondu životního prostředí.

Česko má navíc v souvislosti s integračními povinnostmi do EU zajistit od roku 2008 až 12 procent z celkové potřeby energií z alternativních zdrojů. V současnosti je však podíl alternativních zdrojů pouze 1,5 procenta. V Rakousku to je přes 20 procent, ale hlavně kvůli velkému množství vodních energetických zdrojů.