Chmelnice mizí

Plochy chmelnic se letos zmenší, pivařů se to ale nedotkne. Chmelu je dostatek a český národní nápoj se stejně vyrábí zčásti z dovážené suroviny. Pěstitelé chmele, suroviny nezbytné k výrobě piva, letos zřejmě opustí část starších chmelnic. Milovníci zlatavého moku ale nemusejí truchlit, chmelu na výrobu jejich tekutého chleba je i tak dost a ještě se vyváží. Důvodem snížení ploch chmelnic je jejich vysoké stáří. V Česku mají průměrně 17 až 18 let, optimální však je věk do 12 let.

"Stáří nemá vliv na kvalitu chmele, spíše na výnosovost chmelnic," řekl předseda Svazu pěstitelů chmele Bohumil Pázler. Chmelnice u nás vloni zabíraly plochu 5838 hektarů, letos to bude o něco méně. Česká republika se s touto výměrou udržuje ve světě na třetím místě za Německem a Spojený mi státy. O tom, že produkce chmele je vysoká, vypovídá skutečnost, že zhruba 80 procent plodiny se vyváží.

České pivovary ale často dávají přednost dováženému chmelu. "Zahraniční chmel je méně kvalitní, ale levnější. Podíl českého chmele v českém pivu je asi 46 až 50 procent. Potěšitelné je, že se pomalu zvyšuje," uvedl Pázler. Například plzeňské pivovary vaří pivo z českého chmele a dováženého chmelového extraktu. "Podíl extraktu je různý podle značky piva, ale například Pilsner Urquell je stoprocentně z českého chmele," tvrdí mluvčí Plzeňského Prazdroje Alexej Bechtin.

Z chmelu se vyrábí nejen nápoj, bez kterého si většina Čechů neumí život představit, ale využívá se třeba při výrobě léčiv a potravinových doplňků.

Chladný únor pivu nepřál

Domácí pivovary vystavily v prvním čtvrtletí 3,74 milionu hektolitrů piva, což bylo ve srovnání se stejným obdobím loňska o 1,6 procenta méně. Podle předsedy Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého to způsobil chladný únor, kdy produkce meziročně klesla o desetinu, v lednu i březnu byla mírně vyšší. Odhadl, že ve zbytku roku se snížení vyrovná a roční výstav o něco překročí loňský.Loni pivovary uvařily 18,75 milionu hektolitrů piva.

Letos se podle Veselého projevuje nástup piv pod soukromý mi značkami obchodníků, často za extrémně nízké ceny. "Většina řetězců má nějakou super levnou značku," uvedl Veselý. Ceny i pod dvě koruny za půllitr jsou podle něj pod výrobními náklady. Například u sedmistupňového moku činí na jedné lahvi spotřební daň a DPH jednu korunu, nejméně 30 haléřů představuje umytí lahve, korunka a etiketa. Na vše ostatní zbývá 70 haléřů, což na uvaření nápoje nestačí. Obchodník tak kupuje dráž, než prodává, a odbyt dotuje. Snižuje to úroveň cen piva, což podle něj nápoji škodí, protože už nyní je relativně levný.