Zemědělci končí s tradičním pěstováním zeleniny

Agro Rubín je největší zemědělský podnik sídlící ve Svijanském Újezdu. Vznikl v roce 1993 po krachu tamního Jednotného zemědělského družstva. To původně zaměstnávalo přes 400 lidí, dnešní akciová společnost Agro Rubín má dlouhodobě 70 pracovníků a produkuje plodiny na 1300 hektarech. Vstupem do Evropské unie a levnými dovozy padla u Agra tradiční výroba zeleniny, když vloni se pěstovala na 50 hektarech, letos na 13, a příští rok se s ní nepočítá vůbec. Ohroženo je i ovocnářství provozované na 80 hektarech.

Ředitel společnosti Vladimír Pelant je ale realista a o zrušení sadů neuvažuje. "Produkce zelí a kapusty byla hluboce prodělečná. Rozhodování o ukončení výroby bylo jednoduché už proto, že pěstování zeleniny můžeme kdykoliv a snadno obnovit. Když ale zrušíme sady, přijdeme o výrobu, do které jsme dlouhá léta investovali formou vysazování a ošetřování stromů. Obnova takové produkce pak trvá mnoho let," vysvětlil ředitel, proč společnost hodlá podržet i nerentabilní výrobu jablek s nejznámějšími odrůdami jako jsou Rubín, Bohemia či Šampion. Nikdo zatím totiž nedokáže odhadnout, jak se trh s jablky v EU bude dál vyvíjet.

Agro Rubín je největším zaměstnavatelem ve Svijanském Újezdu a přestože ruší pěstování zeleniny, vyžadující značné množství ruční práce, nehodlá snížit počet zaměstnanců. "Máme možnost zaměstnat svoje lidi při výrobě plastů, dost práce je také v chovu prasat," naznačil ředitel možnosti nových míst.

Lidé však přicházejí o místa i jinak. "Musíme zvyšovat produktivitu práce, abychom v silné konkurenci obstáli. Co dříve například obstarali řidiči se třemi traktory, to dnes zvládne jeden pracovník s novým strojem," pochlubil se Pelant výkonným traktorem Case s kejdovačem Bergman, který dokáže na rozlehlých lánech šetrným způsobem aplikovat tekutý odpad z vepřína.

Ředitel očekával, že po vstupu do EU budou mít zemědělci alespoň stabilizovanou cenovou politiku pro rozumné hospodaření, ale to se nestalo. "Za půlku chlazeného prasete dostaneme 39 korun za kilogram, ale obchodní řetězce ji prodají třikrát dráž," poukazuje Pelant na nespravedlivé dělení peněz. Připomíná také, že do ceny masa a rostlinných produktů nemůže společnost promítnout ani stoupající ceny pohonných hmot, elektrické energie a umělých hnojiv. Na EU ale nachází i pozitivní stránky. "Z bruselských fondů se nám podařilo získat jak výkonný traktor s kejdovačem, tak i peníze na rekonstrukci porodny prasnic," uvedl ředitel.

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info