Nadprodukce obilí: Přepis interpelace poslance Jiřího Papeže na ministra Petra Zgarbu

Poslanec Jiří Papež:

Vážený pane ministře, intervenční nákup obilovin jako základní nástroj společné zemědělské politiky Evropské unie, který byl v období před vstupem prezentován sociálně demokratickou vládou jako záchranná síť pro prvovýrobce obilovin, nenaplnil svůj proklamovaný cíl, ba dokonce způsobuje na trhu opačný efekt.

Z reálné praxe je patrné, že intervenční nákup u nás prostě nefunguje. Je faktem, že Státní zemědělský intervenční fond neměl a stále nemá zajištěné dostatečné skladové prostory. Je zřejmé, že ze strany státních orgánů jde o jednoznačné podcenění situace. Nákup probíhá od samého začátku velmi pomalu, neprůhledně a neefektivně. Mohu vám to doložit na konkrétních případech, že výsledků rozborů provedené SZIFem nebo najatými firmami jsou diametrálně odlišné od výsledků kontrolních vzorků prováděných pracovníky kontrolního a zkušebního ústavu. Všechna tato negativa způsobující finanční ztráty zemědělcům byla navíc umocněna změnou výkupních podmínek uprostřed probíhajícího nákupu. S blížícím se termínem nové sklizně vzrůstají obavy zemědělské veřejnosti o osud úrody letošního roku.

V souvislosti s tímto stavem se vás ptám, pane ministře, jaká konkrétní opatření přijmete, aby intervenční nákup obilovin splnil svůj zákonem stanovený cíl. Jaká konkrétní opatření zajistíte, aby bylo dodrženo základní právo na vyhodnocení rozhodčího vzorku z odebrané šarže a možnost případného odvolání. Jaká konkrétní opatření plánujete, aby se letos podobná situace neopakovala? Myslíte si, pane ministře zemědělství, že čeští zemědělci neumí vyrobit kvalitní pšenici, když takřka 25 % nabídnutého obilí bylo odmítnuto kvůli jakostním parametrům?

Děkuji vám za odpovědi.

Ministr zemědělství ČR Petr Zgarba:

Kolegyně a kolegové, pokud bych měl začít od posledního dotazu, tak zcela jistě si nemyslím, že čeští zemědělci by neuměli vyrobit kvalitní pšenici, protože ji vyráběli v minulosti kvalitní, tak ji vyrábějí dnes a věřím tomu, že budou vyrábět i do budoucna. Nicméně situace na trhu s obilím opravdu v letošním roce byla mimořádná. V roce 2004 Česká republika sklidila rekordní úrodu ve výši 8 783 000 tun obilovin. Obvykle sklizně v České republice většinou nepřesahují sedm milionů tun, přesto při těchto sklizních vzniká sklizňový přebytek v rozmezí 500 až 700 000 tun obilovin. V loňském roce vlivem velmi vysoké úrody obilovin vznikl přebytek ve výši zhruba 1 800 000 tun, který není schopen český trh plně absorbovat. Vzhledem k výjimečnosti sklizně není k dispozici ani dostatek skladovacích kapacit. Z tohoto důvodu je komplikováno využití institutu používaného v rámci Evropské unie při řešení nadbytku obilovin, kterým je tzv. intervenční nákup potravinářské pšenice.

Objem nabídnutých obilovin do tohoto intervenčního nákupu dosáhl celkového množství ve výši 1 348 000 tun obilovin, z toho zhruba 1 174 000 pšenice, 116 000 tun ječmene, 50 000 tun kukuřice. Z celkového nabídnutého množství bylo k 11.5.2005 převzato 518 000 tun obilovin, z toho 468 000 tun potravinářské pšenice, 35 000 tun ječmene a 13 000 tun kukuřice.

Pro neodpovídající kvalitu či neexistenci nabídek bylo zamítnuto zhruba 200 tisíc tun obilovin, které byly nabídnuty zemědělci. Pro ulehčení situace při administraci nabídek požádalo Ministerstvo zemědělství o prodloužení lhůty pro převzetí nabídek. Tato výjimka byla schválena prostřednictvím nařízení komise č. 495 z roku 2005 a umožnila prodloužení termínu převzetí obilovin ze 4 měsíců na 7 měsíců po dni podání nabídky. Konečný termín převzetí nabídek zůstává nezměněn. Všechny nabídky bude nezbytné přijmout do 31. 7. letošního roku.

Vzhledem ke skutečnosti, že současná kapacita skladovacích kapacit v České republice není schopna pokrýt celý přebytek loňské sklizně, Ministerstvo zemědělství spolu se Státním zemědělským intervenčním fondem podnikají veškeré kroky k řešení nepříznivé situace na trhu s obilím v České republice. Ministerstvo zemědělství navázalo úzký diplomatický kontakt s jednotlivými zastupitelskými úřady v členských i nečlenských státech, u kterých existovala potencionální šance nadbytek obilovin realizovat. Nejperspektivnější byla jednání především s Portugalskem, Itálií či Izraelem. Bohužel cenové nabídky nevytvářely dostatečný prostor pro konkurenceschopnost našich obilovin v těchto destinacích. Na návrhy Ministerstva zemědělství ve smyslu poskytnutí vývozního příspěvku a také s ohledem na nepříznivou vnitrozemskou polohu České republiky bez přístupu k přístavům komise zaujala negativní postoj. Na základě vysoké aktivity České republiky i ostatních středoevropských zemí, například Polsko, Maďarsko, Rakousko a Slovensko, Evropská komise rozhodla o nabídkovém řízení pro vývoz intervenčních zásob pšenice do určitých třetích zemí. Dne 22. 3. letošního roku bylo oficiálně zveřejněno ve věstníku Evropské unie nařízení Evropské komise č. 458 z letošního roku, které umožňuje vyhlásit výběrové řízení na vývoz 3 tisíc tun pšenice z intervenčních zásob České republiky. Dosud proběhlo pět uzávěrkových kol s tím, že Česká republika je ze všech zemí, kde jsou tato výběrová řízení realizována, nejúspěšnější.

Aktuálně Ministerstvo zemědělství požádalo komisi tak, jak to umožňuje členskému státu nařízení komise č. 1055/77, o autorizaci realizace skladování intervenčních zásob v zahraničí. Konkrétně do Bruselu odešly dvě žádosti, a to na množství 55 tisíc tun ze skladování v Německu a na množství 295 tisíc tun se skladováním v Belgii. Zároveň Státní zemědělský intervenční fond připravuje realizaci tohoto opatření.

Poslanec Jiří Papež:

Vážený pane ministře, vy jste jen doplnil mou interpelaci o konkrétní čísla. Za to vám sice děkuji, ale vaše odpověď mě příliš nepřesvědčila. Mám obavy, že nepřesvědčila ani zemědělce, kteří se na tuto otázku ptají a tyto otázky pokládají. Obávám se navíc, že současná situace nemá v tak krátkém časovém úseku, který do letošní sklizně zbývá, v podstatě technické řešení. Proto mi dovolte doplňující otázku, pane ministře, která zní: Zkuste se zamyslet a upřímně říci, komu si myslíte, že vyhovuje tato situace na trhu s obilovinami a koho vlastně poškozuje. Nejsou to náhodou velké obchodní firmy, které vlastní podstatnou část skladovacích kapacit, pro něž je to výhodné a které vlastně svým rozhodováním určují vlastní funkčnost intervenčního nákupu, a tím následně farmářskou cenu na trhu? Nenahrává náhodou chování Státního zemědělského intervenčního fondu právě těmto firmám? Děkuji.

Ministr zemědělství ČR Petr Zgarba :

Na tři vznesené dotazy. Je pravdou, že jsem tady zhodnotil současnou situaci na trhu s obilím. To byla ta čísla. K tomu je možné dodat pouze to, že loňský rok opravdu byl mimořádný z pozice posledních 20 let při sklizni obilovin. Podnikatelé v České republice, a předpokládám, že i kolegové z pravicové části spektra vědí, že musí posuzovat podnikatelské hledisko s ohledem na vývoj stavu skotu, na vývoj osevních ploch - loňský rok je ponaučením pro každého zemědělce a podnikatele, který přemýšlí nad svým podnikatelským plánem, jak naložit s osevy. Z toho jaksi vyplývá i to, že na letošní rok došlo sice ne k výraznému, ale už došlo k poklesu ploch obilovin jako takových. K dotazu, komu tato situace vyhovuje, lze sdělit to, že pan kolega zcela jistě má pravdu, že nevyhovuje zemědělcům. To samé si myslím i já. Ale zemědělské podnikání je podnikání tak jako každé jiné, takže předpokládám, že se zemědělci z tohoto stavu poučí a naloží se svými osevními plochami podle vývoje na českém trhu.

K poslednímu dotazu. Co se týče pravidel, my jsme od 1. 5. loňského roku členy Evropské unie. Tato pravidla nestanovuje Státní zemědělský intervenční fond. Tato pravidla na intervenční výkup regulovaný Evropskou unií jsou stanovována mimo území českého státu. My samozřejm ě můžeme tato pravidla ovlivňovat z pozice našich možností, tím myslím možností českého státu, nicméně je musíme respektovat. Děkuji za pozornost.