Je pálení obilí vskutku hřích?

25.05.2005 | Denik.cz

Agrární komora uspořádala besedu na téma pálení přebytků obilí v elektrárnách. Reagovala tak na náš článek z 23. dubna o tom, že čtvrtinu energie z Temelína by mohlo nahradit obilí, který vzbudil silné reakce mezi zemědělci. Komora sdělila, že než by dovolila pálit obilí, raději je nechá shnít. Agrární komoru pobuřují plány zbavit se přebytečného obilí spalováním. O tom nechce ani slyšet, maximálně je ochotna připustit výrobu biolihu, který se bude míchat do benzinu. K tomu nás zavazuje směrnice Evropské komise.

"Spalování potravinářského obilí nepodporuje ani ministerstvo zemědělství," uvedl vedoucí Zdeněk Trnka. Resort podle něj podobný postup chápe jen jako nouzové řešení, kterým by se spotřebovaly plodiny jinak nepoužitelné, s nimiž už by se muselo nakládat jako s odpadem.

"Obilí nepěstujeme, abychom je pálili, ale abychom je využili na produkci masa, mléka, vajec a ve výživě lidí," uvedl prezident komory Jan Veleba. Otázka spalování obilí v elektrárnách ČEZ se přitom rozvířila vzhledem k rekordní úrodě, po níž vznikly značné přebytky, které stát za drahé peníze a za přispění Evropské unie vykupuje, aby je poté vyvážel do zahraničí nebo platil velké peníze za jeho skladování v zahraničí. Zatím se však tímto způsobem vyvezlo jen 110 tisíc tun, tedy asi třetina přebytku. Společnost ČEZ proto nabídla, že by se 150 tisíc tun mohlo spálit v jejích elektrárnách.

"Nikdo nám ale nechce obilí prodat, vypadá to, jako by tu žádné přebytky nebyly. Problém je v tom, že my nabízíme za tunu 1100 korun, zatímco stát je vykupuje za 3000 korun. My ale nemůžeme nabídnout vyšší cenu, protože by se nám to nevyplatilo. Obilí navíc znehodnocuje komerční produkty vznikající po spalování, například energosádrovec. Proto od plánů na spalování obilí upouštíme, chtěli jsme jen pomoci zemědělcům, ale když nemají zájem, je to jejich věc," uvedl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Výrobce kotlů, firma Verner, ale tvrdí, že z hlediska nákladů může jít o výhodné topivo z obnovitelných zdrojů, například pro vytápění rodinných domků. A to i při výkupních cenách vyšších, než nabízí ČEZ, zhruba 2500 korun za tunu. Agrární komora však soudí, že z přebytků obilovin, které se ročně v průměru pohybují mezi 500 tisíci až milionem tun, je lépe vyrábět biolíh na přimíchávání do benzinu. Předpisy EU ukládají, aby do roku 2010 byl podíl bio- složky v benzinu 5,75 procenta. "To představuje odbyt pro milion tun obilí," tvrdí Veleba.

Ne všichni zemědělští experti jsou však proti pálení přebytků obilí. "Je třeba odlišit spalování obilí znehodnoceného plísněmi, hmyzem atd. Na tom není nic špatného. Jiná je otázka spalování nadprodukce obilí. V tomto případě je rozhodující etické hledisko. Kdybychom si vzali ku pomoci jen ekonomické hledisko, již bychom se s touto formou vypořádali," říká například profesor Jan Hron, rektor České zemědělské univerzity. "Spalování obilí jako řešení nadprodukce obilí bychom neměli vnímat jako neetické řešení. Hledat využití nekvalitního obilí je nutné; zrno plné plísní není vhodné k jakémukoliv využití v potravním řetězci, nedá se ani zkrmovat," přitakává Hronovi i šéf Zemědělského svazu Miroslav Jírovský.