Kaštanovníkům v Evropě hrozí žlabatka, pozor mají dávat i Češi

Kaštanovníky v Evropě začal ničit dva až tři milimetry velký hmyz žlabatka Dryocosmus kuriphilus pocházející z Číny. Například Francie proto letos v zimě kromě jiných opatření zakázala dovoz výsadbového materiálu a roubů kaštanovníků ze zemí mimo EU. I když v Česku nepatří kaštanovník k častým dřevinám, ředitel Státní rostlinolékařské správy Vladimír Kupec upozorňuje na riziko zavlečení žlabatky. Veškeré podezřelé příznaky na rostlinách na území Česka je třeba ohlásit místně příslušnému oddělení správy, píše na webu svého úřadu.

Upozorňuje, že škůdce napadá pouze rostliny rodu kaštanovník, z nichž se v Česku vysazuje zejména kaštanovník jedlý. Riziko tedy nehrozí rozšířenějším jírovcům, které jsou známy pod názvem kaštan koňský.

Žlabatka se z Číny postupně rozšířila do Koreje a Japonska, dále byla zavlečena do Spojených států a v nedávné době i do Itálie. Patří k nejvážnějším škůdcům kaštanovníků, dokáže zničit až 70 procent úrody a při silném napadení může způsobit úhyn celého stromu.

Škůdce přezimuje ve stádiu larvy v pupenech, proto je jeho výskyt podle Kupce na mladých dovezených rostlinách, které nebyly v předcházejícím roce napadeny, obtížně zjistitelný. Na rostlinách napadených v předcházejících letech je přítomnost žlabatky snadno rozpoznatelná podle hálek, které po vylíhnutí dospělého hmyzu zdřevnatí a na napadených místech zůstávají i dva roky. Hálky se vytvářejí na mladých výhonech, listových řapících nebo na středním žebru listu od poloviny dubna, mají průměr půl až dva centimetry a jsou nazelenalé či narůžovělé.

Kaštanovník jedlý je v Evropě tradiční kulturní dřevinou, aspoň z literatury každý zná vánoční pochoutku - pečené kaštany. Plody příbuzných druhů kaštanovníku využívali už obyvatelé staré Číny. V Evropě strom ve velkém pěstovali obyvatelé Turecka. Po kontinentu ho rozšířili Římané. V Česku rostou tyto stromy podle sčítání, které provádějí pracovníci Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, ostrůvkovitě po celém území.

Nejstarší doložená zpráva o stromech v kaštánce u Kamencového jezera nedaleko Chomutova pochází z roku 1679. Protože v té době to byly již plodné stromy, byly zřejmě vysázeny už v 16. století. Chomutovská kaštánka dodnes existuje a rostou v ní asi nejmohutnější kaštanovníky v Česku, některé mají obvod kmene větší než šest metrů. Zatímco na jihu Evropy mají kaštanovníky hospodářský význam, v Česku se pěstují spíš pro okrasu. Lze je potkat v lesích u Dobříše či Luhačovic. Celkem podle odborníků roste v Česku na tisíc kaštanovníků starších než 20 let.

V posledních letech lidé kaštanovníky vysazují do okrasných zahrad. V lesích se začínají mladé rostliny vysazovat i jako plodonosné dřeviny.