Lesníci vytáhli do boje s kůrovcem, který dokáže úplně zlikvidovat les

Kůrovec využil prvních květnových veder a začal napadat oslabené stromy. Kalamita však zatím nehrozí, lesníci provádějí ochranná opatření. V teplém období předchozího měsíce zaznamenali lesníci první napadení stromů kůrovcem. Na boj se škůdcem jsou však připraveni. V lesích jsou tisíce feromonových lapačů a lapáků v podobě poražených stromů. Kůrovcová kalamita zatím nehrozí. Shodují se na tom lesníci státního podniku Lesy České republiky i Vojenských lesů a statků ČR.

Tyto státní podniky obhospodařují v regionu i v rámci Středočeského kraje většinou velké lesní komplexy. Tady lze preventivní opatření proti kůrovci mnohem lépe koordinovat, než u drobných vlastníků lesů. "Kůrovec hrozí především rozdrobeným lesním porostům na Příbramsku a v podobných lokalitách, kde je příliš různorodých vlastníků. To většinou brání účinné prevenci," řekla specialistka na kůrovce z krajského inspektorátu Lesů ČR Zdeňka Hajleková. Podle ní si vlastník, která má velký kus lesa, snáze porosty ohlídá. Na Příbramsku jsou vedle velkých lesních celků státních podniků porosty značně rozdrobené malými vlastníky, ale i obcemi a městy. V předchozích měsících už lesníci instalovali feromonové lapače a pokáceli lapáky. "Jejich počet se mění v závislosti na výsledku kontrol, podle aktuální potřeby v dané lokalitě," uvedl vedoucí rožmitálského polesí Lesů ČR Josef Hrdina. V případě potřeby je podnik připraven zvýšit počty lapačů i lapáků, aby zachytil další nálet brouka. "Rojení pokračují, ale předchozí ochlazení ho zpomalilo. V každém případě se snažíme být krok před kůrovcem, abychom nemuseli kácet zničené stromy," doplnil Hrdina. Lesníci doufají, že se nezopakuje rok 2003, kdy panovalo obzvlášť teplé počasí a stačily se na Příbramsku zrodit i tři generace brouků. K přemnožení především přispělo extrémně suché a horké léto roku 2003 a místy i předchozí vlhký rok. Navíc loni byl semenný rok a stromy jsou oslabené výdejem energie vynaložené na reprodukci. Právě takovéto stromy brouk napadá, protože pozná, že zavadají a nemohou se bránit. Zdravý strom totiž zaleje brouka, který si začne po náletu vyvrtávat chodbičky, pryskyřicí a tím ho zahubí. Ojediněle jsou v krajině vidět rezavějící smrky, což můžou být stromy napadené kůrovci. Většinou se však jedná o jedince či skupinky stromů podél silnic, nebo ve volné krajině. "Kůrovce máme pod kontrolou a o nějakém větším výskytu škůdce se nedá zatím hovořit," potvrdil situaci Aleš Škoda, ředitel hořovické divize Vojenských lesů a statků ČR, která hospodaří v Brdech na rozloze zhruba 26 tisíc hektarů lesa. Obec Srbsko na Berounsku vlastní 66 hektarů lesů. "Kůrovec nám tam začal škodit. Náš lesní hospodář Vratislav Sakan, který vykonává i funkci hajného položil feromonové lapače. Přinesl ukázat plný sáček brouků, které z něj vybral," řekl starosta Srbska Jaroslav Bastl. Kůrovec se vyskytuje hlavně ve smrkových porostech. U nás jich není mnoho, ale přesto jsme několik napadených stromů museli vykácet," dodal srbský starosta Bastl. Revírník Lesů České republiky Jaroslav Horejc má na starosti 1600 hektarů lesa v okolí Krlštejna. "Ve státních lesích máme stav pod kontrolou. Kůrovcové nebezpečí tady nehrozí z prostého důvodu. Nejsou zde souvislé smrkové porosty. Největší plocha pět hektarů je nad hradem Karlštejna. Smrk není pro Český kras typický. Byl zde vysazován jen jako stavební dřevo,"vysvětlil situaci revírník Jaroslav Horejc.

* Kůrovec v době rojení nalétá do stromů a vykousává chodbičky. V postranních chodbičkách se z nakladených vajíček vylíhnou larvy. Kůrovci dokonce naočkují strom houbami, které přenášejí na svém těle. Strom nezahubí několik brouků, ale hromadný nálet, kdy škůdci vykousávají lýko a tím zcela rozvrátí vodní režim a zničí obranyschopnost stromu.

* Feromonové lapače slouží k nalákání brouků na voňavé látky, fungující jako dorozumívací prostředek.

* Lapače z poražených stromů zase simulují přirozené podmínky, kdy brouk raději napadá oslabený a zavadající strom jako je vývrat, zlom apod.