Ornitolog: Biokoridory jsou šancí pro naše polní ptactvo

Ornitologická sezona je v plném proudu. V těchto dnech většina ptáků vyvádí svá mláďata a ornitologové mají plné ruce práce. O tom, jak je to v současnosti s ptactvem a jeho ochranou na Vyškovsku, vypráví ornitolog Jiří Bartl.

- Co v současné době ornitology nejvíc pálí?

V posledních dvou letech se rozmohlo trávení živočichů karbofuranem, nervovým jedem, který se vpravuje do návnad. Ty jsou sice namířené proti liškám, kunám a toulavým psům, ale mají katastrofální následky zejména pro naše dravce.

- V médiích se nedávno objevila zpráva o orlu mořském, který uhynul po požití otrávené návnady. Existují podobné případy i na Vyškovsku?

Zatím jsem je nezaznamenal. Z toho se ale nedají vyvozovat nějaké závěry, je potřeba si uvědomit, že je to velká náhoda, když někdo otráveného ptáka najde a přinese mi ho k preparaci. Ale jedna paní z naší ulice mně říkala, že tady bylo několik otrávených psů a koček a veverek. Jednu z nich ke mně přinesli. Protože umírala v křečích, mám podezření, že byla skutečně otrávená. Takže není vyloučeno, že tady poblíž někdo skutečně otrávenou návnadu nastražil. Ornitologické stanice proto bijí na poplach a velmi bojují za to, aby používání těchto jedovatých návnad bylo podmíněno nějakým zvláštním povolením.

- Mnozí odborníci tvrdí, že našemu ptactvu a přírodě vůbec dost uškodilo socialistické zemědělství. Pozorujete v posledních letech nějaké zlepšení?

Je pravda, že dříve se pesticidů a herbicidů používalo daleko více než dnes. Ovšem v současné době jsou jedy dokonalejší a účinnější. Takže koroptev, křepelka nebo bažant jsou stále ve značném ohrožení. Ministerstvo zemědělství proto zpracovalo návrh, který by získání dotace pro zemědělce podmiňoval vytvořením takzvaných biokoridorů. Jsou to dvanáct metrů široké pásy neobdělávané půdy, které by nahradily dřívější meze. Tam by zemědělci seli pohanku, proso a další rostliny, které představují pro polní ptactvo obživu. Biokoridory by se nesměly hnojit, práškovat a sekat, a tak by v nich mohly žít zmíněné druhy ptáků. Zemědělci tomu zatím moc nevěří, ale možná se časem tento nápad rozšíří.

- Říká se, že koroptví je už vidět víc než před lety, je to pravda?

Občas zahlédnu nějaký páreček, ale stále jich zdaleka není tolik, jako jich bývalo v době mého dětství. Koroptvím teď hodně pomáhají myslivci. V Letonicích žije nějaký pan Jelínek, který chová malé koroptvičky doma a vypouští je do přírody. Tyto koroptve jsou ale trochu hendikepované a často se stávají obětí dravců.

- Je tato ornitologická sezona pro náš region něčím zvláštní? Ubývají stále některé druhy?

Letošní zimu jsme zaznamenali mimořádnou invazi brkoslavů severních, což je druh, který sídlí až u polárního kruhu. Devět z těchto ptáků jsme odchytli a okroužkovali. Nedávno mi také někdo donesl mrtvolku chřástala polního. Lidé mi říkají, že ho občas zaslechli. Tento pták, který před časem vymizel, se tedy zřejmě na Vyškovsko opět vrací, což nás ornitology samozřejmě těší. Dalším druhem, kterému se u nás v poslední době viditelně daří, je krkavec obecný. Smutným úkazem poslední doby je úbytek sýčků obecných, dudků a chocholoušů. Chocholouši už téměř úplně z okresu vymizeli.