Finské zemědělství deset let po vstupu do EU

Vstup Finska do EU před deseti lety přinesl bezprecedentně rychlé změny v zemědělském a potravinářském sektoru země. Výzkumný ústav MTT Agrifood Research Finland v hodnotící zprávě o desetiletém vývoji uvádí, že přechod od uzavřeného, regulovaného trhu k otevřeným a konkurenčnějším trhům přivodil větší změny cen a přímé podpory zemědělství než v ostatních zemích, které se připojily k EU, Ceny finských zemědělských výrobců klesly na počátku 1995 o 40–50 % a pokles cen inputů nestačil ke kompenzaci tohoto snížení. Tržní ceny obilovin klesly v roce 1995 o 50–60 % a v dalších letech pokles pokračoval.

Rovněž ceny živočišných produktů vykázaly významné zkrácení, které se pohybovalo o 28 % u mléka a o 65 % u vajec. Pokud jde o samotné tržní ceny, muselo by finské zemědělství bojovat o přežití, takže bylo nutné zvýšit podpůrné platby (subvence). V roce 2004 činily subvence do finského zemědělství 1,8 mld. EUR, což představovalo 45 % celkových příjmů zemědělství a zahradnictví (3,97 mld. EUR). EU hradí 44 % celkových zemědělských subvencí, zbývající část pochází z národních fondů. Významná část subvencí jde na podporu malých farem na severu Finska.

Klesající zemědělské důchody

Přes růst přímých plateb však finské zemědělské důchody klesaly. Důchod ve stálých cenách byl v roce 2004 téměř o 34 % nižší než v roce 1994. Příjmy a důchody ze zahradnictví se ale zvyšovaly: hodnota produkce byla v roce 2004 o 25 % vyšší než v roce 1995. Podíl zemědělství na tvorbě hrubého domácího produktu klesl za období 1994 až 2003 z 2,9 % na 1,3 %. Zemědělství přispělo v roce 2003 k tvorbě HDP Finska sumou 1,6 mld. EUR. Hodnota hrubé zemědělské produkce vytvořené v zemědělství činila v roce 2003 celkem 4,3 mld. EUR, výrobní náklady 2,7 mld. EUR.

Strukturální změny

Členství Finska v EU nevedlo k nějakým významným změnám v objemu zemědělské produkce. Strukturální změny však probíhaly velmi rychle. Počet farem se každým rokem snižoval v průměru o 3 %, přičemž podniková struktura v živočišné výrobě se měnila ještě rychleji. Například počet farem specializovaných na produkci mléka ubýval každým rokem o téměř 7 %. Úbytek počtu farem s chovem skotu vedl k poklesu plochy travních porostů ze 754 600 ha v roce 1995 na 620 000 ha v roce 2004. Naproti tomu plochy obilovin vzrostly za stejné období z 978 000 ha na 1 221 000 ha, v tom plocha jarní pšenice se zdvojnásobila a byl zaznamenán celkový růst produkce potravinářských obilovin.

Změny v sektoru živočišné výroby

Produkce mléka na počátku členství v EU nejdříve klesla, ale v roce 1997 až 2001 se opět začala zvyšovat. V roce 2004 dodaly farmy do mlékáren celkem 2,304 mil. litrů mléka, což je o 8 mil. litrů více než v roce 1995. Míra soběstačnosti v zásobování hovězím masem klesla za posledních deset roků ze 100 % na 94 % a produkce hovězího masa se snížila za stejné období o asi 5 000 t na 91 000 t. Spotřeba na obyvatele je nižší o 5 %. Produkce vepřového masa se na druhé straně zvýšila o 18 % na 198 000 t v roce 2004. Spotřeba vepřového masa klesla o 11 000 t, ale obem exportu vzrostl pětinásobně a v roce 2004 překročil 38 000 t.

Během členství Finska v EU se produkce drůbežího masa zvyšovala ročně v průměru o 9 % a v roce 2004 dosáhla celkem 87 000 t, což je dvojnásobné množství než v letech 1994 a 1995. Nejvíce rostla produkce krůtího masa, která se za minulých pět roků zvýšila čtyřnásobně. Spotřeba drůbežího masa rovněž rostla velmi rychle: v roce 2004 byla o 85 % vyšší než v 1995. Naproti tomu produkce a spotřeba vajec se během minulých deseti let snížila o více než 20 %.

Pomalý růst produktivity zemědělského sektoru

V roce 1994 působilo ve finském zemědělství více než 100 000 farem. Za deset roků po vstupu Finska do EU jich zůstalo asi 71 000. Ekonom působící v MTT Jyrki Niemi se na základě výzkumu vývoje agrární struktury ve Finsku domnívá, že strukturální změny budou dlouhodobě pomalejší než dosud. Na druhé straně bude podle jeho názoru liberalizace obchodu vyžadovat další koncentraci výroby v zemědělském sektoru. Podle současných odhadů bude ve Finsku existovat do roku 2020 méně než 40 000 farem.

Přes rychlé strukturální změny zůstala produktivita finského zemědělství relativně nízká. V roce 2004 při stejném užití výrobních prostředků se vyrobilo asi o 12 % více zemědělských produktů než v roce 1992, což znamená, že produktivita stoupala pouze asi o 1 % ročně. Nové ekonomické prostředí nepovzbuzovalo očekávanou míru růstu produktivity v zemědělství.

Ceny potravin rostly pomaleji než ceny všeho zboží a služeb

Spotřebitelské ceny potravin se od roku 1995 zvýšily v nominální hodnotě o 11 %, maloobchodní ceny všeho zboží a služeb vzrostly o 13,4 %. Členství v EU výrazně posílilo pozici maloobchodu v potravinovém řetězci na úkor primární zemědělské produkce a potravinářského průmyslu. Podíl maloobchodu na finální ceně potravin se zvýšil o několik procentních bodů.

Podrobná zpráva „Finnish Agriculture and Rural Industries 2005 – Ten years in the European Union“ je na adrese: http://www.mtt.fi/english/research/