Kdy budou slovenské biopotraviny pro slovenské spotřebitele?

Většina slovenské bioprodukce jde na vývoz jako surovina pro další zpracování. Kdy se situace změní, a to, co se vyprodukuje na Slovensku, se na Slovensku také zpracuje a zkonzumuje? Dokáží subjekty fungující v systému ekologického zemědělství na Slovensku nabídnout na zahraniční trhy kromě biosurovin také produkty s přidanou hodnotou? Proč se zatím nedaří rozvinout na Slovensku zpracovatelský biopotravinářský průmysl?

Ekologické zemědělství na Slovensku - orientace na vývoz

Ekologické zemědělství jako oficiální a kontrolovaný systém má na Slovensku více než třináctiletou tradici. Slovenští ekozemědělci pěstují především obilí všech běžných druhů, brambory, luštěniny, zeleninu i ovoce. Pěstují i léčivé rostliny a rostliny na kosmetické účely.

Poměrně silně je zastoupen chov zvířat na ekologických farmách. Převažuje však chov přežvýkavců - hovězího dobytka, ovcí a koz. Velké rezervy Slovensko má v chovu prasat a drůbeže, přičemž zájem spotřebitelů včetně zahraničních je velký, a to zejména o vejce, vepřové a maso hrabavé i vodní drůbeže v kvalitě BIO.

Celková výměra půdy v systému ekologického zemědělství (EZ) na Slovensku (údaj ke 30. 4. 2005) je necelých 95 000 ha, z toho asi 28 000 ha tvoří orná půda a přibližně 66 500 ha tvoří trvalé travní porosty. Zbytek, tj. okolo 350 ha, patří ovocným sadům a vinohradům. V systému EZ působí 214 subjektů. Výměra půdy i počet subjektů se ale zvyšují. Potěšitelný je i fakt, že se mění rovněž struktura podniků - v posledním období přibylo několik menších rodinných ekofarem.

BIO potraviny z dovozu

Trh s biopotravinami se na Slovensku zatím více méně rodí - úzký sortiment biopotravin je dostupný jen v několika specializovaných prodejnách zdravé výživy a v některých supermarketech. Bohužel většina slovenské bioprodukce jde na vývoz pouze jako surovina pro další zpracování. Proč ale, když by měl hotový výrobek, do něhož je investována přidaná hodnota, na trzích Evropské unie dobré uplatnění?

Když však na vývoz biosurovin podíváme z pohledu slovenského spotřebitele, zjistíme, že je to škoda. Biopotraviny jsou velmi chutné a zdravé, ale běžný spotřebitel je možná neměl šanci objevit, nezná ani pojem certifikovaná biopotravina, ani logo, kterým se označuje. Když není poprávka, není nabídka, a to není škoda jen pro zákazníka, ale i pro samotného místního farmáře.

Co udělat pro rozvoj zpracovatelského průmyslu?

Je třeba působit na všech frontách, aby si kvalitní slovenské bioprodukty a biopotraviny našly cestu k slovenských spotřebitelům.

V tomto mohou sehrát velkou roli občanská sdružení či neformální iniciativy lidí organizujících infostánky, ochutnávky, exkurze na ekofarmy, kteří šíří letáky či distribuují čerstvé bioprodukty z ekofarem např. prostřednictvím klubů přátel ekologického zemědělství. Tady je co zlepšovat – kupříkladu rozšířit spolupráci i mimo rámec environmentálních, ochranářských organizací, přizvat ke spolupráci mateřská centra, křesťanské organizace, sdružení lidí s chronickými onemocněními apod., oslovit pediatry, poradenská centra zdravé výživy atd.

Nejvíce možností, jak pomoci, má však stát, který zatím projevuje jen minimální zájem. Stát by například mohl:

* uskutečnit mediální kampaně na podporu produktů EZ a značky EKO prostřednictvím tisku, rozhlasu a televize stejně, jako je tomu v případě podpory konvenční slovenské produkce a Značky kvality;

* zaplatit ekofarmářům náklady spojené s certifikací bioproduktů a biopotravin, jako je tomu např. v USA;

* finančně podpořit osvětové akce typu týden či měsíc biopotravin, jako je tomu např. v ČR (od letošního roku je září měsícem biopotravin);

* zvýhodnit ekologické zemědělce snížením DPH na certifikované produkty EZ;

* upřednostnit bioprodukty při veřejných akcích státních institucí …..

Zelenou ekologickému zemědělství a domácí spotřebě jeho produktů

Ekologické zemědělství je "win- win-win" model, z něhož profitují všechny zúčastněné strany - producenti, konzumenti i stát. Producenti - samotní zemědělci, protože s ekologickou produkcí budou zaručeně konkurenceschopní, konzumenti, protože budou mít možnost ve větší míře konzumovat zdravé biopotraviny a v dlouhodobém důsledku i stát, protože bude zachována úrodná půda, omezí se znečisťování řek a ovzduší, zvýší se biodiverzita, potenciál pro agroturistiku a aktivní život na venkově.

Ekoprodukce a její pestrost

Nezbývá, než si přát, aby se zpracovatelský biopotravinářský průmysl rozvinul na Slovensku co nejdříve, aby si spotřebitelé mohli koupit cenově dostupný BIO chléb a pečivo, mléko, jogurty, sýry, zeleninové a ovocné šťávy, kojeneckou stravu, masné výrobky... Zatím je výběr pouze z omezeného sortimentu biopotravin (především z produkce Ekotrendu Myjava) a z dovozových biopotravin, které ovšem leží na pultech několika specializovaných bioobchodů, protože jsou pro rodiny s průměrným výdělkem cenově nedostupné, nemohou si je dovolit.

Slovensko má všechny předpoklady pro rozvoj ekologického zemědělství, slovenská pole nejsou přechemizovaná tak jako pole v západní Evropě, a půda, stejně jako pracovní síla, jsou relativně levné. Byla by však škoda, kdyby v dalším rozvoji ekologického zemědělství EZ mělo jít jen o vývoz jeho "levných" biosurovin na trhy Evropské unie.

Klaudia Medalová, Bio spotrebitel