Kvalita vody v Brněnské přehradě se může zlepšit po roce 2010
21.06.2005 | Ekolist.cz
Přibližně po roce 2010 by se mohla podstatně zlepšit kvalita vody v Brněnské přehradě, kterou v posledních letech pravidelně postihuje masivní výskyt sinic. Má k tomu pomoci projekt Čistá Svratka, jenž má zamezit nadměrnému přísunu živin do povodí a postupně vylepšit jakost vody také na vodní nádrži Vír. Rozpočet na projekt činí 5,5 milionu Kč, řekl dnes novinářům náměstek primátora Václav Horák.
Partnery a spoluřešiteli projektu jsou kraje Pardubický a Vysočina, společně s městem Brnem a Povodím Moravy. S výjimkou Pardubického kraje s 550.000 korunami se regiony podílí na akci vždy částkou 1,65 milionu korun. "Vyčištění Brněnské přehrady musí ale předcházet vyčištění celého povodí," upozornil náměstek. Na celém projektu začal kraj s partnery pracovat od roku 2003.
Do roku 2010 musí mít všechny aglomerace nad 2000 obyvatel vyřešeno čištění odpadních vod. Podle Horáka se kraj bude snažit všem obcím pomoci s projekty a získáním peněz na stavby. Částečně je již hotov monitoring znečištění a rozbory sedimentů z nádrží, účastníky projektu čeká ještě boj proti vodní erozi a splachům z polí, které musí doprovázet dokončení pozemkových úprav. Teprve pak může následovat odtěžení infikovaných sedimentů z přehrad.
"Je však třeba změnit chování lidí v okolí vod," zdůraznil náměstek hejtmana Milan Venclík. Kraj se proto zapojil do akce Community River, prostřednictvím níž si do roku 2006 vymění zkušenosti s řešením ekologie vod v Británii, Španělsku a Nizozemsku. Součástí projektu je studie přirozené obnovy pobřežních porostů i lužních lesů a osvěta. "Současný stav na Brněnské přehradě má na svědomí až z jedné třetiny užívání fosfátových pracích prášků," uvedl Venclík. Na projekt má podle něj kraj k dispozici 500.000 Kč.
Sinice neboli cyanobakterie trápí v létě řadu vodních nádrží v tuzemsku i ve světě. Produkují nejen látky neškodné, ale také toxiny. Podle odborných studií je Česká republika v problematice výskytu toxických sinic ve vodě srovnatelná například s Austrálií a Dánskem. Horší populace byly nalezeny pouze v Norsku, Nizozemí či Kanadě. Jejich výživu v Brněnské přehradě umožňuje mimo jiné 35 tun fosforu a 750 tun dusíku, které sem ročně přitečou.

Tweet



