Bobři z Polska se usadili na Divoké Orlici
21.06.2005 | Mladá fronta Dnes
Po více než dvou staletích se do Orlických hor vrátili kriticky ohrožení bobři evropští. Několik rodin vzácných hlodavců se nyní usadilo na horním toku Divoké Orlice, kam se dostali z Polska. Tam bobry vysadili asi před deseti lety. „Postupně se množili a začali obsazovat nová teritoria. Stopy jejich přítomnosti jsme na Divoké Orlici poprvé zpozorovali v roce 2001. V místech, kde řeka tvoří státní hranici s Polskem, jsme objevili okousaný porost na březích a od té doby pozorujeme stopy každoročně.
Podle odhadů tam žije asi deset rodin bobrů, které tvoří rodičovský pár a dvě až čtyři mláďata,“ řekl Zdeněk Záliš, zástupce vedoucího Správy Chráněné krajinné oblasti Orlické hory.
Bobr žil v Orlických horách jako původní zvíře, ale postupně se mu začala stávat osudnou kvalitní kožešina, maso a tuk zvaný bobrovina. Stejně jako v celých Čechách i v dalších evropských zemích jej lovci ve velkém stříleli a v polovině 19. století bobr zmizel úplně. S obnovou bobří populace se začalo až na konci minulého století.
Nyní jsou bobři, kteří mohou vážit přes třicet kilogramů, zvláště chráněným druhem spadajícím do kategorie kriticky ohrožených živočichů. Za posledních deset let se u nás bobři výrazně rozšířili, ale ve východních Čechách se kromě Divoké Orlice zřejmě nevyskytují.
„Patří mezi sedm vybraných zvláště chráněných živočichů, za škody jimi způsobené stát vyplácí náhradu. Právě kvůli škodám a nejvyššímu stupni ochrany, kdy je velmi složité získat povolení k odchytu nebo odstřelu, odborníci diskutují o snížení ochrany na silně nebo pouze ohrožený druh,“ upřesnil Záliš.Velkých škod na zničených stromech se obávají zejména lesníci. V Orlických horách však nejsou dramatické. „Zahrnují každoročně pár skácených listnatých stromů rostoucích na březích neregulovaného toku Orlice. Zatím nemáme zprávy ani od majitelů lesa, že by do něj bobr zavítal a působil nějaké škody,“ řekl Záliš.
Bobři musí mít vhodné podmínky pro úkryt. Aby se cítili bezpeční, potřebují mít vchod do nory neboli hradu pod vodou. „Pokud břehy nejsou vhodné pro budování nor, zadrží si vodu v terénu a v ní si vytvoří kupy klestu z větví. Když není pronásledován a má vhodné podmínky, je schopen se velmi rychle množit. Jednou ze základních podmínek je nerušení jeho biotopu,“ řekl zoolog správy Josef Hájek.Bobr evropský je jedním z největších hlodavců na světě. I s ocasem dosahuje délky okolo 130 centimetrů. Dožívá se zhruba třiceti let.
Další články v kategorii
- Pivo bez alkoholu nemusí chutnat divně. Ve Walesu spustili přelomové zařízení (15.12.2025)
- Brusel podle šéfa EPP navrhne upustit od zákazu spalovacích motorů od roku 2035 (15.12.2025)
- Česko bude dál svírat inverze s teplotami do 5 stupňů (15.12.2025)
- Erozní vyhláška má řešit i vítr, Motoristé plánují změny (15.12.2025)
- Otevírací doba o Vánocích: Pozor na zavřené obchody. Nákup se vyplatí už teď (15.12.2025)
- Šebestyán vedl zemědělský dotační fond, od letoška zastupoval velké agropodniky (15.12.2025)
- V kanadských skladech leží americký alkohol za miliardy. Provincie řeší, co s ním (15.12.2025)
- Zvěřiny se v Česku mnoho nejí, ale zájem roste. Vede daněk, divočák a jelen (15.12.2025)
- Na Litoměřicku a Nymbursku se potvrdila v malochovech newcastleská choroba (15.12.2025)
- Městské lesy Chrudim nabízí stromky, jedle z plantáží jsou ve větší oblibě (15.12.2025)

Tweet



