Stanovisko Zemědělského svazu ČR k Zelené zprávě

Zelená zpráva potvrzuje, že v r. 2004 se zlepšily hospodářské výsledky souhrnně za celé zemědělství především mimořádným výnosům v rostlinné výrobě a nárůstu dotací spojených se vstupem do Evropské unie. Tím bylo dosaženu výrazného zisku, nárůstu tržeb a zvýšení zemědělské produkce v běžných cenách o 23,5% (z toho rostlinná produkce o 39,3%) proti předcházejícímu roku, v souhrnu však jen na úroveň roku 1998. Na tomto růstu se nepodílejí podniky fyzických osob, které vykazují pokles produkce o 8,2%, z toho u rostlinné produkce o 10,6%. Na nárůstu zisku se podílely i mimořádně příznivé ceny rostlinné produkce roku 2004 a vysoký podíl neprodaných zásob ze sklizně roku 2004, jejichž prodej následující rok je spojený s poklesem cen rostlinné produkce, který je nyní 40% a ovlivní výsledek roku 2005.

Zelená zpráva potvrzuje, že vstup ČR do EU přinesl zemědělství ČR zvýšení příjmů a zlepšení hospodářských výsledků. Růst cen zemědělských komodit byl pouze k roku 2003, dlouhodoběji však stagnuje, např. k roku 2001, poslednímu ziskovému před rokem 2004, byl index cen jen 95%. Vstup do Evropské unie tedy neovlivnil výraznější nárůst cen zemědělských komodit. Zelená zpráva prokazuje, že se vytváří do budoucna možnosti zlepšení výnosového potencionálu zemědělství. S tím souhlasíme a doplňujeme, že v následujících letech by využívání podnikatelského prostředí v EU-25 mělo vést ke zlepšení sociální situace pracovníků v zemědělství i celého venkova. Je třeba uvést, že podíl na navýšení dotací má i Mze zvládnutím akreditace Platební agentury a potřebných postupů.

Zelená zpráva za loňský rok se poprvé podrobněji věnuje ekonomickým ukazatelům vydávaných EUROSTATem. Souhrnné komparace na jejich základě však nepotvrzují uváděná tvrzení o horších výsledcích podniků právnických osob. Ze srovnání základních ekonomických ukazatelů dle standardu EUROSTATu u podniků právnických a fyzických osob vyplývají dle našeho souhrnného hodnocení tato srovnání:

Vyšší úroveň zemědělské produkce na hektar mají podniky právnických osob - v r. 2004 dosáhly 36 917 Kč/ha z.p., zatímco fyzických osob měly 18 933 Kč/ha z.p. Meziročně se úroveň produkce zvýšila u právnických osob o 16,5%, ale u fyzických osob poklesla na 91,8%. Produkce/ha v r. 2004 činila u fyzických osob pouze 51,3 % úrovně dosažené podniky právnických osob.

Právnické osoby loni měly čistou přidanou hodnotu na úrovni 11 797 Kč a fyzické osoby 6 780 Kč/ha. Meziročně se čistá přidaná hodnota zvýšila u práv. osob o 60,1%, u fyzických osob pomaleji a to o 26,9%. Čistá přidaná hodnota vztažená na hektar v r. 2004 činila u fyzických osob pouze 57,5% úrovně dosažené podniky právnických osob.

Vyšší podíl provozních dotací na produkci mají podniky fyzických osob - v r. 2004 dosáhly 21,29%, zatímco podniky právnických osob 12,76%. Meziročně se tento podíl zvýšil u právnických osob o 57,7%, zatímco u fyzických osob vzrostl rychleji a to o 91,4%.

Produktivita práce v celkové zemědělské produkci na hektar připadající na pracovníka u právnických osob v r. 2004 dosáhla 894 000 Kč s meziročním navýšením o 21,6%. Produktivita práce měřená celkovou zemědělskou produkcí připadající na pracovníka u fyzických osob byla 637 000 Kč, s meziročním snížením o 10,0%.

Produktivita práce v podnicích právnických osob v čisté přidané hodnotě na pracovníka byla 286 000 Kč s meziročním navýšením o 67,2%. Naproti tomu podniky fyzických osob dosáhly v čisté přidané hodnotě na pracovníka 228 000 Kč a meziročního pomalejšího nárůstu o 23,9%. Produktivita práce v podnicích FO dosahuje 79,7% podniků PO.

Podstatné připomínky

Výhledově více využívat základní ekonomický ukazatel – čistou přidanou hodnotu před výsledkem hospodaření a hodnocení jejího podílu na pracovníka nebo produkci. Hodnocení na hektar nevyjadřuje plně všechny souvztažnosti. Pro reálné srovnávání ekonomických výsledků podniků právnických i fyzických osob účtujících v podvojném a jednoduchém účetnictví není třeba přepočtů srovnatelných mzdových nákladů a pojištění, pachtovného z vlastních pozemků a vykazování reálných mzdových nákladů, kdy u části soukromých zemědělců práce a plat rodinných příslušníků a pomáhajících pracovníků nejsou mzdou a promítají se v hospodářském výsledku. Proto hospodářský výsledek není srovnatelnou veličinou mezi PPO a PFO.

Významné rozdíly jsou i v zaplaceném sociálním a zdravotním pojištění podniků právnických a fyzických osob, k čemu zpráva nezaujímá adekvátní stanovisko. Za rok 2004 chybí mezinárodní komparace příspěvků zemědělců na sociální a zdravotní pojištění zemědělců v zemích Evropské unie, jako významné složky nákladů zemědělských podniků a tím ovlivňující konkurenceschopnost v mezinárodním obchodě.

Zelená zpráva tradičně poskytuje pohled do problematiky zemědělské prvovýroby, nikoliv však do souvisejícího zpracovatelského průmyslu a obchodu. Schází porovnání rozdělení marže mezi prvovýrobu, zpracování a obchod.

Uváděné daňové zatížení zemědělství (str.5) je podhodnocené a neobsahuje daň z mezd placenou pracovníky v zemědělství (zaměstnanci) do státního rozpočtu. Z dalších významných odvodových položek chybí odvody zemědělských podniků na sociální a zdravotní pojištění a vedle toho jsou další významnou položkou odvody zemědělců na sociální a zdravotní pojištění. Daň z příjmu velmi výrazně nevyjadřuje skutečnou výši za rok 2004.

Hodnocení cenového vývoje ve zprávě považujeme za neúplné (a to zvlá1ště v souhrnu zprávy). Např. se uvádí, že meziroční růst cen zemědělských výrobců dosáhl 8,1% a že je pozitivní, že ceny vstupů rostly pomaleji (o 6,8%). Hodnotit tzv. cenové nůžky meziročním porovnáním je ale nedostačující. Dlouhodobě se cenové nůžky stále nepřestaly rozevírat.

Pokles počtu pracovníků v zemědělství loni pokračoval a to na 141 tisíc (včetně rodinných příslušníků a námezdních pracovníků). Rozdíl mezi mzdou v zemědělství a národním hospodářství se prohloubil na 5 105 Kč. Reálná mzda v zemědělství je na úrovni 89%, přičemž v národním hospodářství již v r. 1996 překonala úroveň roku 1989 a v r. 2004 činí 135%.

Schází komplexnější porovnání s jinými státy EU-25 v cenách či nákladech na produkci, což by významně zvýšilo účinnost zprávy pro rozhodování zemědělských podniků ve věci restrukturalizace podnikání a rozvoje perspektivních výrob.

Při porovnávání některých ukazatelů s EUROSTATem zjišťujeme rozdíly v údajích. Rovněž jsou rozdíly mezi údaji ČSÚ a Zelenou zprávou – např. podíl potravin ve spotřebním koši.

MATIF je označován za termínovaný trh, přitom se jedná o renomovanou komoditní burzu. V textu je používaná zkratka názvu, ale v úvodu zprávy v seznamu použitých zkratek tato není vysvětlena.

Z á v ě r

Zelená zpráva poskytuje dostatek informací k objektivnímu posouzení stavu českého zemědělství a jeho vývoje v posledním období. Tradičně však akcentuje výrazně jen meziroční porovnávání jen v České republice a tím některé dlouhodobé tendence nepostihuje. Zatím i málo využívá srovnávání se zeměmi EU-25 a tím snižuje možnost jejího využití k orientaci zemědělských podniků do budoucna. Poskytuje poznatky, v jakém stavu české zemědělství je.