Třešně patří v Evropě mezi nejdražší ovoce

Dubnové mrazy způsobily ovocnářům škody odhadem za čtvrt miliardy korun. Květy zmrzly a sklizeň bude výrazně nižší. »Největší rána to bude pro firmy specializované jen na ovocnářství,« říká předseda Ovocnářské unie ČR Jaroslav Muška.

HN: Jak ten náhlý výkyv počasí ovocnářství pocítí?

Především se zpomalí, někde asi i zastaví investice do obnovy sadů, strojního vybavení a do třídění a balení. To samozřejmě rozvoj odvětví poznamená. Zvláště, máme-li ještě v živé paměti loňský pád cen, který odvětví připravil asi o 180 miliónů korun.

HN: Nemohou vám pomoci vyšší ceny, které nižší úrodu zpravidla provázejí?

Bylo by to možné, ale to by se ceny musely vrátit do normálu. To se ale nečeká. Červený a černý rybíz a višně se budou zřejmě prodávat za loňské ceny, což byla dost katastrofa. Třeba višně měly pětiletý průměr 16 a prodávaly se za 6 korun. U letního konzumního ovoce není výkyv vyloučen, ale u nás se prodává hlavně na průmyslové zpracování, protože rychle podléhá zkáze. A průmyslové jahody se k nám třeba vozí z Polska za 14 korun...

HN: Právě o Polácích se často mluví jako o nepřekonatelné konkurenci. V čem je problém?

Hlavně v jejich výrobních podmínkách. Do miliónu zlotých tržeb neodvádějí sociální ani zdravotní pojištění a nemusí vést účetnictví. To pak je na ceně ovoce vidět. Jejich vlivu se pak těžko čelí, zvláště patří-li třeba mezi největší producenty černého rybízu nebo jablek v Evropě. Dvakrát škoda pak třešní.

HN: Proč právě jich?

Třešní se urodí letos méně v celé Evropě a Poláci nejsou jejich hlavní pěstitelé. Navíc si ani nekonkurujeme s jižními státy, protože v těch jsou třešně už sklizené. Ceny pak jsou atraktivní. Světlé chrupky na kompoty se dají vyvážet za 20 až 30 korun za kilo, tmavé chrupky za 1,6 až 1,8 eura, tedy kolem 50 korun. Třešně tak patří mezi nejdražší ovoce v Evropě. Řekl bych královské ovoce, protože třeba na dvoře Karla IV. se třešně považovaly za ovoce určené jen na královský stůl.

HN: Čekáte pomoc od státu?

Přímou ne. Ale hledáme možnosti, jak pomoci firmám, které jarní mrazy postihly nejvíc. Možnosti vidíme třeba v odkladu splátek úvěrů, které šly přes Podpůrný garanční rolnický a lesnický fond. Zatím jde ale o první kontakty. Těžko předjímat, jak dopadneme. Ale naše ovocnářství už dostalo v minulých letech tolik ran, že se i s těmi letošními vyrovná.