Finské papírny opět začnou vyrábět

Šestitýdenní uzavření finského papírenství, klíčového oboru země, dospělo ke konci. Odvětvové odbory a zaměstnavatelé uzavřeli novou pracovní dohodu pro celý sektor a papírny brzy obnoví produkci, sdělili včera zástupci odborů. "Dohoda je hotová. Oficiálně o ní rozhodneme v pátek, obě strany ji však akceptovaly," řekl včera agentuře Reuters vyjednávač papírenských odborů Jari Vaananen po dvoudenním jednání o mzdových a pracovních podmínkách za pomoci vládních prostředníků. Jak napsala ČTK, žádná ze stran podmínky dohody nezveřejnila. I když zatím není zcela jasné, kdy výluka skončí, vyjednávači řekli, že papírny obnoví provoz zítra.

Nedostatek papíru v zemi

Četné noviny a časopisy ve Finsku přitom nyní vycházejí bez příloh, neboť vydavatelé jsou nuceni šetřit papír. V obchodech se projevuje nedostatek toaletního papíru, který se dokonce musí dovážet z Estonska a Ruska. To vše v zemi, která je šestým největším výrobcem papíru na světě. Vše kvůli právě končícímu sporu, který začal ke konci loňského roku a vyvrcholil 18. května tím, že papírny zastavily výrobu. Přitom ještě na začátku týdne, kdy byla jednání obnovena, se zdálo, že je dohoda v nedohlednu. "Odboráři si musí uvědomit, že svět se změnil. Nemohou neustále všemu oponovat," vyjádřil Arto Taehtinen z finského Sdružení dřevařského a papírenského průmyslu. A podobně neústupně hovořily i odbory. Moderní finské papírny a celulózky jako UPM, Stora Enso či M-Real se v posledních letech ocitly pod silným tlakem levnější konkurence, hlavně jihoasijské a latinskoamerické. Jihoafrická firma Sappi se dokonce prohlásila, že spor ve Finsku by jí mohl pomoci zvýšit podíl na evropském trhu.

Vážné hospodářské dopady

Finsko se podílí na celosvětové produkci papíru asi čtyřmi procenty a na evropské produkci tiskařského papíru zhruba pětinou. Je v něm soustředěna skoro třetina západoevropských kapacit papírenského průmyslu. Na finské dodávky vysoce kvalitního tzv. natíraného papíru jsou z více než třetiny odkázáni evropští vydavatelé časopisů. Těm se už podle německého listu Handelsblatt povážlivě ztenčily zásoby, ale z konkurenčních důvodů nechtějí sdělit, na jaké jsou úrovni. "Situaci ve Finsku sledujeme. Víme, že Evropa ji pociťuje, ale o tom, že by měla dopad i na český trh, nemáme žádné poznatky," sdělil HN Jaroslav Tauc ze Svazu průmyslu papíru a celulózy.

Finské papírny a celulózky denně kvůli výluce ztrácely na prodejním obratu kolem 40 miliónů eur, uvádí jejich oborové sdružení. Podle finské vlády by se spor mohl projevit na zpomalení tempa hospodářského růstu až o půl procentního bodu. Papír, celulóza a další dřevařské produkty se podílejí na tvorbě HDP Finska osmi procenty, na vývozu asi čtvrtinou. Větší váhu v zemi má jen elektrotechnický průmysl, kam patří i finská jednička Nokia. Ta ovšem začínala rovněž ve dřevařství.

Finsko je světová dřevařská velmoc. Na jednoho obyvatele připadají asi čtyři hektary lesa, zatímco západoevropský průměr představuje asi desetinu. Lesní bohatství Finska tvoří na pětašedesát miliard stromů. Ročně "přiroste" dřevní hmota v objemu 75 - 80 miliónů krychlových metrů. Průměrná roční těžba se pohybuje v rozmezí 50 - 55 miliónů krychlových metrů.