Evropské úvěry přímo krajům

Součástí nové strategie EIB jsou přímé půjčky regionům a větší tolerance rizika, říká místopředseda této instituce Ivan Pilip. Svědčí o tom úvěry Pardubickému kraji a Plzni. Pardubickému kraji jste na opravy silnic právě půjčili 30 milionů eur. Je to první přímá půjčka EIB regionu v nových členských státech. Plzni jste zase přímo poskytli úvěr 15 milionů korun na modernizaci vodárenské infrastruktury. Je to již důsledek nové strategie, kterou rada guvernérů EIB schválila 7. června 2005 a jejíž součástí jsou mírnější kritéria při úvěrování místních a regionálních úřadů v celé Evropské unii?

V těchto přímých úvěrech se již nová strategie Evropské investiční banky promítá. Když jsem do ní nastoupil, objevily se úvahy financovat regiony. Převládal názor, že EIB má poskytovat velké globální půjčky, nejlépe nějaké zprostředkující instituci se státní zárukou, typu Českomoravské záruční a rozvojové banky, která bude půjčovat dál. Přitom kraje jsou dnes samostatné, životaschopné instituce, ke kterým by se mělo přistupovat individuálně. Zastával jsem názor, že EIB by měla do tohoto "rizika" jít. Rizika v uvozovkách, protože tak dramatické není: kraje již několik let fungují a mají jistou míru stability. Zatím hospodařily opatrně a v podstatě nejsou zadlužené. Přitom mají poměrně jasné příjmy a velká většina jejich výdajů má jednoznačně investiční charakter. Potěšující je, že po Pardubickém kraji budou následovat další regiony.

Dostane se na všechny?

Na všechny kraje v Česku, které požádají, což zatím učinila nadpoloviční většina.

Úvěry pro ně jsou menší a pracnější, než když EIB poskytne jednorázovou půjčku na výstavbu dálnice nebo železničního koridoru. Kdybychom však uzavřeli smlouvy se sedmi až deseti kraji České republiky, může to celkově představovat kolem 150-200 milionů eur.

V nové koncepci EIB je zajímavá filozofie více tolerovat riziko a přitom dosahovat větší přidané hodnoty...

Tato pasáž má říci hlavně jednu věc: že máme být vstřícnější k hodnocení partnera a jeho záměrů. Tím, že se EIB rozhodla pro přímý vztah s krajem bez garance, ať už od komerční banky nebo státu, akceptovala kraj jako plnohodnotného partnera. Ještě před rokem a půl by to pravděpodobně možné nebylo.

Neohrozí větší rizikovost operací rating AAA, který EIB má?

Podíl sledovaných úvěrů na úvěrovém portfoliu EIB činí pouhá 3 %. Jediný problém, se kterým se vážně potýkáme a kde banka ztrácí peníze, je eurotunel. U jiných sledovaných úvěrů je velká pravděpodobnost, že jejich výtěžnost bude velká. Vysoký trojí A rating je dán nejen kvalitou úvěrového portfolia, ale také tím, že akcionáři EIB jsou členské státy Evropské unie a základní kapitál banky činí 164 miliardy eur.

Od roku 1990 financovala EIB v nových členských státech (a v Bulharsku a Rumunsku) projekty za 28 miliard eur. Kam peníze směřovaly?

Nejvíce - přes 9 miliard eur - do Polska. Česko získalo úvěry za více než pět miliard eur - v přepočtu na jednoho obyvatele ze všech unijních nováčků nejvíc.

Podle nové koncepce patří mezi prioritní cíle EIB také podpora malých a středních podniků...

EIB zatím poskytuje globální půjčky - půjčí komerčním bankám v dané zemi a ty pak - na základě našich kritérií - půjčují dál. Zvýhodnění těchto půjček však někdy představuje jen setiny procenta. Podle mého soudu však pro drtivou většinu malých a středních podnikatelů nejsou důležité ani desetiny procenta úrokové sazby. Pro ně je klíčové, aby úvěr vůbec získali.

Slabost modelu globálních půjček spočívá v tom, že EIB sice poskytne komerční bance prostředky - ale likvidita dnes není nejpalčivějším problémem finančního trhu. Na dostupnosti financování se toho mnoho nezmění. Komerční banka sice má peníze o malinko levnější, takže může o malinko levněji půjčit, ale pravidla jejího hlídání rizik zůstávají stejná. Dosavadní systém tedy mohl k něčemu přispět, ale hlavní problém dostupnosti úvěrů neřešil. Měli bychom rozšířit strukturu garancí, více se zaměřit na rizikový kapitál a popřípadě jít i do dalších forem financování. A lépe koordinovat operace EIB a Evropského investičního fondu z její skupiny. (Je vlastněn z 59 % EIF, z 30 % Evropskou komisí a zbytek komerčními bankami - pozn. red.)

EIB uvádí, že finální klient by měl pocítit prospěch z její angažovanosti...

Není snadné to dokázat. Příliš důkladné analýzy by znamenaly zatěžovat komerční banky. Na druhou stranu je někdy obtížné zjistit, kolik z našeho zvýhodnění došlo až ke klientům. Asi 90 % zaměstnanců EIB sedí v Lucemburku a jen občas cestují. Proto sami nemůžeme financovat malé projekty. Musíme hledat cestu, jak využívat nějaké zprostředkovatelské mechanismy.

Co si slibujete od JASPERS?

V rámci JASPERS (anglická zkratka pro "společnou pomoc při podpoře projektů pro evropské regiony") posílí EIB spolupráci s Evropskou komisí. Cílem je pomoci novým členským a přistupujícím státům při využívání strukturálních a kohezních fondů, včetně spolufinancování.

V nynějším prostředí nízkých úrokových sazeb nejsou výhody úvěrů od EIB tak vidět...

Momentálně ano, ale mezi naše trvalé přednosti patří, že jsme schopni poskytovat dlouhodobé úvěry - na výstavbu dálnic až na 30 let, na projekty regionů na 20 let - a umožňujeme odklad splátek.

Chystá se změna politiky EIB vůči "blízkým sousedům" Evropské unie?

Objevila se tendence, kterou vítám a měla by zajímat nejen politiky, ale i obchodníky a občany v nových členských státech. EIB zatím financovala především sousedy ve Středomoří, což je zájmová oblast Francie, Itálie a Španělska. Nyní by mělo více půjček směřovat ke stabilizaci východních sousedů Unie. Ivan Pilip (1963) je od května 2004 jedním z osmi místopředsedů představenstva Evropské investiční banky. Má na starosti její finanční operace v Polsku, ČR a SR, transevropské sítě, spolufinancování s kohezními a strukturálními fondy EU a financování formou partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP).