Ministři hledají způsob, jak odstranit cla

Ministři obchodu a zemědělství z více než třiceti zemí světa včera zahájili v severočínském městě Ta-lien jednání o způsobech odstranění dovozních cel na obchod zemědělskými produkty. Je to stěžejní bod pro uzavření dohody o liberalizaci světového obchodu, která by mohla vyvést z chudoby desítky miliónů lidí. Ministři očekávají, že by do konce měsíce mohla být vyhotovena základní dohoda. Ta je nutná pro prosincové jednání všech 148 členských států Světové obchodní organizace (WTO) v Hongkongu, napsala agentura Reuters.

Rozpory však jsou hluboké, zejména v otázce 279 miliard dolarů, které třicet nejbohatších států loni vynaložilo na podporu svých zemědělců. To podle rozvojových zemí bere jejich farmářům naději na prodej jejich produktů na světových trzích se ziskem. Tato otázka staví velkou překážku mezi Evropskou unii, která není ochotna odstranit dovozní cla, dokud Spojené státy nezruší podporu svých zemědělců, a zastánce volného obchodu, jako je například Austrálie, která pro své produkty požaduje maximální přístup na trh.

Ve snaze nalézt kompromisní řešení navrhla skupina rozvojových zemí G20, v jejímž čele stojí Brazílie a Indie, nový způsob, založený na pěti pásmech odstraňování dovozních cel. Požadují, aby nejvyšší dovozní cla podléhala největšímu snížení. Komisařka EU pro zemědělství Mariann Fischerová Boelová tento návrh označila za dobrý startovní bod pro jednání. "Potřebujeme však určitou flexibilitu přístupu u různých pásem," řekla. Podle Kanady by ale návrh skupiny G20 mohl být více ambiciózní. "Chceme řadu pásem a byli bychom rádi, kdyby každé pásmo obsahovalo progresívní způsob, který by poskytoval největší možnost zvýšení přístupu (na trh)," řekl kanadský ministr obchodu Jim Peterson.

Podle diplomatů návrh G20 částečně odráží opatrný přístup Číny a Indie, které se obávají, že by rychlé otevření jejich vlastních trhů mohlo postihnout stovky miliónů venkovanů, kteří nemají pozemky. Mnoho chudých zemí je závislých na zemědělství, a proto je liberalizace obchodu zemědělskými produkty klíčová pro výsledek takzvaného katarského kola obchodních jednání, zahájeného v roce 2001.

Pro mnohé bohaté státy jsou však prioritami snížení cel na průmyslové výrobky a snadnější přístup na rychle se rozvíjející trhy služeb, jako jsou telekomunikace a finance. Tyto státy nejsou proto příliš ochotné k ústupkům v oblasti zemědělství, aniž by získaly nějakou protihodnotu. Dosavadní šéf WTO Supačaj Paničpakdi proto zdůrazňuje, že v Ta-lienu je třeba vyjasnit politické postoje ministrů, aby bylo možno zdolat mrtvý bod jednání.