Plísně z vlhka ničí zeleninu i ovoce

Ostražitě a nervózně pozorují v těchto dnech své záhony a stromy zahrádkáři a ovocnáři. Plísně, které se v teplém a deštivém počasí nezadržitelně šíří, hrozí, že pěstitelům na konci léta zbudou jen oči pro pláč. „V tomto deštivém a vlhkém počasí mají plísně rej. A to nejen na zelenině, zejména okurkách a rajčatech, ale také na ovocných stromech a keřích. Je jich hodně a pokud zahrádkáři proti nim včas nezasáhnou, bude to mít dopad na slabší výnosy ovoce i v příštím roce,“ upozornil předseda územní rady Českého zahrádkářského svazu (ČZS) ve Frýdku-Místku Václav Kolek.

„Ovocnáři se v tomto sice teplém, ale mokrém počasí musí smířit s tím, že dojde k hnití meruněk, višní a třešní, pokud již nejsou sklizeny. Plody popraskaly a počasí vytváří ideální podmínky k růstu houbových chorob,“ řekl Právu Miroslav Lánský z Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského v Holovousích na Jičínsku, podle kterého se to ale týká jen těch lokalit, kde byly stromy již napadeny z loňských listů. „Kde se strupovitost neobjevila do poloviny června, nemusí se nákazy obávat,“ dodal Lánský.

„Je to vše zaviněno přemírou vody. Když je jí moc, ovoce praská. My bychom teď potřebovali spíše slunce, ať meruňky dozrají, a ne vodu, která je ničí,“ popsal situaci v meruňkových sadech na jihu Moravy vedoucí střediska sadů společnosti Patria Kobylí Vratislav Hycl s tím, že nemálo sklizených plodů proto neskončí na pultech prodejen, ale nanejvýš jako surovina pro výrobu destilátů. Podle sadaře je obdobná situace v broskvových sadech.

Miliónové škody

„Deštivé počasí podporuje zejména strupovitost stromů a plodů, což je houba, která vytváří fleky na listech a plodech. Taková jablka jsou pak vhodná leda do moštu, nebo se musí rovnou vyhodit. Letošní zkušenost mám dvojí - kdo má stromy čisté a v pořádku, tomu vlhké počasí neuškodí, ale řada drobných pěstitelů má plody opravdu hodně poškozené,“ líčil Právu Josef Zoubek, ovocnář zemědělského podniku Agro Rubín ze Svijanského Újezdu na Liberecku.

Mnohde už škody na raném ovoci mají spočítané. „Na třešních jsme plísněmi přišli o tři milióny. Jasnou příčinou jsou samozřejmě deště. Plísně se však chytí hlavně tam, kde jsou plody třeba trochu popraskané jako u našich třešní. Potom už se s tím nedá nic dělat,“ řekl Právu v Zemědělském družstvu v Chelčicích u Vodňan sadař Michal Kortan. Jinde zase plísně dodělaly to, co nestačily zničit jarní mrazy. „Pro nás plísně už takovým problémem nejsou. Kvůli jarním mrazíkům jsme totiž stejně přišli o pětasedmdesát procent úrody. Proti škůdcům bychom mohli použít chemický postřik, ale byl by dražší než předpokládaný výnos,“ podotkl hořce Pavel Schwarz, spolumajitel rozsáhlých jablečných sadů na Rokycansku.

Fleky varují

„Napadené rostliny lze podle ovocnářů snadno poznat. „Na broskvoních zahrádkáři a ovocnáři poznají první projevy plísní kroucením listů a načervenalými fleky, na jabloních nahnědlými až našedlými fleky na rovněž zkroucených listech. Stromy a keře by měli co nejdříve ošetřit chemickými přípravky,“ doporučil odborný instruktor ČSZ ve Frýdku-Místku Jaroslav Urbiš.

„Na mé zahrádce se plíseň šíří hlavně na jabloních. Nastříkal jsem je silitem, snad to pomůže,“ uvedl správce zahrádkářské osady v Hranicích u Aše Václav Konečný. Jak dodal, k dostání jsou i biopřípravky na bázi řepkového oleje. Ty ale podle něho nejsou tolik účinné.

„Přestože zeleninu pravidelně postřikujeme fungicidy na organické bázi, jako je například Polyram, současný průběh počasí asi nad nimi zvítězí. Problémy očekávám hlavně u vinné révy, kde bude každého strašit nevyzpytatelná perenospóra,“ řekla Právu Petra Forštová z Ostřetína na Pardubicku. „Teprve v pondělí přestalo pršet, takže se dá očekávat, že houbové choroby se budou lavinovitě šířit,“ předpokládá předsedkyně agrární komory na Mladoboleslavsku Dagmar Mocová.