Houbařům nastaly žně. Z lesa nosili stovky hřibů

Takové žně uprostřed července už houbaři dlouho nepamatují. Hub roste tolik, že s plnými košíky odcházeli o víkendu z lesa i přísloveční spáči. A praváků je v některých místech kraje tolik, že nad babkami a suchohřiby už někteří namlsaní houbaři dokonce ohrnují nos.

Ve znamení praváků

Do jehličnatých v lesů v okolí Zbraslavi na Brněnsku mířili houbaři již od časného rána, a i když se mnozí vyzbrojili hned několika koši, nesli je domů nacpané praváky k prasknutí. „Už v pátek odpoledne jsme našli 490 hřibů a v neděli dalších 120, a to jen proto, že jsme šli s maminkou přítelkyně a tu přece nemůžeme tahat houštím,“ popisuje svůj úlovek Jiří Požár ze Zbýšova. Cesty kolem Deblína na Tišnovsku byly v sobotu dopoledne plné aut, a kdo měl bystřejší oči, našel houby, i když si ten den zrovna nepřivstal. „Ono tam ještě něco bude. Lidé toho spoustu přehlédnou, a jak se s postupem dne změní v lese stíny, leccos se dá ještě najít,“ doufal Vilém Lang z Řečkovic, který se k Deblínu vypravil se svojí manželkou a známou. A opravdu se jim dařilo, za půl hodiny měli dva malé košíky plné, a to už bylo půl jedenácté.

Lesní cesty ve Ždánickém lese nad Bučovicemi byly v obležení aut i v neděli. V jednom místě jich dokonce stálo osm a většina houbařů zaparkovala tak, aby se kolem nich dalo projet. Našli se však i takoví, kteří se prohřešili proti dobrým mravům a postavili automobily tak, že přístupovou cestu do lesa úplně zablokovali. Josef Vrána problém s parkováním neřešil, do lesa šel až z Bučovic pěšky. Několik kilometrů a pořád do kopce. „Je to dálka, ale stálo to za to,“ říká pětašedesátiletý muž. Za hodinku měl v košíku pár suchohřibů, holubinek, klouzků a jednoho hříbka. „Jsem spokojený a trocha pohybu mi neuškodí,“ tvrdí.

Pozor na jedovaté houby

Někteří houbaři si však o víkendu také stýskali, že zejména babky hodně plesnivějí a v lesích už roste i hodně jedovatých hub. Muchomůrka zelená, tygrovaná, čechratka podvinutá nebo závojenka olovová, kterou si ti méně zkušení mohou snadno splést s hřibem smrkovým.

Chataři z Radějova tvrdí, že směrem ke Tvarožné Lhotě je nyní v lese tolik bedel, že by na ně mohli jít i s kosou. V Radějově se také nyní o ničem jiném než o houbách pomalu nemluví. Zvláště poté, co houbařskou vášeň místních i chalupářů přiživili manželé Hudečkovi, kteří ve své restauraci v sobotu uspořádali výstavu 102 druhů hub s ochutnávkou.

Objevují se i unikáty

„Bylo to poprvé, a přesto přišlo 450 lidí. Že mají lidé o houby tak velký zájem, to jsme opravdu nečekali,“ přiznává Vítězslav Hudeček. Houbaření se věnuje spíš jeho manželka a ta výstavu vzala tak vážně, že minulý týden každý den utíkala odpoledne z práce do lesa, aby bylo co ukazovat. „Chlapi byli překvapeni, kolik jsem toho našla. Holubinky, suchohřiby, kozáky i praváky. Hodně se však činili i zdejší chataři,“ říká Věra Hudečková. Zkušené houbaře však v posledních dnech nepřivede do varu jen plný koš praváků, ale i rarity, které se nyní v lesích jižní Moravy také objevují. Například Václav Koplík z Ratíškovic přivezl na výstavu do Radějova žlutou formu hřibu meruňkového, se kterým před sedmi lety dokonce prorazil do mykologického atlasu. Nikde jinde než u Ratíškovic a v Itálii se totiž taková houba zatím nenašla.

Trumf v košíku však měla i jedna chatařka z Radějova. Hřiba satana, jednu z nejkrásnějších hub, která však při nedostatečné tepelné úpravě způsobuje žaludeční potíže, a tak ji houbaři lidově a tak trochu nelichotivě nazvali bliják.

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info