Souhrn událostí předchozího dne – 27. 7. 2005
28.07.2005 | Agris
V Polsku prudce rostou ceny zemědělské půdy
Přímé platby, unijní fondy a také velká poptávka po zemědělských produktech způsobily, že půda v Polsku se stala deficitním a zajímavým zbožím. Ve Slezsku je nutné za jeden hektar zemědělské půdy zaplatit 8860 PLN (2150 EUR), což je dvakrát více než před několika roky. V regionech, kde je málo dobré orné půdy, sahají ceny za hektar až na 20 000 PLN. Z údajů polské Agentury pro zemědělské nemovitosti vyplývá, že nejdražší zemědělské pozemky se nacházejí ve Slezsku, o něco levnější jsou v Malopolsku (6 800 PLN/ha) a Velkopolsku (6 750 PLN/ha). Odhaduje se, že průměrná cena l ha půdy na celém území Polska dosáhne v roce 2005 asi 4800 PLN.
Obce odmítají prodat pozemky na Šumavě
Šumavské obce mohou zablokovat rozšiřování prvních zón národního parku. Správa parku poslala starostům dopis, v němž jim nabízí výkup pozemků, které mají v národním parku, nebo výměnu za parcely v jejich obcích a okolí, aby tak mohla snadno změnit rozlohu zón. Většina obcí ale návrh zamítla. Tím, že obce zůstanou vlastníky pozemků v místech plánovaného rozšíření první zóny, budou mít hlavní slovo o rozšiřování zón. Vedení šumavského parku poslalo dopis s nabídkou výkupu či výměny pozemků všem dvaadvaceti obcím ležícím v národním parku. Ačkoliv tvrdí, že chce napřímit špatné vztahy s obcemi a vyřešit majetkoprávní vztahy v parku, pozemky potřebuje k rozšíření a scelení první zón, kde se nesmí například těžit stromy. Starostové jim ale půdu či lesy prodat nechtějí.
Reforma trhu s cukrem v EU je pro Čechy přijatelná
Domácí cukrovary i pěstitelé řepy nemají obavy z navržené reformy na trhu s cukrem v Evropské unii. Podle zástupců cukrovarníků a řepařů, kteří se setkali na schůzi Agrární komory, má reforma zejména posílit konkurenci, a to hlubokým snížením minimálních cen cukru a cukrové řepy. "Má také přinést zlevnění cukru," doplnil prezident Potravinářské komory Jaroslav Camplík.
Výroba kompotů v ČR výrazně klesla, také domácnosti méně zavařují
Průmyslová výroba kompotů v Česku po roce 1992 výrazně klesla a v posledních letech se pohybuje v průměru kolem 4500 tun ročně proti průměrným 35.000 tun do roku 1989. Kvůli rostoucímu zásobení trhu čerstvým ovocem po celý rok klesá i zájem o kompotování v domácnostech, řekl ČTK Pavel Popelka ze Zájmového sdružení právnických osob konzervárensko- lihovarského průmyslu. Obchodníci hlásí stagnaci prodeje zavařovacích potřeb, na druhou stranu roste odbyt hotových kompotů, z nichž velká část je dovážena ze zahraničí.
Úplné texty zpráv a další události včerejšího dne naleznete v rubrice Úplné zpravodajství.
Další články v kategorii
- Šebestyán vedl zemědělský dotační fond, od letoška zastupoval velké agropodniky (15.12.2025)
- V kanadských skladech leží americký alkohol za miliardy. Provincie řeší, co s ním (15.12.2025)
- Zvěřiny se v Česku mnoho nejí, ale zájem roste. Vede daněk, divočák a jelen (15.12.2025)
- Na Litoměřicku a Nymbursku se potvrdila v malochovech newcastleská choroba (15.12.2025)
- Městské lesy Chrudim nabízí stromky, jedle z plantáží jsou ve větší oblibě (15.12.2025)
- Ve Vodňanech vyrostl pavilon pro aquaponii a chov ryb v uzavřeném cyklu (15.12.2025)

Tweet



