Papež: Našemu zemědělství vyhovuje reforma zemědělské politiky EU

Postoj Ministerstva zemědělství ČR (MZe) k reformě společné zemědělské politiky EU může poškodit konkurenceschopnost českých zemědělců. Tvrdí to ve svém prohlášení Jiří Papež, stínový ministr zemědělství za ODS. Na úvodním semináři k Evropskému zemědělskému fondu pro rozvoj venkova ministr zemědělství Petr Zgarba obecně formuloval postoj ČR ve složitém období diskuse o rozpočtu pro roky 2007-2013. Uvedl zjednodušeně existenci dvou základních rozdílných směrů, které jsou v současnosti předmětem diskuse v rámci členských států EU, a to postoj „liberální“ reprezentovaný Velkou Británií a postoj „standardní“ reprezentovaný Francií.

„Ve svém vystoupení uvedl, že české ministerstvo je proti liberálnímu postoji a bude zastávat a podporovat současný systém společné zemědělské politiky. Důvod, který uvedl, byl velmi jednoduchý - snížení příjmů do rozpočtu ČR. Dovolil bych si se stanoviskem ministerstva zemědělství polemizovat. Tlak na znovuotevření diskuse o reformě právě reformované zemědělské politiky není náhoda a zákonitě musel přijít. Schvalování rozpočtového rámce pro období 2007-2013 je k tomu výjimečná příležitost a není možné si myslet, že to je jen jakýsi „truc“ Velké Británie. Je to znovuotevření obrovské příležitosti k nápravě nespravedlivých zvýhodnění některých států v rámci společné zemědělské politiky EU. Je to tlak na otevření jednání o výši přímých plateb v tzv. I. pilíři. Tyto platby byly ještě před vstupem nových členských zemí zafixovány smlouvou z roku 2002. Ta zajišťuje starým zemím stávající výše podpor na základě historických výpočtů a vytváří tak dvourychlostní a podle mého názoru „nespolečnou“ zemědělskou politiku, kterou konzervuje až do roku 2013.

Abych byl konkrétní: Na základě referenčních výnosů a různých kvót je vypočten objem finančních prostředků pro jednotlivé státy. Referenční výnos ve Francii je 6,2, v ČR 4,2. Toto číslo bylo použito jako koeficient při výpočtu objemu finančních prostředků tj.6,2x 63 EUR na jeden hektar ve Francii, 4,2x 63 x 0,3 EUR na jeden ha v ČR. Je tedy evidentní, že tento systém trvale znevýhodňuje nové členské státy. Zůstane-li tzv. „standardní postoj,“zůstane dvourychlostní zemědělská politika opravdu až do roku 2013. Postoj Francie je na základě výše uvedených propočtů logický, hájí své národní zájmy, postoj českého ministerstva zemědělství však logické vysvětlení postrádá.

Proto je potřeba velmi odpovědně diskutovat otázku, co je pro české zemědělství výhodnější. Zda-li, a ministr Zgarba to sám říká, usilovat o co nejrychlejší sblížení dvoukolejné politiky a revizi historicky nastavených přímých plateb, nebo přistoupit na krácení finančních prostředků do II.pilíře, zvaného obecně rozvoj venkova a zachování nerovnosti v přímých platbách nejméně do roku 2013. Současný postoj ministerstva se přiklání k druhé variantě. Variantě naprosto nevýhodné pro české zemědělce, variantě, která ohrožuje jejich konkurenceschopnost.

Já jsem přesvědčen, že je třeba najít odvahu k diskusi o co nejrychlejším sblížení společné zemědělské politiky ve starých a nových zemích. ČR by měla využít dnešní doby a taková jednání sama iniciovat. Při dobře vedeném jednání na tom totiž nové členské země nemohou prodělat. Jenom stará Patnáctka ztratí své historické výhody. Nakonec na tom však získají všichni. Stabilizuje se zemědělský trh a zvýší se příjmy českého venkova,“ uvádí ve svém stanovisku Papež.