Obnova přírody potrvá až sto let

Požár ve Vysokých Tatrách, největší za posledních padesát let, se včera podařilo definitivně dohasit, úřady už také odvolaly mimořádný stav a přístupné jsou další turistické stezky. Po ohni ale zůstalo zhruba dvěstětřicetihektarové spáleniště a obnova celého území bude podle odborníku trvat desítky let. Jenom pět až osm let zabere podle lesníků to, než se celá krajina znovu zazelená. A tatranskou přírodu, na jakou byli místní i návštěvníci zvyklí před vichřicí a požárem, uvidí lidé až za několik desítek, podle některých prognóz až sto let.

Dvě přírodní katastrofy, vichřice a oheň, způsobily to, že obnova lesů a celé tatranské krajiny bude náročná. "Nemůžeme nyní začít sázet stromy, které by v krajině zůstaly napořád, na spáleništi by totiž neměly šanci na uchycení," uvedl mluvčí Státních lesů Tatranského národního parku Marián Šturcel. "Pokud by šlo jen o krajinu, kudy proletěla vichřice, tak by obnova byla mnohem rychlejší a hladší. Spálené území se bude vzpamatovávat pomaleji, musí se osazovat jinak a s větším rozmyslem, než by to bylo před požárem. Pohled na krajinu nebude určitě v nejbližších letech moc veselý, zeleň bude chybět," řekl biolog Karol Vančák.

Lesníci tak chtějí na spáleném území nejprve vysadit náletové dřeviny nebo jeřabiny a břízy, které jsou odolnější a mohou se v zemi uchytit.

Oheň navíc kromě krajiny postižené vichřicí zasáhl i místa, kde už rostly mladé nebo byly vysazeny nové stromy, jde celkem o dvacet jedna hektarů. Škody tak zatím Státní lesy vyčíslily na šestnáct miliónů slovenských korun, ekologické pak dosahují stamiliónových částek. I po zrušení mimořádných opatření ale v Tatrách hasiči zůstanou a společně s lesníky budou celou oblast hlídat.

Včera se navíc potvrdilo, že oheň začal v sobotu hořet v místech, které měli od kalamitního dřeva lesníci vyčistit přednostně. Právě okolí Cesty Slobody bylo v protipožárním projektu označeno za nejrizikovější. Zástupci hasičského záchranného sboru na internetových stránkách deníku Sme totiž potvrdili, že při hašení požáru neměli kvůli neodklizené kalamitě dostupné všechny cesty. "To ale přikazoval protipožární projekt z konce června," uvedl Adrian Takáč z hasičského sboru v Popradu. Podle šéfa Tatranského národního parku Tomáše Vančury lesníci podcenili riziko požárů v blízkosti tatranských obcí. Lesníci se brání tím, že z lesů už vyvezli přes osm tisíc tun zbytků větví a částí stromů po kalamitě a postupovali podle časového harmonogramu.

Obnovu tatranské krajiny navíc zkomplikují další spory o to, jaká oblast má zůstat chráněným územím. Slovenské ministerstvo hospodářství včera zveřejnilo, že městské a obecní úřady chtějí téměř ve stovkách případů zmírnit ochranu přírody nebo změnit rozsah chráněného území. A část návrhů se týká právě Vysokých Tater, jde například o vybudování druhé koleje pro Tatranskou elektrickou železnici nebo změny na Štrbském plese a jeho okolí, které patří do pátého nejpřísnějšího stupně ochrany. Podle zástupců samospráv nynější stav neumožňuje ani obnovu starých vleků a lanovek.