Proč zemědělci dostávají dotace? Protože bez nich by zkrachovali

Že zemědělci dostávají dotace, je všeobecně známá věc. Ale proč je vlastně mají? Proč jim podnikatelé z jiných sfér a vůbec všichni lidé musí platit ze svých daní za to, že podnikají v zemědělství? Zemědělci to nemají zrovna dvakrát jednoduché. Zejména v porovnání s některými svými zahraničními kolegy. Mnoho lidí má ale jiný názor. "Sedlák je liška podšitá. Nemám o něj strach. On si nějak poradí," řekl Jan Fidler pro radio Jizera. "Dotace pro zemědělce zabraňují jejich krachu," uvedla Jana Broulíková, ředitelka Zemědělské agentury Mladá Boleslav. Zemědělci svojí činností udržují krajinu v kulturním stavu. "Bez jejich práce bychom tu měli džungli," dodala Broulíková.

Podle Broulíkové ale zemědělci rozhodně nemají na růžích ustláno. Například ceny chemikálií jsou v Česku stejné jako na Západě. Přitom čeští zemědělci mají dotace výrazně nižší než jejich kolegové ze Západu. "Jejich produkty mohou tak hůře konkurovat zahraničním produktům, které tamní zemědělci vyrobili s použitím několikánásobně vyšší dotace," uvedla Broulíková. V médiích lidé často slyší, že zemědělci přišli o miliony korun. Vlivem dešťů, mrazů, sucha nebo povodní. Když někdo hospodaří v řádů milionů, proč mu má stát ještě pomáhat? "Vstupy do výroby jsou obrovské a neustále stoupají, přitom potraviny se v Česku po vstupu do Unie nijak výrazně nezdražily. Alespoň ne tak, jak se očekávalo. A to jenom proto, že naše vlastní produkce pomáhá regulovat ceny dovážených surovin i potravin," vysvětlila Broulíková, proč je nutné produkční zemědělství v Česku udržet.

"Nelíbí se mi podporování státními dotacemi kohokoliv. Když si dají naši zemědělci čas a práci, určitě si dobrého odběratele seženou," myslí si Fidler. Mezi lidmi je občas slyšet názor, že zemědělci se vlastně mají dobře, a přesto pořád pláčou. I kdyby tomu tak bylo, pláč by jim nikterak nepomohl. Dotace mají přesná pravidla a jsou velmi přísně kontrolovány. Každé pole je znázorněno na velké fotografické mapě.

Zemědělci dostávají dotace několika typů. Všichni mají takzvané přímé dotace na plochu. Ty se v loňském roce skládaly z částky 1900 korun na hektar z fondů Evropské unie a 1450 korun na hektar od českého státu. Kontroloři v případě přímých dotací kontrolují pouze rozměr obhospodařované plochy. Dalšími dotacemi jsou ty z Operačního programu. Tady stát pomáhá například s výstavbou kravínů, rekultivací chovných rybníků, s rozvojem agroturistiky a podobně. Tyto dotace provází rozsáhlá administrativa i přísná kontrola českých i zahraničních kontrolorů. Na jednu investiční akci přitom připadne až devět takových kontrol. Zároveň platí, že zemědělec si celou akci musí nejprve zaplatit sám, a pak už jen čeká, zda mu stát část peněz vrátí či nikoliv.