Farmářům začíná boj o miliardy

Praha Jen co se zemědělci díky státu na poslední chvíli zbavili velké části loňské nadúrody, musí si začít klást otázku, kam s letošním obilím. Letní sklizeň se - i když se zpožděním způsobeným vytrvalými dešti - blíží ke konci. Statistický úřad odhaduje, že produkce bude letos jen o 10 procent nižší než loňská nadúroda, celkem kolem 7,3 milionu tun. Objevují se však obavy, že zrno nebude kvalitní a farmáři jej nebudou letos moci prodat ani státu. Ten letos už jednou přispěchal na pomoc svými odkupy, když u obchodníků pěstitelé neuspěli s ještě loňskou úrodou.

„Definitivně je rozhodnuto o všeobecně nižší kvalitě obilí,“ uvedl šéf agrární komory Jan Veleba.

Snad poprvé od konce 80. let podle něj přezrálé obiloviny klíčí v klasech neboli porůstají, což je jinak jev dost řídký. V řadě míst žně ještě nedosáhly ani třiceti procent ploch, a pokud bude nepřízeň počasí pokračovat, lze čekat vzhledem k snižování výnosů pokles úrody pod odhad statistiků ve výši sedmi milionů tun, říkají odborníci.

Už tak špatné vyhlídky na kvalitu obilí navíc zhoršuje nedostatek skladů, kde by farmáři mohli svou úrodu bezpečně uchovat pro možný pozdější prodej.

I v tom jim však podá stát pomocnou ruku. „Zemědělci nemají dostatek kvalitních skladů, proto ministerstvo uvažuje o stavbě skladů právě pro intervenční fond,“ říká Hugo Roldan z ministerstva zemědělství.

Původně hrozilo, že obilí z letošní sklizně nebude vůbec kam dát. Valnou většinu kvalitních skladů drží skupina Agropol a Agrofert, od níž si sklady pronajímá i Státní zemědělský intervenčním fond, který obilí od farmářů vykupuje. „Pomohla by však hlavně modernizace skladů samotných zemědělců,“ upozorňuje zemědělský odborník Petr Havel.

Ve hře jsou miliardy

Proč tedy zemědělci pořád obilí pěstují?

Ve srovnání s jinými zemědělskými obory je to jednoduchá výroba a přes rozmary přírody, jaké postihly farmáře letos v létě, dobře dotovaná. Díky společné zemědělské politice Evropské unie má ten, kdo pěstuje podle pravidel, obživu jistou. Může si dovolit i část přebytků, protože je jednotlivé státy vykoupí. Loni Česko na dotacích vyplatilo farmářům tři miliardy korun při výkupu obilí. Další peníze vyplatí stát na přímých dotacích zemědělcům.

Na druhou stranu však ochranná ruka státu znamená, že farmáře nikdo nemotivuje přemýšlet nad fungováním trhu, kde se prodá jen to, co zákazník chce.

Někdy totiž ani stát nepomůže. Z loňské nadprůměrné sklizně zemědělcům zbylo ještě zhruba půl milionu tun obilí, které kvůli nedostatečné kvalitě neprodali ani obchodníkům, ani státu.

„Část jsme odmítli z důvodů nevyhovující kvality nebo kvůli formálním nedostatkům,“ říká Jitka Sluková z intervenčního fondu.