Jsou zařízení na výrobu bioplynu konkurencí podnikům na produkci mléka?

Zařízením na výrobu bioplynu lze účelně zhodnotit přebytky z luk a pastvin, mohou být ale také příčinou napjaté situace s krmivem. Výroba energie a surovin z obnovitelných druhů zemědělské biomasy je zásadně pozitivní a v budoucnu bude mít ještě větší význam. Zařízení na výrobu bioplynu, která ve velkém počtu vznikají v Rakouské republice, se také plní biomasou z luk a pastvin. V některých regionech se tak vytváří konkurenční prostředí vůči rozvíjejícím se podnikům na produkci mléka. Velká koncentrace živin v zařízeních na výrobu bioplynu v sobě také skrývá nebezpečí z přehnojování a přehnaných bilancí živin.

Biomasa z luk a pastvin

V posledních dvaceti letech se stav skotu v Rakousku snížil o téměř 500 000 kusů a v rocích dobré sklizně zůstalo zvířaty nevyužito okolo 500 000 až 1 000 000 tun sušiny. Tyto přebytky krmiva vznikají na extenzivních lukách a pastvinách, které jsou na strmých, obtížně přístupných a malých pozemcích. Mnoho malých podniků, které doposud tyto extenzivní plochy svými zvířaty obtížně obhospodařovaly, od toho ustupuje a přenechává tyto louky a pastviny lesu. Tyto extenzivní louky a pastviny přebírají v příznivých polohách podniky na produkci mléka pouze zřídka. Naopak v příznivých polohách dochází ke konkurenci mezi zbývajícími podniky na produkci mléka o dobře obhospodařované plochy. Nitrátová směrnice EU s horní hranicí 170 kg dusíku na hektar ze statkových hnojiv tuto poptávku, jakož i cenu za pronájem, zvyšuje. V těchto stávajících situacích podniky na výrobu bioplynu, často velkoryse koncipované, významně zvyšují a zostřují napětí v regionech.

Zařízení na výrobu bioplynu

Jako podniky na produkci mléka s vysokým standardem sahají také provozovatelé zařízení na výrobu bioplynu po energeticky bohatých lukách a pastvinách. S touto biomasou lze dosáhnout nejvyšší výtěžnosti plynu a tím dobrého ekonomického výsledku. Po plochách s pícninami, ale také plochách, na kterých se provádí více sečí, které se stejně vyskytují zvláště v nejlepších regionech s mléčným skotem, je nyní náhle podniky na výrobu bioplynu poptávka za vysoké ceny pronájmu a způsobují tak expandujícím podnikům na produkci mléka významný nedostatek krmiva a ploch. Zařízení na výrobu bioplynu, která většinou svoji biomasu získávají na odlehlých plochách, potom mají problémy s likvidací zbytků po fermentaci. Fermentace extenzivnější biomasy z luk a pastvin v zařízeních na výrobu bioplynu by byla v zásadě možná, ovšem musela by se na propagaci těchto ploch poskytovat finanční podpora.

Zařízení na výrobu bioplynu pro péči o kulturní krajinu

Právě tam, kde se počty zvířat extrémně snížily a vzniká krátkodobý přebytek krmiva, by měla zařízení na výrobu bioplynu umožňovat energetické využití těchto zdrojů, které jsou k dispozici. Potenciál nabídky biomasy je v okruhu 30 km často mimořádně vysoký. Hospodařící zemědělci nebo také kroužky majitelů strojů by měli tuto biomasu propagovat a zařízení na výrobu bioplynu za přiměřené ceny dodávat. Na reklamu by se měl vynaložit příspěvek ÖPUL (Rakouský program na podporu životního prostředí a extenzivní zemědělství chránící přírodní životní prostor). Zařízení na výrobu bioplynu by měla představovat důležitý segment v péči o nádhernou kulturní krajinu. Současná konkurence s podniky produkujícími mléko by potom byla účelným doplňkem k extenzivnímu chovu dobytka pro obhospodařování venkovského prostoru. V současné době dostávají zařízení na výrobu bioplynu v podnicích s loukami a pastvinami podniky pro produkci mléka do velkých potíží.

Účelně zhodnotit trávu

Stane-li se sluneční energie pomocí fermentace na konci elektrickou energií, je to podivuhodně uzavřený proces. Důležitost, zda biomasa přijde do fermentoru, by měla záviset na potřebě člověka po potravinách a potřebě zvířat po hodnotných druzích krmiv. Jsou-li oba požadavky odpovídajícím způsobem a dostatečnou měrou splněny, má se prosazovat látkové a energetické využití. Zařízení na výrobu bioplynu jsou dobrými zařízeními, ale v žádném případě nemají ohrožovat chov skotu. Tyto metody by měly mnohem větší měrou zhodnocovat biomasu z nevyužitých luk a pastvin.

Der fortschriftliche Landwirt, 2005, č. 5, s. 14