Ptačí chřipka začala strašit také Evropu

Pohotovost v deltě Dunaje: začíná očkování obyvatel. Jak předvedl ničivý hurikán Katrina, pouhá víra, že se nakonec nic nestane, není tou nejlepší přípravou na potenciální katastrofu. Je třeba jednat. Nikoliv zbrkle, ale rychle a účinně. Ano, řeč je o nové pekelné hrozbě pro lidstvo - o ptačí chřipce.

Svět nyní prožívá vlny obav z příchodu nové pandemie, před níž už řadu měsíců plamenně varuje expert z nejpovolanějších, Světová zdravotnická organizace. Chřipka udeří rychle a globálně! Nesouvislá hráz národních pandemických plánů ji nedokáže zastavit! Takto a podobně burcují vědci veřejné mínění. A mnohde si už varování berou k srdci, například v rumunské deltě Dunaje - což je od Prahy, „co by kamenem dohodil“ - začínají preventivně očkovat obyvatelstvo.

Zhruba třikrát za století obletí svět mnohem ničivější chřipka než obvykle. Je vyvolaná variantami viru, proti nimž nás imunitní systém nechrání. „Chřipkové rány“ z let 1919, 1957 a 1968 si vyžádaly desítky milionů životů. Virologové si jsou příchodem další takové rány naprosto jisti. Jen netuší, zda se objeví za týden, za měsíc, za rok, nebo ještě později. Ale vědí, že přijde.

Tento virus zabíjí

Hrozba, že takovou ranou bude ptačí chřipka, jež právě povstala v asijských drůbežárnách, je reálná. „Měli bychom si dělat velké starosti. Tenhle virus už zabíjí a mohlo by být ještě mnohem hůř,“ nechala se slyšet Veronica Chanová, mikrobioložka z Filipínské univerzity v Manile.

O co vlastně jde? Proč všechny ty pohřební řeči? Je to zhruba takto: jde o nemoc, která se velmi snadno šíří mezi kuřaty či kachnami, ale vědci zatím nezaznamenali případ, že by ptačí chřipka přeskočila z člověka na člověka. Lidé se dosud mohou nakazit jen kontaktem s infikovanými ptáky. Mnohým odborníkům však nedává spát možnost, že si virus ptačí chřipky vymění geny s virem lidské chřipky v případě, že by někdo byl současně infikován oběma viry najednou. Vznikl by tak nový virus, který by se snadno šířil mezi lidmi. Ti by proti němu neměli imunitu. Podle odhadů Světové zdravotnické organizace by pak „rozběsněné“ chorobě padlo na planetě za oběť zhruba 7,4 milionu lidí.

I když lidé na ptačí chřipku umírali dosud výhradně jen v jihovýchodní Asii, celkem asi 80 případů v Thajsku, Vietnamu, Kambodži a Indonésii, na pozoru se začíná mít i Evropa. V srpnu totiž experti potvrdili virus ptačí chřipky v oblasti Uralu a podle nich je jen otázkou času, kdy se nákaza přesune i na evropský západ.

Ministr jde příkladem

„Analýza cest tažného ptactva přenášejícího virus ukázala, že letos se nemoc může rozšířit na jih Ruska, ale také do Íránu, Iráku, Gruzie, na Ukrajinu a do oblasti Středozemního moře,“ uvedl hlavní ruský hygienik Gennadij Oniščenko.

Právě z tohoto důvodu se na nejohroženějších místech Evropy začíná cosi dít. Od zítřka například začne preventivní očkování obyvatel rumunské delty Dunaje. Právě tam se slétají tažní ptáci z několika kontinentů a nelze vyloučit, že někteří by mohli přenášet ptačí chřipku.

Ve světě akceleruje snaha vyrobit co nejúčinnější vakcínu. Nyní začali vlastní lék jako vůbec první testovat na lidech Maďaři. Jedním z „pokusných králíků“ se stal i tamní ministr zdravotnictví Jenö Rácz - chtěl tím demonstrovat, že jeho země nehodlá v případě ptačí chřipky ponechat nic náhodě. V Česku nedávno hlavní hygienik ubezpečoval, že úřady jsou na případný nápor choroby dobře připraveny. Nejlépe ze všeho však bude, pokud to nebudou muset dokazovat v praxi.

Autor: LADISLAV KRYZÁNEK